Jak se mohou poslanci českého parlamentu
vyznat v opravdu složitých
otázkách, o nichž rozhodují? Potenciál
odborného garanta jim slíbila Akademie
věd České republiky. Jestli se to opravdu
promítne do kvality zákonů, se ovšem
teprve ukáže.
Pomoc, kterou by mohli odborníci
poskytovat poslancům, má v tuto chvíli
podobu memoranda o vzájemné podpoře
a spolupráci mezi Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu České republiky a Akademií
věd ČR.
Podle memoranda by se spolupráce
měla v obecné rovině rozvíjet v oblasti
vědy, vzdělání a kultury. Další body však
upřesňují, že by se konzultační činnost
vědců měla týkat rovněž přenášení nových
poznatků a technologií do společenské
a průmyslové praxe.
„Spolupráce by měla hlavně přinést
vyšší kvalitu při rozhodování zákonodárného
sboru,“ uvedla po podpisu memoranda
předsedkyně Poslanecké sněmovny
Miroslava Němcová.
„Existuje řada témat, kde akademie
věd může politikům expertně pomoci,“
připomněl při této příležitosti její předseda
Jiří Drahoš. „Od společenskovědních
a ekonomických témat až po otázky ekologie
a energetiky.“
Akademie věd slíbila vytvořit expertní
týmy, které budou schopny připravit odborná
stanoviska podle zájmu a potřeby
poslanců. Žádná strana při tom nemá
v souvislosti s memorandem vůči svému
partnerovi finanční závazky.
ENERGETIKA A POVODNĚ
V uplynulých letech byla z odborné
spolupráce mezi akademickými odborníky
a státními institucemi na vysoké
politické rovině nejviditelnější činnost
nezávislé energetické komise. Ta v roce
2008 představila svá doporučení k budoucí
energetické politice republiky. V jejím
čele stál tehdejší předseda AV ČR Václav
Pačes, členy byli odborníci z řady sfér.
Komise tehdy doporučila, aby ztenčující
se zásoby hnědého uhlí byly používány
především pro teplárenství. Výroba elektřiny
by se podle doporučení komise měla
v budoucnu více orientovat na jaderné
rea ktory a obnovitelné zdroje. Větší pozornost
by si pak měly získat technologie,
jež umožňují efektivnější využívání energie,
a také možnosti energetických úspor.
Současný předseda akademie J. Drahoš
již před dvěma lety, po katastrofálních záplavách
na Liberecku, nabídl premiérovi
Nečasovi spolupráci expertů při přípravě
nové protipovodňové strategie, již v té době
předseda vlády sliboval. AV totiž disponuje
týmy odborníků, které zkoumají,
jaká technická a ekologická opatření nejlépe
zabrání škodám způsobeným velkou
vodou. Navíc vědci z Ústavu pro hydrodynamiku
navrhli snadno přenosné vaky,
které se dají běžným čerpadlem rychle
naplnit směsí vody a písku a dá se z nich
postavit protipovodňová hráz – mnohem
rychleji než z obvyklých pytlů s pískem.
Vládní zájem o komplexní systém
ochrany před povodněmi však odplynul
s poslední velkou vodou. /jet/