Podstatně rychleji než předpokládá
energetická koncepce by se v Polsku
měla začít stavět první jaderná
elektrárna. Největší šance získat
miliardovou investici mají podle
nejnovější zprávy regionálního
deníku Głos Szczeciński obce Gryfino
a Drawsko Pomorskie v polském
západním Pomoří. První reaktor by
se měl spouštět do roku 2015, zatímco
státní program uvažuje o případném
vybudování jaderného zdroje
až po roce 2020.
Blízkost obou zvažovaných lokalit se
nelíbí německým médiím, především
v sousedním Braniborsku. S uspokojením
proto přijala dementi polského
ministerstva hospodářství, že nevyvíjí
žádné aktivity pro nalezení místa, kde
by se mohla stavět jaderná elektrárna.
"Výstavbu nelze zahájit, aniž by bylo
dosaženo společenské shody," uvádí
se v jeho prohlášení. Podle polské
energetické koncepce do roku 2025
přijaté loni v lednu je "budování jaderné
energetiky potřebné s ohledem na
potřebu diverzifikace primárních zdrojů
a snížení emisí skleníkových plynů
a oxidu síry" pocházejících z dominujících
uhelných elektráren. Konzultace
o případném polském jaderném
programu se mají uskutečnit do roku
2008, připomíná ministerstvo.
Informace štětínského deníku naproti
tomu potvrdili v Ústavu jaderné fyziky
Polské akademie věd: "Je třeba stavět
co nejrychleji. Je to nejvýhodnější
zdroj energie, neboť zásoby plynu, uhlí
a ropy se stále zmenšuje a nemůžeme
si dovolit odmítnout jadernou variantu,"
cituje nejmenovaného pracovníka
ústavu, podle něhož v úvahu přichází
vedle západního Pomoří také Podkarpatské
vojvodství na opačném konci
země v sousedství Slovenska a Ukrajiny.
Pomořanská "kandidatura" má více
výhod.
Vědci připouštějí, že největším problémem
výstavby nového zdroje je
jeho umístění. Ludwik Pieńkowski,
zástupce vedoucího laboratoře těžkých
iontů Varšavské univerzity považuje
za nejvhodnější vysokoteplotní reaktory
chlazené héliem, jež se už projektují
v USA, Francii, Číně, Japonsku
a Jihoafrické republice.
Prakticky veškerý polský proud
pochází z tepelných elektráren spalujících
domácí uhlí - a produkujících
skleníkové plyny, především
oxid uhličitý CO2 (viz tabulka). Podíl
obnovitelných zdrojů může dosáhnout
nejvýše desetiny současné výroby, přičemž
experti předpokládají, že spotřeba
elektřiny stoupne v zemi do roku
2025 až na dvojnásobek. Manévrovací
prostor všech vlád omezuje navíc to,
že po roce 2012 bude Evropská unie
požadovat rychlejší snižování emisí
skleníkových plynů; v roce 2020 by to
mělo být o 15 až 30 procent, v polovině
tisíciletí dokonce až o 60 procent.
Polsko patří po Francii a Česku a před
Německem k největším evropským
čistým vývozcům elektřiny.
