Švédsko-čínský výzkumný tým vyvinul pozoruhodný laser, který kompletně tvoří biomateriály. Surovinou v tomto případě byly březové listy a arašídy. Vznikl tím laser šetrný vůči životnímu prostředí, který by se mohl stát levným a dostupným nástrojem pro medicínskou diagnostiku a zobrazování.
Pokročilou optickou laserovou technologii je možné jednoduše vyrobit i z lokálních a obnovitelných materiálů — prokázal to švédsko-čínský výzkumný tým, v jehož vedení stojí Jia Wangová z Univerzity Umeå. V jimi vyvíjeném zařízení se uplatňuje takzvaný náhodný laser (random laser), kde se světlo nejprve mnohonásobně odráží v neuspořádaném materiálu, aby následně vytvořilo koncentrovaný paprsek. Tento typ laseru je obecně vhodný především pro medicínské aplikace. Konvenční materiály používané k jeho výrobě ale bývají toxické, drahé a náročné na výrobu. Wangová a její spolupracovníci vyrobili jednoduchou syntézou uhlíkové nanotečky z březových listů a z hmoty arašídů vytvořili nepatrné kostky, jejichž drsné a nepravidelné povrchy pomáhají rozptylovat záření. Nebylo nutné vytvářet komplikovaný nanomateriál, protože přírodní mikrostruktura arašídů zvládne potřebnou roli sama od sebe. Švédsko-čínský laser je sice stále napájený externím zdrojem záření, ale jeho funkční komponenty jsou kompletně z biomateriálů. Recept na výrobu je přitom překvapivě jednoduchý: březové listy se přemění na uhlíkové tečky procesem tlakového vaření, a to jediným krokem, který produkuje fluorescenční nanočástice o průměru jen několik nanometrů. Tyto tečky po excitaci světlem září jasně červeně. Arašídy naopak poskytují optickou dutinu. Nakrájené na kostky o straně 6 mm se jejich nepravidelný povrch promění v labyrint záhybů, pórů a buněčných struktur, které chaoticky rozptylují světlo. Tým vstříkne roztok uhlíkových teček do arašídu pomocí injekční stříkačky, zahřeje ho na 60 °C po dobu 10 minut, aby se odstranilo rozpouštědlo, a poté ho nechá vychladnout. Když ozařují povrch pulzním laserem, pozorují ostré emisní vrcholy: jedná se o laserování, jev, při kterém excitovaný materiál uvolňuje identické fotony, které se spojí a vytvoří velmi intenzivní, monochromatický (jednobarevný) paprsek světla. Badatelé biolaser otestovali a naměřili hodnoty pohybují od 96,4 do 150,3 kW/cm2 v závislosti na měřené ploše povrchu, což je srovnatelné s mnoha uměle navrženými syntetickými lasery, a to bez potřeby navýšení vstupní energie. Podle Wangové se biolasery vzhledem k nízkým nákladům, biologické povaze a bezpečnosti mohou uplatnit i mimo medicínu, třeba v bezpečnostní technice, luxusních výrobcích a rozmanitých elektronických zařízeních.
