Tak se nám po oblétání Měsíce [snad — tento článek uvolňujeme do tisku dva dny před skutečným přistáním — pozn. red.] úspěšně vrátila na Zemi bezpilotní americká kosmická loď Orion a nejen v NASA jsou z toho dost nadšeni. Kupodivu to je přesně 50 let od chvíle, kdy 11. prosince přistáli Eugene Cernan a Harrison Schmitt v lunárním modulu Challenger v měsíčním Mare Serenitatis, když na orbitě ve velitelské kabině America zanechali Rona Evanse. Ano, tak dlouho jsme nebyli na Měsíci!
Astronauti Cernan a Schmidtt tušili, že budou posledními návštěvníky Měsíce v programu Apollo, protože NASA se pod tlakem Sovětů začala zaměřovat na dlouhodobé pobyty s posádkou na oběžné dráze Země. Proto předtím, než Challenger 14. prosince odstartoval po 72 hodinách zpět z měsíčního povrchu, oba astronauti odhalili plaketu připevněnou ke zbytku modulu. Stálo tam: „Zde lidé ukončili svůj první průzkum Měsíce. V prosinci léta Páně 1972. Nechť se duch míru, ve kterém přišli, odrazí v životě celého lidstva.“ Krásné přání. Program Artemis tedy úspěšně, byť velmi opatrně, navázal zkušebním letem Artemis 1 na projekt Apollo, který právě před 50 lety vyvrcholil letem Apolla 17. „Všichni jsme přišli do mise s očekáváním, že budeme mít problémy,“ řekl zástupce hlavního letového ředitele Zebulon Scoville a dodal, že kontroloři procházejí rozsáhlým výcvikem pro takové situace. „Místo toho to trochu vrní a let probíhá naprosto hladce...“ „Jsme velmi hrdí na to, že náš systém funguje perfektně. Je to lepší, než jsme kdy očekávali,“ prohlásil např. programový manažer Evropského servisního modulu ESM Philippe Deloo. Solární panely dodávaly více elektrické energie, než se předpokládalo, zatímco spotřeba byla díky lepší tepelné stabilitě lodě proti očekáváním menší. Ovšem i přes na 99 % úspěšný let Orionu (viz krátký problém s napájením v neděli 4. prosince, několik hodin před úspěšným dokončením klíčového zážehu motoru poblíž Měsíce či výpadkem spojení po dobu 47 minut při rekonfiguraci spojení mezi kabinou a rádiovou sítí Deep Space Network) si budeme muset na další přistání na Luně ještě 2—3 roky počkat. NASA nic nehoní na rozdíl od 60. let minulého století, kdy jí byl silným soupeřem někdejší Sovětský svaz, a tak pokračuje v programu Artemis tempem „krok sun krok“. Ale pozor, „za bukem“ číhá jiný soupeř, nová kosmická velmoc: Čínská lidová republika.
Tchien-kung v permanentním provozu
Úspěchem, a to značným, totiž skončila 4. prosince čínská expedice „Božské lodi“ Šen-čou 14, neboť její posádka dokázala během svého 182 dní trvajícího pobytu dobudovat modulární orbitální stanici Tchien- -kung 3 a v plném provozu předat dnes druhé největší lidské pracoviště v kosmu další směně. Připomeňme si: Šen-čou 14 odstartovala z nejstaršího čínského kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center (Ťiou-čchüan) v provincii Kan-su 5. června 2022 a týž den se připojila k tehdy ještě samostatně létajícímu modulu Tchien- -che („Harmonie nebes“) — základně orbitální stanice Tchien-kung. Na posádku ve složení velitel Čchen Tung (2. start), operátoři Liou Jang (2. start 1. čínské astronautky) a Cchaj Sü-če (1. start) čekala spousta odpovědné práce, protože během svého pobytu museli její členové připravit základnu na kritickou fázi výstavby čínské vesmírné stanice: na přílet a připojení dalších dvou laboratorních modulů. V červenci to byl Wen-tchien neboli „Hledání nebes“ a koncem října rovněž poeticky zvaný Meng-tchien, tedy „Snění o nebesích“. Ovšem tchajkonautům moc času na snění nezbývalo. Ke splnění úkolů spíše technického rázu, například zprovoznění manipulátoru, potřebného mj. k přemístění modulů či lodí z centrálního uzlu na boční či zadní, rozmístění platforem pro uložení experimentů na staničním povrchu, vystavených působení kosmického záření a vakua apod. potřebovali celkem tři výstupy do volného prostoru. Nové dva moduly zhruba ztrojnásobily hmotnost i vnitřní prostor stanice, přičemž zejména Meng- -tchien je nabitý vědeckými aparaturami pro experimenty, zatímco Wen- -tchien nabízí posádce více obytného prostoru. Pro někdejší „Říši středu“ je kosmonautika jednou z priorit a vybudování velké stanice Tchien-kung je podle plánů CNSA (China National Space Administration) jen začátek čínské expanze do vesmíru. Na to je připravována i mládež, a proto také tato posádka pokračovala v televizních lekcích pro žáky a studenty, které ostatně Liou Jang zahájila už při svém prvním letu v kosmické lodi Šen-čou 9 a pobytu na 1. experimentální stanici Tchien-kung 1 v červnu 2012. Této výchově zaměřené nejen na vesmír a vědu, ale také na pěstování národní hrdosti na úspěchy v kosmonautice je věnována velká pozornost. Jak je vidět i z průběhu čínské pilotované kosmonautiky, Čína nic nepodceňuje. Posádka Šen-čou 14 za sebou zanechala dokončenou a plně funkční třímodulovou orbitální stanici Tchien- -kung ve tvaru písmene T, která je sice srovnatelná s někdejší ruskou stanicí Mir, ale svými rozměry ani hmotností cca 100 t včetně připojené Šen-čou a náklaďáku Tchien-čou 5 zdaleka nedosahuje velikosti Mezinárodní kosmické stanice (ISS má hmotnost 400 t). Nicméně perspektivně na ní může pracovat srovnatelný počet astronautů, včetně návštěvních misí. A připomeňme si, že CNSA nevylučuje, že toto kosmické pracoviště v budoucnu rozšíří o další moduly. Tchajkonauti Čchen Tung, Liou Jang a Cchaj Sü-če se mj. stali čínskými rekordmany v délce pobytu ve vesmíru (182 dní). Velitel mise Čchen Tung navíc stanovil také nový čínský rekord v celkové době strávené ve vesmíru a stal se prvním Číňanem, který pobýval až 214 dní na oběžné dráze, když předtím v roce 2016 pracoval 33 dní na palubě prototypu stanice Tchien-kung 2.
Tchajkonauti si i zazpívali
Když ke stanici v úterý 29. listopadu přilétla Šen-čou 15 s tchajkonauty Teng Čching-mingem a Čang Luem pod velením Fej Ťün-lunga (2. start), propuklo na palubě Tchien-kungu opravdové veselí. Bylo proč se radovat. Jednak poprvé v historii čínské kosmonautiky měla Čína ve vesmíru šest astronautů najednou a stejně tak poprvé se po oslavě setkání obě posádky začaly připravovat na předání stanice další osádce. Tchien-kung se tak stal dalším permanentním pracovištěm na oběžné dráze Země. Šestice Číňanů na palubě stanice neskrývala nadšení a při jednom z prvních z přímých přenosů si nejen zazpívali, ale téměř i zatančili ve stavu beztíže. Mimochodem, v případě letu Šen- -čou 15 jde o 10. čínský pilotovaný let a 4. na Tiangong Space Station (TSS). Bez zajímavosti není ani věkové složení posádky: Generálmajoru Fej Ťün-lungovi je 57 let. Patří do první generace čínských astronautů z ledna 1998. Svou první cestu do vesmíru podnikl v roce 2005 jako velitel pětidenní mise Šen-čou 6 a do vesmíru se tak vrací po 17 letech. Šestapadesátiletý Teng Čching- -ming je posledním aktivním členem prvního výběru a svůj první let do vesmíru absolvoval teprve nyní, po 24 letech. Lze jen obdivovat jeho výdrž. Na předletové tiskové konferenci ostatně prohlásil: „Mohu strávit celý svůj život tím, že se budu tiše připravovat, ale nikdy si nedovolím být nepřipravený, když přijde úkol. Je prostě třeba zůstat věrný původní touze po kosmických letech a nikdy nepřestat trénovat.“ Třetí člen posádky, šestačtyřicetiletý Čang Lu, patří do druhého výběru tchajkonautů z května 2010. Do vesmíru se tak podíval po „pouhých“ 12 letech tréninku. Na tuto trojici čeká vědecký program čítající na 100 experimentů v obou nových modulech. Společně s programem další údržby a oprav zařízení to pro ně bude znamenat tři nebo čtyři výstupy do volného prostoru, které velitel Fei před startem označil jako „náročnější a složitější“ než výstupy předchozí. Uvidíme, jak si s programem půlroční mise tito zralí muži poradí. Zejména práce ve volném prostoru v těžkém skafandru přes všechny současné vymoženosti s omezenou hybností dokáže vyčerpat i mladíky. Mají ovšem jednu jistotu: v případě nutnosti je už nyní na kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center sestavena raketa „Dlouhý pochod“ 2F s lodí Šen- -čou 16, která je připravena pro případ potřeby nouzového startu ke stanici Tchien-kung. Podobně CNSA postupovala už v případě Šen-čou 14 a 15. „Kosmická loď je nyní v pohotovostním režimu, připravena k rychlému startu a nouzové záchranné operaci,“ prohlásil tehdy Ťia Š'-ťin, hlavní konstruktér systémů Šen-čou z Čínské akademie kosmických technologií (CAST).
Hrdinové ze Šen-čou 14
Mise Šen-čou 14 byla zakončena 4. prosince v přistávací oblasti Dongfeng pouště Gobi, která se nachází v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Návratová kabina sedala do pouště za tmy, v zásadě podle předpokladů. Došlo jen k jedinému problému, jehož následky by pro tchajkonauty osláblé 182denním pobytem ve stavu beztíže nemusely být příjemné. Po dosednutí kabiny se totiž ihned neuvolnila hlavní padáková šňůra a hrozilo, že bude kabina vláčena ve větru pouští. Naštěstí byl záchranný tým v oranžových uniformách poblíž a jeden z mužů rychle lano odřízl nožem. Navrátilci z vesmíru ale nevypadali sklesle ani příliš unaveně, dokonce se brzy po odnesení od kabiny radostně vítali s příbuznými a záchranáři. Například Liou Jang krátce po přistání prohlásila, že je „velmi šťastná, když vidí členy své rodiny a také své přátele,“ a odpovědně dodala: „Čínská kosmická stanice vždy splní očekávání.“ A Cchaj Sü-če si posteskl: „Po dobu šesti měsíců jsem mohl mít tento opravdu nádherný výhled na rodnou planetu. A doufám, že se jednoho dne vrátím do vesmíru jako domů.“ „Byli svědky mnoha histor ických okamžiků čínských pilotovaných kosmických letů,“ konstatoval Ťi Čchi-ming, asistent ředitele Čínské kosmické agentury s lidskou posádkou.
Na stanici roste huseníček
Jistě, měl pravdu. Ovšem posádka Šen-čou 14, jak už víme, se pouze nekochala krásami vesmíru. Na Zemi s sebou mimo jiné přivezli vzorky z 88 experimentů provedených na stanici během svého letu. Ve třetí várce vědeckých experimentálních vzorků z čínské vesmírné stanice Tchien-kung, kterou dopravila na Zemi Šen-čou 14, byly i vzorky obsahují tři chlazené balíčky rýže a Arabidopsis thaliana, plevelnou rostlinu z čeledi brukvovitých známou jako huseníček, která se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. Semena pro dva vzorky rostlin prošla 120denním kultivačním procesem v Tchien-kungu a vědci z Čínské akademie věd teď budou analyzovat účinky, které na vzorky měla mikrogravitace. Exper imentální kultivátor pro materiály bez kontejnerů v základním modulu stanice Tchien-che je první v Číně a teprve druhý svého druhu, který se používá na oběžné dráze. Ve vesmíru pracuje již více než 590 dní a na oběžné dráze provádí experimenty se sedmi krabicemi materiálů. A biolaboratoř na stanici nezůstala prázdná. Jak informoval čínský list Science and Technology Daily, další Arabidopsis thaliana alias huseníček přivezený kosmickou lodí Šen-čou-15 už začal růst uvnitř biologického inkubátoru v laboratorním modulu Wen-tchien. „Používáme Arabidopsis thaliana pěstovanou v mikrogravitaci, abychom prozkoumali, jak prostředí vesmírné mikrogravitace reguluje strukturu a funkci rostlinných buněk,“ řekl Cchaj Wej-ming, výzkumný pracovník Centra pro excelenci v molekulárních rostlinných vědách pod Čínskou akademií věd. Vědci připravovali experimenty více než šest let na Zemi a doufají, že experimenty na oběžné dráze podpoří zlepšení tvaru plodin a pomohou zvýšit výnos takových plodin, jakou je např. rýže. Během vesmírného experimentu budou některé geny Arabidopsis modifikovány a označeny. Vědci očekávají, že mohou studovat chování genů ve speciálním prostředí mikrogravitace, aby lépe porozuměli jejich biologickým funkcím. „V následujících 30 až 50 dnech budou provádět automatické monitorování morfologie a vývoje divokých, různých mutantních a transgenních rostlin v kosmické mikrogravitaci v reálném čase,“ uvedl Cchaj. Až se vzorky rostlin vrátí na Zemi, vědci budou systematicky studovat účinky vesmírné mikrogravitace na biologii rostlin prostřednictvím analýzy omics a korelační analýzy simulovaných experimentů s mikrogravitací na zemi. Ovšem biologické experimenty jsou jen zlomkem plánované činnosti nového osazenstva čínské orbitální stanice, která by měla absolvovat dlouhých 180 dní kosmického letu.
/Stanislav Kužel/
