Vedle elektráren mohou vyrůst i chemičky zachycující CO 2

Vedle plynovodů a ropovodů mohou brzy Evropou vést také roury, kudy bude proudit C02. Nejvhodnějším skladovacím prostorem pro tento skleníkový plyn se podle odborníků zdá podmořský zlom mezi Velkou Británií a Skandinávií. Trasa „kouřovodů“ by tak vedla pravděpodobně i z kontinentální Evropy do těchto míst. Tato informace o možných dopadech připravované legislativy Evropské komise na energetiku zazněla minulý týden na konferenci o fungování energetických trhů v České republice a Evropské unii. Pořádala ji v Praze na Žofíně společnost Done ve spolupráci s Asociací energetických manažerů a Českým svazem zaměstnavatelů v energetice. Vedle elektráren budou stát chemičky Jiným důsledkem připravovaného evropského klimaticko-energetického balíčku může být skutečnost, že vedle elektrárny bude stát chemička. Ta bude CO2 zachycovat. Ředitel pro legislativu a trh ČEZ Jan Kanta na konferenci upozornil, že firmy jsou schopné se s novou evropskou legislativou vyrovnat. Podle něho je nutná ale spolupráce státu a průmyslu při zavádění nových technologií. ČEZ má podle Jana Kanty plán na snížení emisí. Mělo by k tomu vést například posílení obnovitelných zdrojů energie. Elektrárenská společnost chce snížit produkci emisí při výrobě jednoho MW elektřiny, a to z 0,55 tuny na 0,47 tuny. Manažer ČEZ také upozornil, že skleníkový plyn CO2 se nyní stává klíčovým faktorem pro rozhodování investorů o výstavbě nových energetických zdrojů. Investoři nemají ale jistotu, co budou nové normy obsahovat, proto rozhodnutí odkládají. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hunera při prosazování nové legislativy došlo nyní k rozporu mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem. Poslanci Evropského parlamentu prosazují radikálnější přístup než Evropská komise. Jádrem nových opatření má být přitom zavedení aukčního prodeje emisních povolenek po roce 2012. To může také znamenat, že hutě, cementárny nebo rafinérie se budou stěhovat mimo Evropskou unii. Výrobky těchto podniků by se pak musely do Evropy dovážet, což by znamenalo podle Hunera zase nárůst dopravy. Projednávání nových návrhů v oblasti energetiky a snížení emisí začíná ale nabírat zpoždění. Vzhledem k tomu, že na jaře budou volby do Evropského parlamentu může se stát, že schvalování klimaticko-energetického balíčku bude odsunuto o řadu měsíců. Česká novela předbíhá evropskou Požadované snížení emisí do roku 2020 o 20 procent by mělo značný dopad na ekonomiku členských států EU. Například Itálie tyto dopady vyčísluje na 20 až 27 miliard eur ročně. Nová legislativní opatření by si vyžádala v EU během příštích 25 let investice ve výši 900 miliard eur. Jestliže by nedošlo v EU k žádným opatřením, tak by se zde podle předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martina Peciny do roku 2030 emise zvýšily jen o pět procent. V ostatních státech světa by se ale do této doby zvýšily o 55 procent. Plynárenský gigant RWE necítí potřebu novelizace energetického zákona. Manažer RWE Pavel Dočekal upozornil, že tzv. třetí energetický balíček vyvolá potřebu změny národní energetické legislativy. Evropské legislativě by proto neměla předcházet novela českého energetického zákona. Připomněl, že legislativní zásahy státu v oblasti energetiky by měly být realizovány v nezbytně nutném rozsahu. Potřebné je, aby byly podloženy analýzou dopadu na dotčené subjekty. Od roku 2006 je patrný návrat uhlí na světové trhy. Důsledkem je růst cen tohoto paliva. Podle generálního sekretáře České plynárenské unie Josefa Kastla existuje také nárůst spotřeby zemního plynu. Ten je sice mírný, ale dlouhodobý. Tento trend ve spotřebě plynu má v dalších letech pokračovat. Pomůže tomu i očekávané využití zemního plynu při výrobě elektřiny a v dopravě. Chybí legislativa i pro řešení poruch Evropskou i národní legislativou podporovaný nástup obnovitelných zdrojů energie má vliv na elektrizační soustavu. Především se jedná o výstavbu větrných elektráren. Generální ředitel ČEPS Vladimír Tošovský upozornil, že pro připojení větrných farem firma postaví 178 km nových vedení 400 kV. Záměry na výstavbu větrných farem jsou zaznamenávány především v severozápadní oblasti přenosové soustavy. Firma proto počítá s výstavbou nové rozvody 400 kV ve Vernéřově. Vladimír Tošovský upozornil také na nedostatečné legislativní nástroje, umožňující rychlejší výstavbu přenosových sítí. S tím souhlasil i výkonný ředitel Českého svazu zaměstnavatelů v energetice Jaroslav Neužil, podle něhož je obnova a rozvoj elektrických sítí veřejně málo akcentovaným problémem. Bez potřebné kapacity elektrických sítí všech napěťových stupňů nemůže existovat energetická bezpečnost státu, ani potřebná mezinárodní spolupráce. Jaroslav Neužil připomněl, že již povodně v roce 2002 ukázaly, že energetické firmy nemají potřebné legislativní nástroje, které by jim umožňovaly urychlit likvidaci poruch. I na činnost související například s likvidací krizových stavů se vztahuje ustanovení zákoníku práce o limitu přesčasových hodin. Vít Smrčka