V Litoměřicích v zadní části bývalých litoměřických Jiříkových kasáren otevřeli v úterý 4. června představitelé města a zástupci akademických obcí v rámci projektu RINGEN nové Centrum pro výzkum geotermální energie. Nositelem projektu je Univerzita Karlova. V budově za 45 milionů korun bude postupně instalováno vybavení čtyř výzkumných laboratoří zhruba za 26 milionů. Náklady pokryje z 90 % dotace z evropských fondů, na její provoz přispěje i Ministerstvo školství ČR. Součástí stavby je přednáškový sál pro 60 lidí, kanceláře a také dva pokoje pro nocování badatelů. Za přítomnosti novinářů výzkumní pracovníci otestovali novou aparaturu na takzvané karotážní měření s hloubkovým dosahem 300 m. „Sonda měří elektrický odpor a teplotu,“ konstatoval Josef Vlček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Předvedena byla i malá vrtná souprava. „Můžeme s ní dělat drobné sondovací práce do hloubky 10–15 m v měkkém prostředí,“ popsal Tomáš Nýdl z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd. Ve výzkumném projektu RINGEN spojili své síly vědci několika českých vysokých škol a vědeckých pracovišť. Manažer projektu Antonín Tym připomněl genezi patnáctiletého procesu, kdy po exkurzi následoval geofyzikální průzkum lokality. O spuštění projektu rozhodli zastupitelé města Litoměřice v roce 2008. „V roce 2011 byla založena akciová společnost 1. Geotermální, o rok později město navázalo spolupráci s akademickou sférou,“ dodal Tym. Klíčová povolení projekt získal v letech 2014–2015 a loni se přistoupilo ke stavbě centra. „Projekt je aplikovaným výzkumem, v konečném důsledku by měl zlepšit kvalitu životního prostředí, kdy budeme získávat bezuhlíkovou geotermální energii,“ vysvětlil. Budoucnost výzkumného projektu Cíle projektu přiblížil ředitel projektu profesor Tomáše Fischer z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty UK: „Tvoříme odborné zázemí pro výzkum efektivního využívání prakticky nevyčerpatelného obnovitelného zdroje ekologické hlubinné geotermální energie. Ověříme vhodné lokality pro umístění vrtů, ze kterých budeme získávat geotermální energii. Následně prověříme různé přístupy a technologie tvorby podzemních geotermálních výměníků ve středních a velkých hloubkách. Zaměříme se také na zajištění bezpečnosti podzemního výměníku především s ohledem na možný výskyt otřesů, tzv. indukované seismicity. V nejbližších dnech dovybavíme laboratoře přístroji. V dalších týdnech plánujeme úpravu stávajícího vrtu, který je jádrem centra, abychom v něm mohli změřit tektonické napětí a porušení hornin v hloubce.“ V delším horizontu je podle profesora Fišera plánován hlubší vrt, který bude v kombinaci s tím stávajícím použit na vytvoření geotermálního výměníku na testování možnosti ohřívání vody geotermální energií. „Smyslem je nalézt vhodné a bezpečné způsoby, jak dostat teplo z nitra země na povrch a využít ho pro vytápění s cílem nahradit v Litoměřicích uhlí jako zdroj centrálního vytápění. Tento princip by měl být v Litoměřicích důkladně otestován a následně využíván v dalších lokalitách u nás i v zahraničí,“ dodal. „Následně ale musíme sehnat dalších zhruba 400 milionů korun na vyhloubení tentokráte již pětikilometrového vrtu a vytvoření podzemního výměníku. Tomu by však měl předcházet mělčí vrt, který bude propojen se stávajícím vrtem,“ připomněl manažer projektu Antonín Tym. Možností financování se podle něj nabízí několik, včetně evropských zdrojů. Přínosy projektu totiž v Litoměřicích ocenila před několika dny i delegace Evropské komise. Projekt RINGEN je koncipován jako jeden z uzlových bodů evropské sítě geotermálních testovacích lokalit. Čeští vědci už nyní intenzivně spolupracují s kolegy z Německa, Francie, Švýcarska, Velké Británie a dalších evropských zemí, které výzkumu geotermální energie věnují velkou pozornost. Jaroslava Kočárková
