V německé Mohuči uvedli do provozu Energiepark Mainz, který disponuje největším PEM elektrolyzérem na světě. Systém umožňuje přeměnit momentálně nadbytečnou elektřinu na vodík a „uskladnit“ ji k pozdějšímu použití. Němečtí energetici doufají, že tento způsob akumulace nadbytečné energie s možností zpětného zpracování vodíku na elektřinu a teplo může vnést čerstvý vítr do plachet německé Energiewende. Při přechodu z konvenčních na nefosilní zdroje se totiž stále častěji potýkají s nestabilitou elektrizačních soustav, kterou z velké části způsobují větrné elektrárny. Ty v 1. pololetí 2015 vyrobily v průměru asi 40,5 TWh elektřiny, což je o 39 % více než ve stejném období roku 2014. Pilotní projekt firem Stadtwerke Mainz AG, Siemens, Linde Group a Hochschule RheinMain zkoumá možnosti regulace dodávek elektřiny z OZE. Energetický park, který disponuje momentálně nejvýkonnějším PEM elektrolyzérem na světě a skladem „zeleného“ vodíku, stál kolem 17 mil. eur a byl vybudován s podporou spolkového ministerstva hospodářství a energetiky v rámci rozvoje technologií skladování energie. Podstatou procesu je elektrolýza, při níž se působením elektrického proudu v upraveném vodném roztoku rozkládá voda na vodík a kyslík. Na rozdíl od starších typů alkalické elektrolýzy nezávisí spuštění elektrolyzérů s protonově výměnnou membránou (PEM) na provozní teplotě. Nové zařízení je proto daleko flexibilnější a v případě přetlaku v síti může okamžitě zahájit výrobu vodíku. Energetický park je propojen s několika větrnými elektrárnami v blízkém okolí a PEM elektrolyzér zpracuje v období nadprodukce až 6 MW jejich výkonu. Energeticky úspornou kompresi vodíku zajišťují inovativní iontové technologie stlačování plynu. Vodík bude v cisternách rozvážen do čerpacích stanic pro vodíková auta, přidáván do distribuční sítě zemního plynu nebo uskladněn. Z hlediska skladování energie ve formě vodíku představuje projekt Energiepark Mainz nadějnou alternativu pro energetiku obecně. Stavba vodíkových úložišť totiž není omezena výběrem lokality, jak je tomu v případě přečerpávacích vodních elektráren. Spolková země Porýní-Falc i město Mohuč mají plně přejít na energii z OZE do roku 2030. Více než 2/3 proudu by měly dodávat právě větrníky. /za/
