Veletrhy s ohromující návštěvností IFFA ve Frankfurtu nad Mohanem – jak zpracovat tisíce druhů uzenin

Proslulé Frankfurtské veletrhy pořádají ročně 120 výstavních akcí po celé zeměkouli a mohou se pochlubit neuvěřitelnou návštěvností. Vzpomeňme například Light and Building, ISH (koná se v roce 2007 od 6. do 10. března) a další. Celkem 3,9 mil. lidí, převážně odborníků přichází na akce pořádané Messe Frankfurt v Německu i zahraničí. Jedním z největších, nestarších a nejnavštěvovanějších je také IFFA, veletrh strojů a zpracovatelů masa. Etabloval se již v roce 1949 a stal se v oboru nejproslavenějším – není divu, Německo registruje asi 1500 druhů uzenin a salámů. Generála de Gaulla, který si stěžoval na neovladatelnost národa udržujícího sortiment 100 druhů sýrů jako výrazu individuálního postoje Francouzů k politice, by asi z tohoto množství rozbolela hlava. OD PORÁŽKY PO BALÍČEK Pokud pracuje v Německu v nějakém oboru 162 000 lidí a dosahují obratu asi 16,5 mld. eur ročně, je samozřejmé, že se hledají cesty úspory lidské práce a snížení nákladů. Výstava IFFA, která se v roce 2007 pořádá od 5. do 10. května na 120 000 m2 plochy, na nichž bude 850 firem předvádět to nejlepší, co za poslední tři roky vyvinuly, se nese ve znamení kompletní automatizace procesů zpracování masa. Je proto nejenom výstavou vpravdě požitkářskou, ale především strojařskou. Neboť není dnes ani tak problém maso zpracovat, ale problémem je spíše zpracovat jej tak, aby zaujalo vynikající kvalitou, balením a zaručenými skladovacími podmínkami i na pultech supermarketů. IFFA se díky svému širokému pojetí a vyhlášenou kvalitou německých uzenin stala přitažlivou i pro zahraničí. Kromě Čechů, kteří se tradičně jedním okem dívají na německý trh, jsou to dnes odborníci z nových členských zemí EU, ale i Argentiny, netradičně i Číny, Ukrajiny a Ruska. A bez zajímavosti není, že ve spektru návštěvníků hrají dnes prim především strojaři s 37% podílem na návštěvnosti! VŮNĚ KOŘENÍ O jaké firmy se IFFA opírá lze ilustrovat na jednom z vystavovatelů v oboru koření, rakouské společnosti Wiberg ze Salcburku. To, co si představujeme pod zpěvným označením jako „krámek kořením vonícím,“ je dnes ve skutečnosti firma s obratem 100 mil. eur ročně a investicemi, které ji vynesly na trhy v Kanadě, Španělsku, USA, kde má své výrobní filiálky, a dalších zemí, kde je přítomna jen obchodně. Obchod skutečně vonící dálkami je však pod přísným dohledem certifikačních úřadů a Wiberg je i vlastníkem certifikátu, mj. ISO 9001 z roku 2000, když nepočítáme ocenění velkých restaurací a obchodních řetězců nebo asociace kuchařů. Jde přitom o rodinnou firmu založenou v roce 1947, dnes ale s 630 zaměstnanci a trhy po celém světě. Odborníci společnosti se snaží vyjít vstříc každému z trhů pomocí „ špionů“, tedy skutečných odborníků, kteří dokáží specifikovat požadavky mlsných jazyků místní kuchyně. Zkušeností je samozřejmě využito k nabídce i v dalších zemích, neboť některé kuchyně lákají své příznivce na jiných kontinentech. A samozřejmě důležitou roli má dnes i technika, neboť nové technologie ochrany potravin před zkázou dokáží své a do zpracoven přichází koření ze zemí původu v naprosto čistém a hodnotném stavu. Marcus Wiberg navíc říká, „že je nutné brát ohled i na nové požadavky na produkci biopotravin a i pro běžnou produkci dodávat koření s omezeným množstvím konzervačních prostředků, na něž veřejnost reaguje.“ Otevřenost, která se vyplácí. JAN BALTUS