Velká Británie během příštích 10 let uzavře všech 14 jaderných bloků s reaktory Magnox, jež jsou chlazeny plynem a moderovány grafitem. V provozu zůstane pouze tlakovodní reaktor Sizewell-B v Leistonu, spuštěný v roce 1995. Staré bloky nahradí 8 nových v celkem 5 lokalitách: Hinkley Point, Oldbury, Sellafield, Sizewell, Wylfa. Nominovány byly rovněž lokality Bradwell, Hartlepool a Heysham. Práce započnou už letos. Stavět se bude proudovou metodou a na každý reaktor se počítá se 6–7 lety. V roce 2019, kdy se má spouštět první blok, bude v různé fázi rozestavěnosti dalších 5 reaktorů. Poslední se uvede do provozu v roce 2028. Podíl jaderné elektřiny na produkčním mixu v důsledku odstavování nejstarších reaktorů klesne v roce 2020 ze současných 18 na zhruba 10 %. Následně prudce poroste a na konci III. dekády se přiblíží až k 25 %. Proudová výstavba typových bloků urychlí a zlevní obnovu jaderného pilíře britské energetiky. Přes obrovské investice se i díky ní výrazněji nezvýší účty za elektřinu pro domácnosti a firmy, konstatují analytici společnosti PricewaterhouseCoopers. V současném energetickém mixu se omezí podíl dosud dominujícího plynu a uhlí. Zmenší se (jak očekává britská vláda) rovněž emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Čistý výkon britských jaderných reaktorů stoupne do roku 2030 ze současných necelých 9000 MW o polovinu. Finanční rizika eliminuje model výkupu elektřiny: v případě ceny větší než garantované, odvede provozovatel rozdíl do státní pokladny. Velká Británie provozuje v současné době 15 jaderných bloků v 6 lokalitách. Tři nejstarší dodávají proud do sítě od roku 1976. Nejmodernější (jediný tlakovodní) Sizewell-B byl připojen k síti v roce 1995. Jaderná energetika se na energetickém mixu podílí 18 %. Nejvýznamnější zdroje představují zemní plyn (41 %) a uhlí (29 %). Vodní zdroje dodávají 5 a větrné 4 % elektřiny. V roce 2030 dosáhne podíl jaderných zdrojů 23 %.
