Vědci odvedli svoje, řada je na politicích

V letošním roce proběhlo několik světových konferencí věnovaných problematice globálních klimatických změn. Generální sekretář OSN Ban Ki-moon navštívil Antarktidu a Amazonii, aby se osobně na vlastní oči přesvědčil o efektech tohoto jevu. Náš prezident Václav Klaus se na světovém fóru z pozice liberálního politika osobně angažuje jako oponent názorů klimatologů. Na ostrově Bali v Indonésii se sešli 3. a 4. prosince představitelé vlád celého světa, aby se dohodli, jak dále postupovat v této záležitosti. Poslední přípravná konference k tomuto setkání proběhla ve Valencii ve Španělsku. Podkladové materiály vypracoval Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) pod záštitou OSN. Je to čtvrtý elaborát tohoto celosvětového orgánu zvláštního druhu. Jednání ve Valencii předsedal dr. Rajendra Pachauri. Projednávaný materiál je syntéza tří dílčích zpráv vydávaných postupně v průběhu letošního roku. První zpráva, obsahující vědecké poznatky o globálních klimatických změnách, byla projednávána 25. ledna 2007 v Paříži a Václav Klaus na její zveřejnění (nikoli na obsah) reagoval vydáním knihy Modrá, nikoli zelená planeta. Další dvě zprávy obsahují jednak příklady důsledků klimatických změn, jednak cesty ke zmírnění efektů a možnosti přizpůsobení populace. Na vědeckých podkladech pro zprávu pracovalo 2500 expertů (klimatologů, meteorologů, fyziků, chemiků atd.) a jejich oponentů, na formulaci zprávy se podílelo 800 přispívajících autorů a 450 vedoucích autorů ze 130 zemí. Doktor Pachauri vyzdvihl unikátní povahu zprávy a zdůraznil, že by měla být přijata a schválena všemi vládami, které jsou členy IPCC. Zpráva ozřejmuje skutečnost, že globální oteplování může mít vážné nebo nevratné důsledky pro celou planetu. Je to mj. tání ledových pokryvů na zemských pólech, ovlivňující úroveň hladin světových oceánů, hynutí živočichů a změny oceánského proudění, které ohrozí mořský rybolov a jímání CO2 v oceánech, a také pozemskou vegetaci. Na zvyšování hladin oceánů nepůsobí pouze voda z tajících ledovců, ale také zvětšování objemu vodních mas oteplováním. Tento nesmírně závažný poznatek naznačuje rozsah a povahu problémů, kterým musíme čelit, konstatoval dr. Pachauri ve svém vystoupení ve Valencii. Zpráva obsahuje rovněž údaje o extrémních událostech jako jsou záplavy nebo bouře. Jejich frekvence se zvyšuje a zasahují stále větší oblasti. K tomu Pachauri zdůrazňuje, že působení klimatických změn se neprojevuje všude stejnou intenzitou. Například v Africe lze očekávat, že rostoucí problémy s vodními zdroji zasáhnou 75 až 250 mil. lidí a výnosy plodin závislých na deštích mohou v některých oblastech klesnout o 50 %. Špatná situace v tomto směru je i v Asii, kde hrozí snížení dostupnosti čerstvé vody, ale silně zalidněným pobřežním oblastem hrozí naopak záplavy. Většina ostrovů na celém světě je zvýšenou měrou ničena záplavami, silnými bouřemi, erozí a dalšími podobnými pobřežními jevy. Zpráva však rozhodně není fatálním odsudkem k záhubě. Naznačuje různé možnosti řešení, politiky a nástroje, které mohou vlády využít k vyvolání iniciativ občanů pro zmenšení negativního působení na životní prostředí. Zmiňuje také mnoho nových technologií, které jsou již k dispozici, nebo budou dotaženy k praktickému využití v dohledné době. Účinný může být například signál daný oceněním spotřeby uhlíku. Jeho ocenění by podle dr. Pachauriho mohlo vést k urychlenému zavádění nízkouhlíkaté ekonomiky. Vědci svou práci odvedli, a teď je řada na politicích. Na Bali se měli nejen dohodnout, že se dohodnou, ale začít skutečně jednat tak, aby závěry byly přijaty do roku 2009. Nelze ztrácet čas! Podle Rajendra Pachauriho to bude velmi obtížné, protože to, co je skutečně zapotřebí, je nová etika. Etika, jež každého člověka přiměje ke vnímání problémů, před nimiž lidstvo stojí a začne sám jednat k jejich efektivnímu řešení změnami v přístupu a chování, změnou životního stylu. /šu/