Letos v říjnu jsme v Technickém týdeníku otiskli rozhovor s ředitelem divize Siemens Industry Automation & Drive Technologies panem Bohumilem Brodským, který vzbudil u vás, čtenářů, poměrně velký ohlas. Ukončili jsme ho poměrně necitlivě na začátku nového, zajímavého tématu, kterým je aplikovaný výzkum a vývoj. Požádali jsme proto pana Brodského o další schůzku, abychom toto téma, když už ne dokončili, alespoň více rozpracovali.
V čísle 21 Technického týdeníku jsme s vámi hovořili o významných koncepčních změnách, kterými v současnosti prochází světový průmysl (viz str. 7: Odvážné vize a technologický pokrok řízený poptávkou trhu musejí kráčet spolu). Vše to, o čem jsme zde mluvili, by ale pochopitelně nebylo možné bez silného výzkumně-vývojového zázemí. Jaká je pozice společnosti Siemens na tomto poli? Siemens na VaV vynakládá nemalé prostředky a celosvětově zaměstnává na 30 000 lidí, kteří jsou na VaV zainteresovaní. V roce 2012 to bylo na celokoncernové úrovni 4,2 miliardy eur, což představuje 5,4 procenta z celkových tržeb firmy. Asi nepřekvapí, že nejvíce aktivit v oblasti VaV se soustřeďuje v Německu.
Siemens v České republice otevřel a provozuje několik vývojových a konstrukčních středisek. Předpokládám, že stejně to funguje i v ostatních zemích, kde je Siemens přítomen. Uplatňují se výsledky těchto center v rámci celého koncernu, nebo spíše zůstávají „doma“, čili v zemích, kde vznikly? Vývojová centra po celém světě jsou koordinovaná a na jednotlivých zadáních vzájemně spolupracují. Každá země například může zpracovávat určitou část vývojového projektu, a to podle svých vlastních kompetencí. Tím se pochopitelně veškerý vývoj výrazně zrychluje, poněvadž se de facto pracuje na několika věcech současně. Jako příklad bych uvedl naše nové Vývojové a prototypové centrum, které zaměstnává zhruba 65 inženýrů v Praze a dalších 50 v Brně. To v současné době pro naši německou „matku“ realizuje významné vývojové projekty napříč všemi sektory, v nichž Siemens podniká. Jedná se v podstatě o „vývoj na zakázku“ a například v oblasti pohonů a automatizace se dotýká v podstatě všeho.
Pro společnost Siemens jsou velkým tématem také vývojová centra přidružená přímo k výrobním závodům. Jaké úkoly se řeší tam? Ve vývojových centrech, která fungují v rámci fabrik, neděláme jenom standardní věci, drobné zákaznické úpravy, ale umíme udělat i tak složitou věc jako v poslední době často citovaný zkratový generátor, který byl do posledního šroubku na zakázku. To celé se dělalo v České republice, protože u nás ta kompetence je. Onen technicky unikátní a 52 tun vážící přístroj udělali naši lidé.
Můžete nám stručně připomenout projekt zkratového generátoru? V areálu VUT v Brně byl v polovině září slavnostně otevřen nový Vědecko-technický park profesora Lista, který má sloužit jako základna výzkumu a vývoje v oblasti výroby a distribuce elektrické energie a využití obnovitelných zdrojů. Jeho součástí je také Laboratoř spínacích přístrojů, která je koncipována jako tzv. zkratová zkušebna, kde se pomocí vhodných zdrojů elektrického proudu testují zařízení na průchod velmi vysokými proudy. Jedním ze zkušebních zdrojů proudu, který se zde využívá, je právě tento náš speciální generátor vyrobený v drásovském závodě. Toto zařízení dokáže krátkodobě vygenerovat elektrický proud až do velikosti 150 kiloampérů. Kromě toho jsme do laboratoře dodávali elektročásti a řídicí systém „na klíč“. O tom, jak velký tento projekt byl, svědčí i jeho celková hodnota, která činila 91 milionů Kč.
Speciální věci typu zkratový generátor se dělají především v Drásově? Specialitou drásovského závodu společnosti Siemens je výroba velkých elektromotorů a generátorů na zakázku. Umístění zakázkové výroby do Drásova vyplynulo z historie, nebo to bylo rozhodnutí, jak se říká „shora“? V Československu byly kdysi tři největší továrny na výrobu elektromotorů: Mohelnice, Frenštát a Drásov. Siemens chtěl původně koupit jen Mohelnici a Frenštát, ale na základě rozhodnutí Fondu národního majetku musel nakonec koupit i Drásov. Navíc s dodatkem, že tam musí 10 let zaručit výrobu. Těch 10 let uplynulo v roce 2003, protože k nákupu tohoto balíku došlo v roce 1993. V Drásově se hledalo využití know-how, které tam bylo. Nakonec to dopadlo tak, že se tam opravdu dělají zakázkové a často unikátní věci.
Můžete uvést ještě nějakou další zajímavou zakázku, na které pracujete? Z hlediska technického i finančního bychom měli určitě zmínit, že dodáváme generátory do rekonstruovaných československých lokomotiv na železnice do Ruska. Jedná se o retrofit lokomotiv, které se pohybují jednak na území České republiky, ale také v Rusku, Ukrajině a Pobaltí.
Čím jsou ty generátory jiné? Generátory na lokomotivách musejí splňovat úplně jiné nároky než generátory pro jiná užití. Nesmějí být náchylné k chvění a kmitání, musejí umět pracovat při extrémních teplotách, protože lokomotiva může jezdit na Sibiři i v subtropech. Musíme se s nimi také vejít do poměrně malého prostoru. To vše se kompletně vyrábí tady v Drásově, jehož pracovníci sami vše vyvinuli, spočítali, zkontrolovali a následně vyrobili. Spolupráce s CZ LOKO sahá až do 90. let 20. století. Myslím, že se s ní začalo v roce 1996 a dnes se jedná o jednoho ze tří největších zákazníků.
Zaznamenala jsem také zprávy o dodávkách velkých regulovaných pohonů do velkých staveb typu tunel Blanka. To je velmi zajímavá aplikace. Něco se dělalo ve Frenštátu, něco v Mohelnici. Jedná se o motory, které musejí být schopny dlouhodobě pracovat při teplotě nad 150 °C. Kdyby v tunelu došlo k požáru, tak by musely být schopny ještě minimálně hodinu nasávat a vyfukovat spaliny.
Siemens je také velmi známý svojí tradiční a rozvinutou spoluprací se školami – středními odbornými i vysokými. Jedním z cílů spolupráce se školami je, aby se žáci naučili pracovat s našimi systémy. Ale nejen to. Jde o to, aby naši techniku později na svých pracovištích uměli a chtěli používat. Na druhou stranu, firmy jako jsme my, umožňují studentům pracovat na fungujících strojích a přístrojích a podílet se na zajímavých projektech. Školy vybavujeme technikou a z části je i financujeme. Dobrým příkladem je velmi těsná spolupráce s VUT a řadou středních průmyslových škol v Čechách i na Moravě.
Andrea Cejnarová