Rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs a ředitel
Výzkumného ústav textilních strojů Miroslav Václavík
prezentovali nedávno vědeckou spolupráci v souvislosti
s výstavbou dvou špičkových výzkumných center v celkové
hodnotě 1,5 miliardy korun.
Technická univerzita zahájila letos
v říjnu stavbu Centra pro nanomateriály,
pokročilé technologie a inovace.
Výstavbu druhého výzkumného pracoviště
- Centrum rozvoje strojírenského
výzkumu Liberec - připravuje také Výzkumný
ústav textilních strojů. Dotace
ve výši 800 a 750 mil. korun jsou ze
stejných zdrojů - z Operačního programu
Výzkum a vývoj pro inovace Ministerstva
školství ČR. Schválení obou
projektů je oceněním dosavadní činnosti
TUL a VÚTS. Jejich realizace zvýší
prestiž regionu a posílí jeho potenciál
v oblasti vědy a výzkumu. Realizátoři
projektů jsou přesvědčeni, že koncentrace
výzkumných kapacit v Liberci přiláká
do města firmy, vědecké pracovníky
i studenty a prohloubí dosavadní spolupráci
obou partnerů. Nezanedbatelným
přínosem je i fakt, že vznikne zhruba
140 nových pracovních míst.
V souvislosti s výstavbou obou center
položila redakce T-UNI rektoru TUL
profesoru Zdeňku Kůsovi a řediteli
VÚTS profesoru Miroslavu Václavíkovi
několik otázek:
? Dvě centra v Liberci - není to
moc?
Kůs: Není. Liberec je tradičním průmyslovým
městem, byla zde vybudována
velká průmyslová zóna, sídlí zde
významné podniky, které potřebují
často rychle řešit naléhavé problémy
ve výrobě, obracejí se s žádostí o pomoc
na vědecké týmy a hledají technicky
vzdělané odborníky. V Liberci již od poloviny
minulého století působí technická
vysoká škola. Dnešní univerzita nabízí
studium poměrně široké škály technických
oborů, které odrážejí požadavky
průmyslové praxe. Poptávka po našich
absolventech ze strany podniků výrazně
převyšuje počty těch, kteří naši univerzitu
úspěšně ukončují. Na univerzitě
pracuje řada špičkových vědců, kteří
spolupracují s českými i zahraničními
podniky. A univerzita má stále kapacitu
svoji vědeckou a výzkumnou práci rozšiřovat
a prohlubovat. Budované centrum
k tomu vytvoří potřebné podmínky
nejen pro kvalitní vědeckou práci, ale
i pro výchovu mladých vědců, které
společnost potřebuje.
Václavík: Liberec získává další finanční
zdroje na vědu a výzkum. To, že
v Liberci uspěly v náročném řízení dva
projekty v programu VaVpI je významný
úspěch, jejich realizace bude mít pozitivní
dopad na rozvoj celého regionu.
Liberecko mělo dříve kvalitní výzkumnou
základnu – kromě VÚTS zde byl například
Výzkumný ústav skla a bižuterie
v Jablonci nad Nisou, Státní výzkumný
ústav textilní v Liberci a další. Dnes mají
zdejší firmy, včetně těch zahraničních,
omezené možnosti a musí spoléhat pouze
na svoji výzkumnou kapacitu, která
je v mnohých případech nedostatečná
a obtížně jim umožňuje realizovat významnější
inovace. Kdyby s projektem
neuspěl nikdo, jezdily by firmy se svými
požadavky do jiných měst a věda, výzkum
by na Liberecku skomíraly a špičkoví
pracovníci, kteří by nedostali šanci
bádat a zkoumat, by opouštěli region.
? Čím se budete zabývat – nepolezete
si do zelí?
Kůs: Může se to zdát s ohledem na to,
že oba projekty jsou financovány ze
stejného zdroje. Ale je pravda, že oba
subjekty (VÚTS a TUL) jsou zaměřeny
na něco jiného. Hlavním úkolem
univerzity je provádět kromě výuky
také špičkový výzkum. Důležité je,
aby se do výzkumu zapojovali i studenti
a aby univerzita vychovávala
nové schopné vědecké pracovníky.
Ti mohou najít uplatnění také v nově
vybudovaných výzkumných centrech,
ale i v jiných vědeckých institucích či
ve výrobě.
Václavík: Naopak, budeme se dobře
doplňovat. Každé z obou připravovaných
výzkumných center bude jinak
zaměřené, to jsme probírali již při jejich
přípravě s vedením univerzity. Podstatnou
část činnosti našeho centra bude
tvořit nikoliv základní, ale aplikovaný
výzkum a experimentální vývoj realizovaný
až do fáze zhotovení, testování
a dodání prototypových zařízení pro
uživatele z průmyslu. Konkrétně strojů
zpracovatelského průmyslu, což jsou
stroje obráběcí, polygrafické, textilní
sklářské, jednoúčelové atd. Jsme schopni,
a už to také tak děláme, realizovat
inovaci produktů od patentových rešerší,
koncepčních návrhů až po výrobu
funkčního odzkoušeného prototypu
stroje. Vybudujeme prostory, včetně
specializovaných zkušeben, kde budeme
společně s průmyslovými partnery
vyvíjet nové a technicky zlepšovat jejich
stávající zařízení. Na nově vytvořených
pracovištích najdou uplatnění kromě našich
pracovníků a pracovníků průmyslových
partnerů i mladí vědci včetně absolventů
Technické univerzity v Liberci.
? Jaké oblasti jsou vhodné pro další
spolupráci?
Kůs: Spolupráce univerzity a VÚTS
je dlouholetá a myslím, že kvalitní
a efektivní. Obě instituce se vhodně doplňují.
Velmi dobrým příkladem je třeba
projekt Výzkumné centrum TEXTIL.
Základní pracoviště Výzkumného centra
byla vytvořena na TUL a ve VÚTS.
V rámci projektu byla vyvinuta nová
technologie výroby netkané textilie
označená jako Rotis. Přičemž na TUL
byla tato technologie vymyšlena, nakreslena
a ověřeny funkční uzly. Prototyp
byl vyroben a odzkoušen na VÚTS.
Rozšíření takové spolupráce v oblasti
konstrukce strojů a ve vývoji strojů nových
může přinést zajímavé výsledky.
Výzkumné centrum univerzity může
v budoucnu přinášet zejména nápady
na nové materiály a na jejich aplikace.
Ve spolupráci s výzkumným centrem
VÚTS potom mohou vznikat nové stroje
pro výrobu těchto materiálů.
Václavík: Umím si představit, že
bude vyčleněna určitá pracovní skupina
z pracovníků obou center, která
bude pracovat na konkrétním projektu.
Zatímco vědci z univerzity se mají
zabývat vývojem nových materiálů
a technologií, naší starostí jsou aplikace
výzkumných poznatků do praktických
realizací. Určitě se s vedením univerzity
shodneme, že obě centra by měla
mít evropskou úroveň. Počítáme s mobilitou
našich a zahraničních vědeckých
pracovníků.
? Bude dostatek kvalitních vědeckých
a výzkumných pracovníků? Počítáte
se současnými studenty TUL?
Kůs: Věřím, že ano, protože to můžeme
sami ovlivnit. Vždyť výchova nových
vědců je jedním z hlavních úkolů
každé univerzity. Dnes jsme schopni ze
stovek studentů, kteří k nám přicházejí
do prvních ročníků studia technických
oborů, každoročně získat až několik desítek
osob zapálených pro vědeckou práci.
Zájem o studium technických oborů
je vzhledem ke společenské potřebě
nedostatečný. Technická univerzita se
snaží, aby se zvýšil, a intenzivně proto
pracuje s mládeží (Projekty Starttech,
In-Tech, Hledáme nové talenty…atd).
Zájem o studium technických oborů je
ale také závislý do značné míry na tom,
jaká bude legislativa pro vysoké školy,
a zejména státní politika směrem k technickým
oborům na vysokých školách.
Václavík: Počet kvalitních vědeckých
pracovníků máme do jisté míry ve svých
rukách. Určitě zapojíme studenty do vědecké
práce a společně s univerzitou
se budeme snažit vychovávat špičkové
odborníky - nejen pro naše centra, ale
i výrobní podniky. Už dnes máme řadu
styčných bodů. Kromě společné práce
na realizaci projektu TEXTIL II funguje
v rámci projektu MPO společný
výzkumný tým pro řešení konkrétních
zadání pro servomotory. Univerzita řeší
softwarové záležitosti a my aplikace
servomotorů do praxe. Společně také
vychováváme mladé vědce, když naši
pracovníci přednášejí na univerzitě
a doktorandi z fakulty strojní a fakulty
mechatroniky u nás absolvují odbornou
praxi. Letos jsme přijali několik nadaných
absolventů liberecké univerzity,
ze kterých mám opravdu radost, protože
vidí smysl své práce, chtějí se jí věnovat
a chtějí se i dál vzdělávat.
? Obě centra si budou muset na sebe
vydělávat – je dostatečná kapacita
v průmyslu a dostatečné zdroje příjmů?
Kůs: Myslím, že ano. Při přípravě
výzkumného projektu jsme vycházeli
z analýzy toho, jak jsme v posledních
pěti letech získávali zdroje z průmyslové
sféry. Na základě těchto údajů jsme
pak připravili náš projekt v takové velikosti,
aby byl schopen si podstatnou
měrou na sebe vydělávat sám. Nemůžeme
připustit, aby se dostal do situace,
že okamžitě po svém vzniku začne žádat
od státu další finanční podporu na provoz.
Od samého počátku počítáme s tím,
že desítky procent prostředků ze svého
rozpočtu si naše centrum vydělá ze zakázek
z průmyslu v Česku i v zahraničí.
Pro životaschopnost obou projektů nemůže
být postačující pouze průmysl Libereckého
regionu. Uvažovat v dimenzích
Liberce a okolí by bylo špatné, my
jsme projekt připravovali tak, aby jeho
práce a výsledky byly atraktivní alespoň
v evropském měřítku.
Václavík: Jsem přesvědčen, že ano.
Než jsme podali žádost o podporu projektu,
potvrdili nám naši průmysloví
partneři, že budou chtít využívat naše
výsledky a že nám budou zadávat své
výzkumné projekty. Spolupráce s průmyslem
je pro činnost center zásadní.
Firmy budou mít vždy zájem například
o snižování hluku nebo energetické
náročnosti u svých strojů. Realizace
projektu nám díky úplně novému
vybavení a laboratořím otevře další
možnosti, výrazně rozšíří nabídku služeb
a pomůže získat další uživatele
a partnery. Působnost center bude celorepubliková
a v mnohých oblastech
evropská i celosvětová. Musíme mít co
nabídnout a být stále o krok napřed před
firemními konstruktéry. Toho je možné
dosáhnout pouze zvýšenou specializací
a koncentrací specializovaného zařízení
a zkušených pracovníků do navržených
center. Dále je třeba intenzivně pracovat
na rozvoji systému propagace, transferu
technologií a uplatnění výsledků. My
i univerzita máme ve všech uvedených
oblastech silné pozice a hodláme je dále
rozvíjet.
VUTS a TUL se vždy prezentovaly
jako dlouhodobí, spolehliví a perspektivní
partneři při řešení řady výzkumných
úkolů. Velmi úzká spolupráce
existuje například při realizaci projektů
Výzkumné centrum Textil a Textil II.
Jaroslava Kočárková