Kolejové lanovky, kterými se dodnes chlubí hlavně historické metropole (Prahu nevyjímaje), umožňují zejména turistům nezapomenutelné vyhlídky z jejich vrcholů. Víc jak stovka takových drah, jejichž technický vývoj zdaleka neskončil, zpřístupňuje turistům a lyžařům vyhlídky a dopravu i na horách do tisícimetrových výšek. Tam jim ale ve 20. století vyrostla konkurence v podobě kabinových, gondolových či sedačkových oběžných nebo odpojitelných lanovek a jejich počet v současnosti podle organizace O.I.T.A.F. se právě globálně přehoupl přes 10 000. V jejich vývoji i výrobě si konkurují zejména rakousko- švýcarská společnost Doppelmayr, francouzský Leitner a švýcarská CWA. Z několika vyráběných typů se dopracovaly k zvlášť úspěšným, bezpečným a ekologickým křížencům oběžné lanovky s odpojitelnými kabinami, pojíždějícími po dvou souběžných nosných lanech jako po páru visutých kolejí. Na stanicích se automaticky připojují na obíhající tažné lano, což jim vyneslo označení 3S (Drei Seilen). Zatím nejúspěšnější z nich se od roku 2011 můžeme svézt přes Rýn v německém Koblenci z historického centra ke stadionům a parkům do nově narůstající obytné čtvrti na severním pahorku. Pohodlné prosklené kabiny pro 35 cestujících rychlostí 4,5 m/s převezou 40 m nad hladinou řeky až 7 000 osob za hodinu. Futurologicky řešené koncové stanice umožňují pohodlný nástup i vystupování vozíčkářům, rodičům s kočárky nebo cyklistům s bicykly. Mezi podpěrami jsou schopné překonat rozpětí až 3 000 m a provoz musejí zastavit až při rychlosti větru 100 km/h. Od té doby se o ně začala nejvíce zajímat nejen chaoticky se rozvíjející velkoměsta „třetího světa“ (Jižní Ameriky, Tchaj-wanu, Alžíru, Turecka aj.); v současné době jimi hodlají řešit ekologicky čistou mobilitu obyvatel v evropských, amerických, ale i asijských velkoměstech. Jejich hlavní předností je, že dokážou obstarat dopravu osob z příjezdových parkovišť z okrajů měst do centra nebo ke stanicím podzemních drah. Z historie lanovek pro městskou hromadnou dopravu První zkušenosti získal německý Kiel již v roce 1974, když gondolovou lanovkou propojil své hlavní nákupní centrum přes přístav k centrálnímu parkovišti. O tři roky později ho následoval New York, který velkokabinovou kyvadlovou lanovkou Roosevelt Aerial Tram otevřel obyvatelům Manhattanu rychlejší přístup přes East River. Kabiny pro 125 cestujících s rychlostí 30 km/h zároveň lákaly turisty výhledem na frontu mrakodrapů. Teprve po 33letém úspěšném provozu je nahradil Leitner/POMA menšími kabinami tzv. funiforů, zavěšovanými na dvojici běžících nosných lan s rozchodem 4,2 m. Londýn, jako i několik dalších evropských velkoměst, využil příležitosti olympiády ke stavbě jednolanové kabinové dráhy přepravující obousměrně v kabinkách pro 10 osob v 15sekundových intervalech až 2 500 cestujících ve výši 50 m nad Temží mezi Greenwich a Královskými doky, což dnes přitahuje turisty z celého světa: k jejich přepravě by muselo být jinak nasazeno nejméně 50 městských autobusů! Zatím se městské lanovky nejrychleji šíří ve „třetím světě“ Úzké klikaté chodníky a schodiště mezi favelami a slumy na strmých svazích Latinské Ameriky dokážou překonat jen kabinkové lanovky, jak se o tom jako první přesvědčil roku 2004 kolumbijský dvaapůlmilionový Medellín. Tři lanovky s odpojovacími kabinkami pro osm cestujících dnes svážejí obyvatele z obklopujících svahů dolů do údolí ke stanicím metra a metrobusů, do škol i do nemocnic a obchodních domů. O pět let později začalo podobné lanovky od Doppelmayra zavádět i kolumbijské město Manizales, roku 2010 venezuelské hlavní město Caracas, roku 2011 brazilské Rio de Janeiro, roku 2016 mexické hlavní město a brazilská Bogota. Vůbec nejrozsáhlejší sítí 10 kabinkových lanovek v celkové délce 33 km se letos může pochlubit bolivijský La Paz. Komfortní kabiny s informačními displeji jsou elektrifikovány a napájeny solárními články na střechách. Jedna z linek vyváží turisty na vyhlídkovou plošinu k vrcholku hory ve výšce 4 000 m n. m. O efektivnosti odpojitelných kabinových lanovek se už roku 2014 přesvědčila i turecká Ankara, která zkrátila obyvatelům cestu auty přeplněnými ulicemi do centra z obvyklé hodiny na pouhých 10 minut. Technick á modernizace odpojiteln ých kabinkov ých lanovek 3S Kabinky se podle potřeby stahují na trať dálkovým řízením z depa a na staniční kolejnici se automaticky připínají na tažné lano systémem s trojnásobnou kontrolou. Běh lana i kladek přes podpěry a staniční kolejnice je hlídán systémem RPD (Rope Position Detector). Leitner zavedl jako prvý plynule regulovatelný elektropohon „Direct Drive“ řízený střídačem přímo na hnací kotouč bez převodovky. Polykarbonátové kabinky mají vytápěná sedadla, klimatizaci, osvětlení a velkoplošné informační displeje se zprávami přenášenými z centrály systémem WLAN. Hlavní a nouzový pohon jsou na sobě nezávislé. O kabinkov é mobilitě uvaž uje v Evropě 80 měst Světoznámá švýcarská banka ZKB v Curychu se rozhodla k blížícím se oslavám 150 let od svého založení a připravované zahradní výstavě zafinancovat stavbu nejmodernější kabinové lanovky 3S přes městské jezero mezi nábřežími u Čínské zahrady. V těchto místech v historii (1939 a poté 1959) se podobnou výstavní atrakcí mohli lidé potěšit vyhlídkou na pláže a zahrady na obou pobřežích. Tentokrát by ale mělo jít o trvale fungující kabinovou 3S-dráhu podobně jako v Koblenci, která by nahradila převozní lodní linku a nabídla panoramatický pohled z výšky až 50 m po páru nosných lan o průměru 54 mm, napjatých v délce 1 300 m mezi unikátními trubkovými stožáry zakotvenými na dně jezera. Během 15 minut by skvěle vybavené a v zimě vytápěné kabiny převezly obousměrně až 8 000 osob za hodinu. Při schvalování ale zazněly protesty proti nevšedním „skleněným“ budovám nástupních stanic i vysokým stožárům. Boj probíhá na radnici i mezi názory obyvatel historického centra na jeho narušení, takže termín oslav banky se sotva stihne… Basilej hodlá lanovkou 3S přes Rýn propojit centrum s hlavní obytnou čtvrtí, Luzern vyvede spojení od nádraží až k lanovce na Pilatus, Bern hodlá propojit obchodní a obytná centra přes řeku Aaru a systém bude napájen elektřinou z místní hydroelektrárny. Rakouský Štýrský Hradec plánuje 15 km dlouhou lanovku v severní a jižním ose, vedenou 50 m nad hladinou řeky Mur, spojující příjezdová parkoviště na obou koncích města. Přibližně uprostřed města nad mostem budou cestující mít možnost rychlovýtahy vstoupit do centra nebo sjet do stanice připravované U-Bahn, která bude křižovat východními a západními čtvrtěmi. Praha uvaž uje o čty řech variant ách lanovky 3S Dlouhodobý sen Pražanů o propojení železničního a autobusového terminálu v Podbabě přes Vltavu se ZOO v Troji a bohnickým terminálem Krakov na druhém břehu Vltavy, které tramvají trvá málem hodinu, hledají městské části spolu s ROPIDEM organizujícím pražskou integrovanou dopravu již několik let. Kabinová lanovka 3S by měla mít kapacitu 2 až 4 000 cestujících za hodinu v intervalech po jedné minutě. Kterákoliv ze čtyř dosud navržených tras by neměla vyjít dráž než na 1,5 miliardy Kč. V zapojení do systému MHD budou lidé cestovat na klasické jízdenky či lítačku. Doufejme, že plán počítající s otevřením roku 2023 nepotká osud odložených obdobných plánů na lanovou dráhu od Smíchovského pivovaru přes Vltavu na Pankráckou pláň nebo lanovku překlenující Prokopské údolí z Nových Butovic na Barrandov. Ing. Jan Tůma
