Aplikací peptidů s antioxidačními účinky na buňky lze vytvářet kvantové tečky z kadmia, síry a selenu. Podobné syntézy uvnitř živých buněk by mohly vést k výrobě nanoléčiv, nanorobotů či ke vzniku superbuněk. Buněčné jádro obvykle považujeme za chráněné místo v buňce, kde se nalézá genetický materiál v podobě DNA naporcované v chromozomech. Probíhá tam replikace DNA a transkripce z DNA na RNA. Syntéza látek v buněčném jádru je pravidelná a striktně regulovaná. Proto byl úspěch týmu Nankai University, který vedl Jü-s' Chu, velkým překvapením. Chu a jeho kolegové se zabývali syntézou anorganických kvantových teček (QD) v savčích buňkách. Zjistili, že když aplikují na buňky peptid s antioxidačními účinky glutathion (GSH), podpoří tím redukční působení buněčného prostředí a tvorbu kvantových teček z kadmia, síry a selenu. Pak se ale ukázalo, že se tyto kvantové tečky hromadí v buněčném jádru. Chuův kolega Taj-Wen Pchang vítá, že dosáhli syntézy kvantových teček na podbuněčné úrovni uvnitř živých buněk. Výzkum v oblasti syntetické biologie se dnes obvykle soustředí na syntézu organických molekul s využitím reverzní genetiky. Jak Pchang zdůrazňuje, jen vzácně se vidí, že by živé buňky syntetizovaly funkční anorganické materiály. S kolegy přitom nepoužili složité genetické modifikace. Dosáhli syntézy kvantových teček čili anorganických fluorescenčních nanomateriálů uvnitř buňky díky regulaci množství a rozložení glutathionu v buňce. Výzkum jejich týmu otevírá cestu většímu využití syntézy anorganických materiálů v syntetické biologii. Podle Pchanga a jeho spolupracovníků bude v dohledné době možné používat podobnou syntézu uvnitř živých buněk k výrobě nanoléčiv nebo případně nanorobotů. Také bude možné přetvořit buňky na superbuňky, které budou zvládat dnes obtížně uvěřitelné věci. /sm/
