Zarámovat rozvoj inovací a snižování emisí skleníkových plynů legislativou, která zároveň určí základní tempo snižování závislosti
na fosilních palivech, se snaží čím dál více zemí. Prvním takovým celostátním zákonem se stal britský Climate Change Act
2008. V říjnu tohoto roku přijalo podobný zákon Rakousko. V dalších (zejména evropských) státech probíhá proces posuzování
legislativních návrhů na úrovni vlád či parlamentů. Na konci letošního listopadu přijeli špičkové expertky a přední experti
na pražskou konferenci, jež debatovala o tomto důležitém novém zákoně a jeho možné podobě v České republice.
„Britské průmyslové podniky samy
přesvědčovaly premiéra Blaira, aby
jeho vláda výrazně snížila exhalace
a závislost země na fosilních palivech“.
Na mezinárodní konferenci, kterou
uspořádalo Hnutí DUHA s britským
velvyslanectvím a Ekologickým právním
servisem v Poslanecké sněmovně
ČR, to řekla Sandrine Dixson-Decl?ve,
ředitelka vlivné platformy velkých
evropských firem. Členka britského
parlamentu Bryony Worthington na ní
představila obdobnou legislativu, která
rozhýbala investice do moderních
čistých technologií ve Velké Británii.
Na konferenci vystoupili také expremiér
Vladimír Špidla, šéf daňového
oddělení PricewaterhouseCoopers pro
střední Evropu Martin Scott nebo ředitel
Člověka v tísni Šimon Pánek.
VELKA BRITANIE JAKO VZOR
Před třemi lety přijali ve Velké Británii
nový rámcový zákon, který stanovil
tempo, jakým bude země bude snižovat
svoji nechtěnou závislost na fosilních
palivech – a potažmo emise
skleníkových plynů. Ještě před parlamentními
volbami v roce 2005 začala
myšlenku prosazovat a první koncept
předložila nevládní organizace Friends
of the Earth. Jednání pak začala krátce
po volbách a v roce 2006 předložili zákon
vládnoucí labouristé. Konzervativci
ideu zákona podporovali, ale navrhli
vlastní text, který obsahoval systém
stanovování ročních cílů. Liberální
demokraté měli podobný postoj jako
konzervativci. Původní návrhy obsahovaly
závazek snížit emise o 60 %
do roku 2050, ale na základě nových
vědeckých poznatků a tlaku odborníků
se zákonodárci nakonec přiklonili
ke zvýšení závazku na 80 %.
Zákon sám o sobě nesnižuje závislost
na uhlí či ropě byť o jedinou tunu ani
přímo nenutí žádný podnik k sebemenší
redukci emisí. Přesto jej experti považují
za excelentní legislativní inovaci.
Ministerstvo energetiky Velké Británie
uvádí, že cílem zákona je nastolit
hospodaření s uhlíkem (jako ekonomickou
hodnotou) a podpořit transformaci
na nízkouhlíkovou ekonomiku
v zemi. Hlavním pilířem a zároveň
zaváděným ekonomickým principem
jsou zmíněné uhlíkové rozpočty. Tento
pojem vyjadřuje „pevně stanovené
množství uhlíku, které může být emitováno
do ovzduší během daného časového
období, ať už celou ekonomikou,
nebo vybranou dílčí populací či odvětvím“.
Koncept uhlíkových rozpočtů
má ekologický i ekonomický význam.
Ekologický rozměr vychází z faktu, že
důležitější než aktuální emise je množství
emitované během nějakého období
a tedy i výsledná koncentrace skleníkových
plynů v atmosféře. Rozměr ekonomický
pak staví na skutečnosti, že
každá registrovaná tuna ekvivalentního
CO2 má finanční hodnotu ovlivňovanou
trhem s emisními povolenkami.
TŘI ROKY OD PŘIJETI ZAKONA
Právně závazným cílem přijatého zákona
je snížení emisí skleníkových plynů
o 80 % do roku 2050 a jako mezistupeň
snížení o 34 % do roku 2020. Zákon ustanovuje
systém uhlíkového rozpočtování
na dílčí období do roku 2050 (na každé
dílčí období je stanoveno maximální
množství skleníkových plynů, které bude
vypuštěno, podobně jako je určována výdajová
stránka státního rozpočtu) a související
povinnost vlády předkládat parlamentu
návrhy opatření k naplnění těchto
uhlíkových rozpočtů. Zákon nařídil vytvoření
nezávislého expertního orgánu
(Committee on Climate Change), složeného
z ekonomických expertů, klimatologů
a dalších vědců, kteří radí vládě.
DALŠI STATY SMĚŘUJICI
K PŘIJETI PODOBNE
LEGISLATIVY
Rok po rozhodnutí britského parlamentu
přijal i skotský parlament zákon
Climate Change (Scotland) Act 2009,
který přejal systematiku a dlouhodobý
cíl (k roku 2050) z Climate Change
Act 2008 a stanovil cíl pro Skotsko
na snížení emisí skleníkových plynů
o 42 % do roku 2020 oproti roku
1990. Skotsko zároveň samozřejmě
podléhá i celostátnímu zákonu z roku
2008. V říjnu 2011 přijalo podobný
zákon i Rakouskou – jako druhý stát
Evropské unie. Podobné návrhy byly
předloženy v Irsku, Dánsku nebo
Finsku. Nová dánská vláda (sestavená
dříve opozičními stranami) se zavázala
zákon přijmout. Podobně nová finská
vláda se k přijetí takového zákona
zavázala v programovém prohlášení
v červnu tohoto roku.
Zákon o snižování emisí projednával
i minulý maďarský parlament a dosáhl
široké shody na idei zákona.
ČESKY ZAKON O ČISTYCH
INOVACICH
U nás je diskuse o případném přijetí
popisované rámcové legislativy na začátku.
Hnutí DUHA odstartovalo debatu
svojí iniciativou Velká výzva. Má mít
dvojí praktický přínos. Za prvé takový
zákon rozhýbe inovace. Nastartuje investice
do odvětví, jako je zateplování
domů a obnovitelné zdroje energie, pohodlnější
veřejná doprava, chytré sítě
nebo kvalitní recyklace odpadu. Za druhé
nový zákon vytvoří rozumnou jistotu
pro investice. Umožní podnikům, aby
plánovaly: budou dopředu vědět, s čím
mohou od státu závazně počítat. Návrh,
aby obdobný zákon přijala také Česká
republika, podporuje už několik politických
stran v Poslanecké sněmovně.
Je nutné posoudit také technickou
proveditelnost redukce emisí v České
republice. Tři alternativní scénáře vývoje
české energetiky (včetně reálného
scénáře redukce emisí o 88 % do roku
2050) spočítali experti Wuppertal Institute
for Climate, Environment and
Energy. Na základě jejich propočtů nevládní
organizace popsaly přeměnu české
energetiky v plánu s názvem Chytrá
energie.
JIŘÍ KOŽELOUH
odborný pracovník programu Energie
Hnutí DUHA – Friends
of the Earth Czech Republic
jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
