Letošní jaro je pro český parlament bouřlivé. Alespoň co se týká novel energetických zákonů. Zatím poslední bitva v jeho zdech vzplála nad novelou zákona o spotřební dani z biopaliv. Vládní návrh předložil do rozpravy ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Bez schválení zákona o podpoře biopaliv by ČR patrně nemohla naplnit unijní požadavky na jejich podíl v pohonných hmotách, a za to by nám hrozily velmi citelné sankce od Evropské unie. Zavázali jsme se, stejně jako ostatní členské státy, že v roce 2020 chceme mít 10 % nefosilních zdrojů v palivech, která se využívají v dopravě,“ uvedl k problému ministr Jurečka. Jeho resort je za podporu vysokoprocentních biopaliv. Současně by se měla pro ně vyměřit minimální (dosud chybějící) daň. Tlačí také termíny: současná daňová zvýhodnění byla vygenerována na základě programu, jehož účinnost se završí k 30. červnu 2015. Nebude od věci, když si z rozsáhlé (a chvílemi i značně emotivní) diskuse odfiltrujeme základní fakta: » Zákon navrhuje zvýšit spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv a nově zavést daňové sazby u čistých biopaliv. » Nejde o samoúčel: ČR se zavázala, že do roku 2020 sníží množství skleníkových plynů a zvýší podíl nefosilních zdrojů v dopravě. » Konkrétně EU28 ukládá ČR do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot o 6 %. » Za porušení závazku by nám hrozily vysoké sankce. A zjednejme si jasno také o hlavních aktérech: za předpisy ke snižování emisí (a tím i za ochranu ovzduší) odpovídá ministerstvo životního prostředí. Za dodržení povinného podílu biopaliv v dopravě ministerstvo průmyslu a obchodu. A konečně zákon o spotřební dani má v gesci ministerstvo financí. Nebud ou dotace vyšší ? Novela zákona o spotřebních daních neprodlužuje podporu biopaliv. To ČR ukládá Víceletý program podpory biopaliv. Česká vláda ho schválila už v srpnu 2014 a v současné době jeho notifikaci dokončuje Evropská komise. Novela podle předkladatelů nezvyšuje podporu pro biopaliva. Naopak ji má snížit a zpřísnit dozor nad trhem s nimi. Navrhuje totiž zvýšit spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv a nově zavést daňové sazby u čistých biopaliv. Dosavadní podoba zákona o spotřební dani čisté biopalivo od daně zcela osvobozuje. To ale vede k nepřehledné situaci, protože Generální ředitelství cel nemá kontrolu nad obchodem s čistou bionaftou. Podle předběžných propočtů se po přijetí novely (oproti současnému stavu) vybere na spotřební dani přibližně 310–350 mil. Kč. Ukončení podpory některých druhů biopaliv by znamenalo zvýšení jejich ceny na trhu a pokles konkurenceschopnosti. Ten by mohl následně způsobit ztrátu až tisíců pracovních míst, zejména u čistých výrobců biopaliv. Navrhované změny v zákoně o spotřební dani: FAME B100 – nyní činí sazba spotřební daně 0 Kč/l. Navrhuje se zvýšit na 1,80 Kč/l. SMN B30 – nyní je sazba spotřební daně 7,665 Kč/l. Navrhuje se 8,415 Kč/l. Etanol E85 – vrácená daň ve výši 12,84 Kč/l se nahradí částkou 11,31 Kč/l. Rostlinný olej – nyní je sazba 0 Kč/l. Nově se zavádí 1,18 Kč/l. Nízkoprocentně přimíchaná biosložka ve fosilním palivu zůstává i nadále bez daňové i jiné státní podpory. Kdo vydělá, kdo prodělá? Koaliční kabinet doporučuje prodloužit stávající podporu biopaliv do roku 2020. To se však nelíbí opozici. Podezírá vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) z konfliktu zájmů a z „malé domů“ pro skupinu Agrofert. Tak (jak je obecně známo) představuje důležitého producenta a prodejce biosložky, jež se následně přidává jak do benzínu, tak do ropy. Kritizovaný ministr (a zároveň majitel Agrofertu) Babiš podobná podezření odmítá. Inkriminovanou novelou nehodlá podpořit vlastní podnikatelské aktivity. Aby tuto pozici demonstroval veřejně, bude prý hlasovat proti novele zákona. Že kritizovaná norma dospěla na pořad parlamentního jednání, zaštiťuje nařízeními EU28. S tím ale nesouhlasil šéf opoziční ODS Petr Fiala: „Do benzínu a nafty by se podle novely mělo přimíchávat více biosložky, což vlastně nakonec navýší zisk těm, kteří biopaliva vyrábějí. A více než 50 % trhu s biopalivy okupuje skupina Agrofert.“ Andreje Babiše se zastal předseda Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček. Podle něj jsme svědky politické debaty. Agrofert prý zmíněnou pozicí na trhu s biopalivy (alespoň jak to tvrdí opozice) nedisponuje: „Agrofert neprodává čerpacím stanicím. Pokud je zavedeno celoplošné přimíchávání, odpovědný je za něj daňový sklad. Agrofert nemá daňové sklady. Daňový sklad je úložiště, kudy procházejí pohonné hmoty, když jdou z výroby dál k čerpacím stanicím.“ Koho, resp. jakou generaci biopali v hodl áme preferovat? Snad nejhlasitěji a nejrozsáhleji komentoval novelu a kroky svého následovníka v ministerském křesle místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Z plejády jeho kritiky se zaměřme výlučně na transformaci přístupu EU28 k biopalivům. Podle Kalouska vládní návrh podporuje biopaliva I. generace, jež velkou měrou zabezpečuje zmíněný Agrofert. Jenže EU28 od nich postupně přechází k biopalivům II. generace. Ta jsou ekologičtější: „To, co předložil ministr financí Babiš, zvyšuje produkci továrníka Babiše o desítky procent. Biopaliva II. generace jsou na evropském trhu dostupná. Kapacita je dokonce i na území České republiky. Mají ale závažnou nevýhodu – žádnou z nich nevlastní pan ministr Babiš.“ Miroslav Kalousek odhadl, že Agrofert by díky daňové podpoře biopaliv mohl získat až 5 mld. Kč. Babiš to označil za demagogii. „Pan Kalousek prosadil biopaliva v roce 2009… a teď říká něco úplně jiného.“ K přechodu na biopaliva II. generace zaujal stanovisko také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Připomněl, že nástup nových biopaliv neprobíhá podle původních harmonogramů: „Možnost jejich náhrady, a to už si dnes uvědomuje celá Evropa, se ukázala do značné míry iluzorní.“ Předseda poslaneckého klubu ANO a zároveň někdejší dlouholetý manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek se ohradil proti účelovému zkreslování skutečností. Agrofert kupř. není dominantní producent řepky, z níž se některé bioložky vyrábí. Vloni měl sklidit řepku jen na 5 % ploch, jimiž byla oseta. Poukázal i na to, že některé okolní země plánují rozšířit osevní plochy s řepkou. Do vyostřené polemiky vstoupil po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem rovněž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj ČSSD zákon pustí do II. čtení. Chce se ale ujistit u Evropské komise, zda je norma v pořádku z pohledu evropských pravidel. Premiér odmítl, aby „na kritice střetu zájmů“ ministra Babiše byl poškozen český venkov a zemědělci. Jen pro úplnost: pro výrobu biopaliv I. generace se používají plodiny využitelné i v potravinářství. Kupříkladu řepka olejka, kukuřice aj. Zdrojem pro biopaliva II. generace je bioodpad. V poslední době se začíná nahlas uvažovat také o spektru a vlastnostech biopaliv III. generace. V nich by se pro biosložku mohla využívat řízená produkce řas. Pro produkci biopaliv se používá hlavně metylester řepkového oleje (přidává se do nafty) a bioetanol z cukrové řepy. Odpůrci biopaliv odmítají rostoucí výměru energetických plodin. Z dlouhodobého hlediska podle nich vytlačují potravinářské rostliny. Světélk o na konci tu nelu zatím chybí Kdy (příp. zda vůbec?) inkriminovaná novela dospěje do finálního stadia těžko říci. Patrně dozná i řady úprav a doplňků, podobně jako březnová novela energetického zákona s cca 350 úpravami. Jednu z prvních už navrhl Miroslav Kalousek, když analyzoval podmínky pro přimíchávání biosložek. Podle současné dikce zákona dodavatelé pohonných hmot musí zabezpečit v benzínu min. 4,1 % objemu a v naftě 6 %. Této povinnosti lze dostát prodeji požadovaných objemů biosložky formou čistého biopaliva nebo jiného směsného paliva, namísto přimíchávání do benzínu a nafty. Jenže vládní novela takové náhradní řešení omezuje. Kalousek namítá, že to spolu s daňovou úlevou zdvojuje podporu biopaliv, zvyšuje povinnou spotřebu biopaliv a tedy i jejich produkci. Příslovečný poslední hřebíček zatloukl do novely sociální demokrat Milan Urban. Upozornil, že sousední SRN daňové zvýhodnění biopaliv zrušila a Španělé je zredukovali na polovinu: „V Evropě je tato cesta na ústupu.“ Věru, letošní jaro bude v české sněmovně energeticky výbušné. /uai/
