V centru pozornosti energie

Mimořádný zájem vystavovat, mimořádný zájem vidět a být v obraze. Tak lze charakterizovat 13. ročník výstavy INFOTHERMA 2006 v severomoravském Frýdlantu nad Ostravicí 16. - 19. ledna. Mnozí vystavovatelé se zde prezentovali již ve všech dřívějších ročnících, a tudíž měli i pro letošek dveře otevřené. Na mnohé nové se však nedostalo, protože sportovně-společenský areál podhorského města, kde se výstava koná, má kapacitní omezení. Vystavovatelů bylo přesto přes 250, což je pro současné podmínky maximum. ZNOVUOBJEVENÉ DŘEVO Nomenklatura letošní výstavy zahrnovala 70 oborů. Jako každý rok tu byli především prakticky všichni velcí výrobci vytápěcích kotlů z celé ČR, a také řada prodejců. Šlo zejména o kotle na ušlechtilá paliva, ale velmi patrná byla snaha vyhovět zvýšeným požadavkům trhu po kotlích na pevná paliva, zejména na spalování dřeva v nejrůznějších modifikacích (štěpka, pelety, rostlé dřevo). Orientaci vytápění tímto směrem však začíná podstatně brzdit nedostatek dřevní suroviny na českém trhu. A jestliže je nutné dovézt zásobu dřeva z větší vzdálenosti, někde ji skladovat (a průběžně vysoušet) a poté věnovat tomuto topení dostatek času, pak se ukazuje, že takovéto vytápění je sice ekologické, ale poměrně ekonomicky náročné. Pokud nemá uživatel vlastní les a musí dřevěnou hmotu nakupovat, dlouho u tohoto způsobu nevydrží. "Topení rostlým dřevem je podle mého názoru pro bohaté, silné a zdravé lidi," říká s trochou nadsázky ředitel výstavy Libor Kostelný. Zkuste v lesnatých Beskydech sehnat dřevo pro celoroční vytápění - prostě není. A využívání zbytků po těžbě - to je velmi neekonomická záležitost (záběr na velkém území, drcení, doprava ve svažitých terénech, nutnost skladování). Jiná je situace při využívání vyrobené štěpky, kde se využívá automatizovaného podávání hmoty do kotle šnekovými dopravníky a kotle jsou prakticky bezobslužné. Jenže štěpky je nedostatek a jde převážně o místní záležitosti v místech finálního zpracování dřeva. RŮZNÁ DILEMATA V rámci výstavy probíhal i doprovodný program. Jednalo se o téměř 20 seminářů a konferencí, zaměřených na některé oblasti energetického a ekologického vytápění. Hovořilo se například o poznatcích a zkušenostech s uplatňováním energetické biomasy ve státech EU a ČR, izolacích staveb a systémech zateplování, zdravém bydlení v nízkoenergetické a pasivní výstavbě či řízeném větrání s rekuperací u rodinných a bytových domů. Proběhl také seminář pro starosty obcí a měst, správce majetku a pracovníky veřejné správy o státních programech podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. Prostor dostaly také systémy vytápění pomocí tepelných čerpadel (čerpadla předvádělo hodně vystavovatelů) i solární systémy a sluneční kolektory v topných systémech. Při zákulisních debatách bylo možné slyšet, že například větrné elektrárny jsou sice z kategorie obnovitelných zdrojů, ale jejich výstavba je příliš nákladná a náklady až na výjimky téměř nevratné. Jeden z diskutujících podpořil své názory tvrzením, že větrná elektrárna je většinou efektivní až při ročním provozu v rozsahu 1500 h. Ovšem nejlépe pracující elektrárny jsou u nás v provozu údajně nejvýše 1000 h. Zazněl i názor, že do ČR se snaží partneři z Německa dovážet starší a repasované větrné elektrárny a starosty přesvědčují o vysokém následném efektu všemi prostředky. To by mohli osvětlit v obcích na Chomutovsku, Frýdlantsku a dalších oblastech, kde se chystají stavět větrné elektrárny ve velkém, ale narážejí na odpor buď občanů, nebo Strany zelených. Hovořilo se rovněž o možném využití slámy ve větším rozsahu tak, jak se tomu třeba děje u sousedů v Rakousku. Balení a svoz slámy pro energetické využití je tam přísně limitováno dovozovými vzdálenostmi (nejvýše do 15 kilometrů) a obecní kotelna, využívající slámu, je zcela bezobslužná. Zaorávání slámy, které se v našich podmínkách často děje, přináší v konečném důsledku postupné vyčerpávání půdy, stejně tak jako propagované využívání šťovíku po několik let na stejných plochách./bas/