Řada Čechů se až během letošní sezóny respiračních onemocnění poprvé dozvěděla o existenci viru RSV. Se samotným virem se přitom tělo většiny z nás za živost setkalo už mnohokrát. Jde o jedno z nejběžnějších respiračních onemocnění a jednu z nejrozšířenějších lidských nemocí vůbec.
Zkratka RSV (respiratory syncytial virus), která je v posledních měsících tak často užívána českými médii, označuje antigenně stabilní virus, který způsobuje u lidí závažná respirační onemocnění. Patří mezi RNA obalené viry, do čeledi Paramyxoviridae, podčeleď Pneumovirinae, rod Pneumovirus a postihuje zejména kojence a malé děti. Jako řada jiných virů (včetně HIV a SARS-CoV-2) vytváří RSV z napadených buněk tzv. syncytie, tedy v podstatě shluky několika sousedních buněk. RSV obvykle způsobuje mírné příznaky podobné nachlazení, ale může být nebezpečný u velmi mladých a velmi starých lidí. Typickými příznaky jsou mírná horečka, kašel, rýma, dýchací obtíže a apnoe u kojenců. U kojenců je infekce spojena často s potížemi s krmením (i kojením) způsobenými ucpaným nosem a zvýšenou zátěží při dýchání, což může vést k dehydrataci a letargii a k nutnosti hospitalizace. RSV je hlavní příčinou hospitalizací kojenců v prvním roce života, často ne kvůli závažnosti onemocnění, ale kvůli zajištění potřebné péče. Celosvětově je u dětí ve věku přibližně od jednoho měsíce do jednoho roku RSV celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí, hned po malárii. Rizikovou skupinou z hlediska závažnosti průběhu onemocnění a četnosti komplikací při infekci jsou také senioři, a to vzhledem k jejich přidruženým onemocněním. Virózu může zkomplikovat přidružení chřipky či pneumokokové infekce způsobující těžký zápal plic, zánět mozkových blan, otravu krve, akutní zánět středního ucha nebo záněty vedlejších nosních dutin. Studie z roku 2022 odhaduje, že ve Spojených státech zemře na RSV ročně přibližně 6 500 lidí, přičemž nejvyšší počet je mezi osobami staršími 65 let. Proti viru existuje léčba, včetně účinných protilátek, dosud však proti němu chyběla vakcína. Její hledání začalo v 60. letech 20. století a dlouho se nedařilo. Průlom přišel v roce 2013, kdy došlo k rozluštění struktury proteinu, který virus používá k ukotvení a vstupu do lidských buněk. A v současnosti se připravuje ke vstupu na trh hned celá řada vakcín. V lednu letošního roku například oznámila slibné výsledky studie vakcíny proti RSV společnost Moderna. Studie se prováděla u osob starších 60 let, tedy ve věkové skupině, která je z dospělých nejvíce ohrožena. Farmaceutické společnosti Pfizer a GSK oznámily podobné výsledky III. fáze pro tuto věkovou skupinu v loňském roce. Obě látky nyní čekají na schválení regulačními orgány v USA a také pro evropský trh. Pf izer rovněž požádal o schválení podávání vakcíny během těhotenství. Klinické studie totiž ukázaly, že chrání novorozence před RSV. Pro mladé i star é Vakcína společnosti Moderna založená na mRNA stimuluje produkci stabilizované verze virové bílkoviny, podle které může imunitní systém pak virus „zaměřit“. Vakcíny společností Pfizer a GSK obsahují přímo bílkovinu samotnou (respektive její syntetickou verzi). Ve zkouškách byla jejich účinnost pozoruhodně podobná, i když se očekává, že postupně, s dalšími daty se objeví rozdíly. Nejblíže schválení je využití vakcíny pro osoby starší 60 let. Otázkou je, kolik lidí možnost využije. V případě RSV je povědomí výrazně menší, než bylo v případě covidové pandemie. I pokud jde o SARS-CoV-2, už ochota k očkování od té doby výrazně klesla, seniory nevyjímaje. V Česku navíc důvěra v chřipkové vakcíny ani mezi seniory není veliká. Společnost Moderna proto například zkoumá možnost, že by mohla kombinovat svou vakcínu proti RSV s covidovým „boosterem“ a/nebo očkováním proti chřipce, aby zlepšila pohodlí. V případě očkování kojenců ovšem může být přínos ohromný. Vakcína má celou řadu praktických výhod: může zabránit velkému počtu hospitalizací a úmrtí, odlehčit nemocnicím a také je snadno aplikovatelná, protože těhotné i matky po porodu stejně bývají v častém kontaktu se zdravotníky, takže vakcínu lze snadno začlenit do běžné péče. Benefity přitom mohou být znát i v zemích nízko-, středně- i vysokopříjmových. Společnosti tak mají od produktu vysoká očekávání. „Myslím, že když se za vlivem očkování matek proti RSV viru ohlédneme za deset let, budeme říkat: Podívejte se, jak zlomový okamžik v historii zdravotnictví to byl,“ řekla pro časopis Nature Alejandra Gurtmanová, viceprezidentka pro klinický výzkum a vývoj vakcín ve společnosti Pfizer v New Yorku. Očkování v průběhu těhotenství vede k produkci vysoké hladiny mateřských protilátek, které se přes placentu přenášejí na plod a chrání děti v prvních měsících života. Studie společnosti Pfizer zveřejněná v listopadu loňského roku ukázala, že u dětí narozených ženám očkovaným v těhotenství se podstatně méně často objevily RSV infekce, které vyžadovaly zásah zdravotníků. Společnost Moderna uvádí, že plánuje podobné studie. Ovšem společnost GSK svou těhotenskou studii v roce 2022 zastavila kvůli obavám o bezpečnost účastníků; bez rizik ani tato vakcína samozřejmě úplně není. Přesto převládá optimismus a odborníci očekávají, že přípravky proti RSV viru budou pro zdraví dětí přínosem. /jj/
