Válečný konflikt na Ukrajině dopadá negativně na více než polovinu českých podniků z oboru výroby, velkoobchodu a logistiky. Dopady však nejsou tak silné, jak se původně očekávalo. Nejvíce je pociťují strojírenské firmy a automobilky. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal mezi 251 personalisty výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Válka na Ukrajině zasáhla většinu dotázaných podniků v oboru výroby, velkoobchodu a logistiky negativně, dopady však nejsou tak silné, jak se očekávalo. Zatímco v březnu těsně po začátku konfliktu očekávalo negativní dopad 72 % dotázaných, nyní jej přiznává už jen 55 %. Nejvíce dopady pociťují ve strojírenství (65 %) a v automotive (61 %). Více než třetiny společností se válka dosud nijak nedotkla, na začátku konfliktu ovšem tento pozitivní vývoj předpokládala jen necelá desetina. Mezi nejčastěji zmiňované dopady patří výpadky dodávek materiálů (41 % podniků), zvyšování cen energií a pohonných hmot (39 %), snížení zakázek (20 %) a odchod ukrajinských pracovníků (10 %).
Ukrajinští uprchlíci zaplnili volná pracovní místa jen částečně Zatímco v březnu letošního roku si až 57 % personalistů myslelo, že uprchlíci pomohou zaplnit pracovní místa a vyřeší problém s nedostatkem lidí, nyní tento názor zastává jen 35 % respondentů průzkumu. S odstupem času dotázaní přiznávají, že profesní i celková struktura uprchlíků neodpovídá požadavkům českých firem. Drtivá většina podniků navíc nezavedla žádné změny, které by umožnily zaměstnat více žen, seniorů či mladých uchazečů bez pracovních zkušeností. „Personalisté jsou v posledních letech zahlceni turbulencemi na trhu práce a na dlouhodobější plánování či větší strukturální změny jim příliš času nezbývá. Dříve nebo později je však dožene jak stárnutí populace, tak i stále sílící tlak na tzv. work-life balance a i oni budou muset začít měnit výrobní postupy a procesy a přizpůsobovat práci potřebám lidí,“ dodává Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.
Ukrajince zaměstnává většina dotázaných podniků Ukrajince aktuálně zaměstnává 67 % dotázaných podniků. Většina využívá jejich práce dlouhodobě, zhruba desetina však s jejich zaměstnáváním začala až letos.
Naprostou samozřejmostí jsou v automobilovém průmyslu (92 %) a velmi často je zaměstnávají i největší podniky v Česku. Plných 40 % dotázaných dalo práci i ukrajinským uprchlíkům. „I přesto, že firmy stále poptávají nové pracovníky, do zaměstnání přijaly jen jednotky ukrajinských uprchlíků. Jedním z důvodů je fakt, že volná pracovní místa se často nacházejí v regionech, zatímco většina uprchlíků se usídlila ve městech větších. Nabídka ubytování tak pro ně může být zajímavým a lákavým benefitem, aby se za prací přesunuli,“ říká Gabriela Hrbáčková.
Zaměstnávání zahraničních pracovníků brzdí kvóty Podniky, kterým chybí ukrajinští muži, se nejčastěji ohlížejí po jiných cizincích nebo hledají vhodné pracovníky v Česku a na Slovensku. V souvislosti s válkou na Ukrajině došlo k pozastavení programů ekonomické migrace, především programu „Kvalifikovaný zaměstnanec“ na Ukrajině a v Bělorusku. „Zasazujeme se o přerozdělení kvót ve prospěch zahraničních pracovníků, kteří mají o práci v České republice zájem, ale roční kvóta pro jejich zemi je vyčerpaná. Pokud letos budou čerpány na Ukrajině a v Bělorusku kvóty pouze v měsících leden a únor, zůstane nevyčerpáno 83 % kapacity programu pro tyto dvě země, což je přibližně 35 tisíc pracovníků,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková s tím, že ideální možností by bylo úplné zrušení kvót pro pracovní povolení nebo alespoň jejich navýšení. S tím však ruku v ruce musí jít uvolnění finančních prostředků na kapacitní posílení zastupitelských úřadů a také jejich rozšíření. Investice do chytré migrace totiž mohou dle ní přinést České republice jen pozitiva. /hp/
