Desítky špičkových odborníků
přilákala dvoudenní mezinárodní
konference zaměřená na nanotechnologie
a povrchové inženýrství,
která se konala 25. a 26. října pod
názvem Vakuum a plazmatické
povrchové inženýrství (Vacuum
and Plasma Surface Engineering
– VaPSE) v Mezinárodním centru
duchovní obnovy v Hejnicích. Po
loňském úspěchu ji zde opět uspořádala
katedra materiálu Fakulty
strojní Technické univerzity
v Liberci. Hlavním sponzorem byla
společnost Škoda Auto.
Odborníci z Německa, Polska,
Francie, Běloruska a dalších zemí diskutovali
o aplikacích nanomateriálů
v průmyslu a medicíně. Profesorka
Alexandra Sokolovská z Varšavy
hovořila o plazmatických výbojích,
jejichž výsledkem je vytvoření tenkých
vrstev a o možnostech funkčního
ovlivňování těchto výbojů. Lucie
Bačáková z Fyziologického ústavu
Akademie věd ČR přiblížila výzkum
zaměřený na kompatibilitu tenkých
vrstev a živé tkáně, na nanostrukturované
vrstvy a jejich aplikace v medicíně.
Vědci například využívají při
konstrukci umělých cév podobnost
sítě přirozených kolagenních tkání
se strukturou nanovlákenných materiálů.
„Zaměřujeme se na kompozity
s uhlíkovou či polymerní matricí
vyztuženou uhlíkovými vlákny. Ty se
považují za perspektivní při konstrukci
kostních a kloubních náhrad a kostních
implantátů. Jejich nevýhodou
však často bývají povrchové fyzikální
a chemické vlastnosti méně vhodné
pro adhesi buněk a následnou integraci
implantátu. Proto je důležitým
odvětvím konstrukce materiálů pro
dlouhodobou implantaci do lidského
organismu povrchová úprava materiálů,
například pokrýváním mechanicky
odolnými vrstvami biokompatibilními
s lidskou tkání,“ konstatovala
Bačáková. Připomněla, že na vývoji
nanomateriálů vhodných pro použití
v medicíně spolupracuje Fyziologický
ústav AV s Technickou univerzitou
v Liberci. Specializují se například
na vývoj podložek použitelných jako
nosiče pro pěstování buněk.
Tým profesora Stanislava Mitury
z Technické univerzity v Lodži prezentoval
výzkum aplikací různých
alotropických modifikací uhlíku
v medicíně a aplikace tenkých vrstev
pro biotolerantní povlakování
v medicínských oborech. Zaujaly
vlastnosti diamantového prášku,
jeho vliv na hojení ran a zvýšení
fyzické kondice pacientů. Pokusy
prokázaly vysoké protizánětlivé
účinky tohoto materiálu a vysokou
biokompatibilitu. Profesor Mitura
připomněl významné závěry společné
vědecké práce s Technickou univerzitou
v Liberci: syntézu vrstev
nanokrystalického diamantu, diamantovou
vrstvu a objevení bioaktivity
diamantu. Společně také pracují
na aplikacích nanokrystalického
diamantu pro potřeby medicíny.
Děkan Fakulty strojní TUL Petr
Louda hovořil o aplikacích tenkých
vrstev v průmyslu. Napovlakované
materiály podstatně snižují koeficient
tření dvou ocelových součástek,
a to lze využít v automobilovém průmyslu.
„V tomto směru těsně spolupracujeme
s automobilkou v Mladé
Boleslavi,“ zdůraznil Louda.
Konference podle Loudy splnila
svůj hlavní smysl: aby jednotlivé
výzkumné týmy spolu těsně spolupracovaly.
„Chceme, aby se vytvořila
síť výzkumných pracovišť za účelem
vzájemného využívání laboratoří
i drahých přístrojů. Umím si představit,
že se vzájemně informujeme
o výsledcích naší výzkumné práce
a vytváříme společně podmínky pro
vědeckou práci našich doktorandů,“
řekl Louda
Konference navázala na 5. ročník
Letní školy EMOHs (Engineering
and Medicine on Health Service),
který se konal 24. října v Hejnicích.
Hlavní náplní Letní školy byla tematika
propojení medicíny a techniky.
Zorganizovala ji Technická univerzita
v polské Lodži společně s Fakultou
strojní Technické univerzity v Liberci.
Jednání zahrnovalo tři hlavní přednášky
o novinkách a technologiích,
hlavně pro posluchače z oborů strojírenství,
textilní chemie a pro chemiky.
Přednášející se zaměřili na využití
materiálů z nanovláken v medicíně
a nových možností pro umělé materiály
ve tkáňovém inženýrství.
JAROSLAVA KOČÁRKOVÁ