Uzdraví České teplárenství daňové a poplatkové injekce?

Stůně České teplárenství? Jedním z nejvýraznějších znaků této diagnózy jsou rostoucí ceny používaných paliv i dodávaného tepla. Razantně se promítají jak do firemních účtů, tak do nákladů na bydlení a do celkových výdajů domácností. Průměrná cena tepla z uhelných tepláren činila v roce 2011 cca 470 Kč/ GJ. Za 1 GJ tepla z plynových zdrojů se před rokem platilo 550 Kč. Žádné tvrzení ovšem nelze vytrhávat z kontextu, ani absolutizovat. Při detailnější analýze vývoje za I. dekádu nutno objektivně vzpomenout, že se také zvyšovaly příjmy vzpomenutých domácností a důchody. Průměrná mzda ve sledovaném období vzrostla o 68 % a starobní důchod o 65 %. Podíl nákladů na energii v rodinných rozpočtech proto zůstává přibližně stejný. S výjimkou individuálního vytápění zemním plynem. CENY DÁLKOVÉHO TEPLA STOUPLY OD ROKU 2001 ?? NEJMÉNĚ Podržme se faktů: průměrná cena 1 GJ dálkového tepla vzrostla v letech 2001- 2010 o takřka 200 Kč, tedy o 63 %. Významnou část tohoto nárůstu tvoří daň z přidané hodnoty. Ta se v uvedeném období ztrojnásobila: z 5 až na 14 %. Opomenout nelze ani vliv ekologické spotřební daně uvalené na paliva v roce 2008. Dražší energie a teplo přiměly většinu odběratelů k úsporným opatřením. Výsledný efekt? Snížení spotřeby tepla v průměru o čtvrtinu. Podíl nákladů na vytápění v rodinných rozpočtech pak dokonce poklesl. V roce 2001 stálo vytápění bytu 3+1 přibližně dva měsíční důchody. Vloni už k tomu postačoval 1,5násobek důchodu. Roční náklady za teplo ve stejném bytě před 10 lety spolkly 86 % průměrného měsíčního platu. Vloni už jen 63 %. Naopak při individuálním vytápění zemním plynem si občané za průměrný plat (či důchod) dnes pořídí o 12 % plynu méně. JAKÝ BUDE NEJBLIŽŠÍ VÝVOJ CEN ENERGIÍ A PALIV? Dálkové zásobování teplem prodraží nákup emisních povolenek i další růst DPH. U individuálního vytápění plynem či uhlím se očekává zavedení uhlíkové daně. Je otázkou, jak se bude vyvíjet samotná cena zemního plynu. Stále je vázána na cenu ropy účtovanou v USD. Sázkou na jistotu zůstává racionalizace výroby i spotřeby tepla. Jedním z největších a nejvytrvalejších kritiků ekonomického znevýhodnění teplárenství ve srovnání s lokální výrobou tepla bylo a zůstává Teplárenské sdružení ČR. Jeho členové dlouhodobě prosazují nastavení nediskriminačních podmínek na trhu s teplem. V poslední době věnují zvýšenou pozornost sjednocení sazeb DPH v roce 2013. Obávají se, že i přes nesporné výhody dálkového zásobování teplem z hlediska životního prostředí je stávající stav legislativy zatíží podstatně více daňovými a jim podobnými externalitami, než lokální výrobu tepla. Bude tak státem fakticky znevýhodněno. Jak dalece sjednocení sazby DPH v roce 2013 a nákup povolenek na emise skleníkových plynů znevýhodní teplárny v oblasti daňových externalit v konkurenci s lokálním vytápěním ukáže čas. NÁPRAVU DOPORUČUJE EU I OECD Novelizaci předpisů v oblasti zdanění paliv TS ČR považuje za příležitost k odstranění daňové diskriminace teplárenství ze strany státu. Pokud má být konkurenční prostředí narovnáno alespoň částečně, pak je podle jeho členů nezbytné, aby ke zvýšení sazeb daně na uhlí a topné oleje došlo pouze u těch subjektů, které nespadají do systému emisního obchodování podle zákona č. 695/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nebudou tudíž podléhat povinnosti nákupu emisních povolenek. Plošné navýšení zdanění uvedených paliv by z pohledu teplárenských společností znamenalo dvojí zdanění a prohloubení stávající daňové diskriminace. Současně by měla být odstraněna zcela nesystémová daňová výjimka pro spotřebu zemního plynu v domácnostech a domovních kotelnách. Zemní plyn využitý pro výrobu tepla by měl být (stejně jako jiná fosilní paliva) zatížen daní odpovídající jeho vlivu na životní prostředí. A finanční efekty? Podle analýzy TS ČR by zavedení uhlíkové daně v ekvivalentu 10 eur za 1 t CO2 a zrušené osvobození spotřeby zemního plynu v domácnostech a domovních kotelnách od ekologické daně státu přineslo dodatečné daňové příjmy 4,2 – 4,9 mld. Kč ročně (se zahrnutím DPH). Samotné zrušení osvobozené spotřeby zemního plynu v domácnostech a domovních kotelnách od ekologické daně by na základě dat ERÚ o spotřebě zemního plynu v domácnostech přineslo dodatečné daňové příjmy 1 mld. Kč ročně včetně DPH. Nastavením odlišné daňové sazby by bylo možné zachovat stávající preferenci zemního plynu oproti pevným palivům v lokálním vytápění. Zvýšení daně by se nedotklo větších průmyslových podniků, které jsou pro udržení ekonomického růstu země a jejich exportních aktivit. Dopad na domácnosti používající pevná paliva i zemní plyn by nebyl větší než dopad, který podle stávající legislativy postihne domácnosti využívající ekologičtější dálkové vytápění. Experti upozorňují, že uvedený přístup je v souladu se stávajícími i nově navrhovanými předpisy Evropského společenství, zejména se směrnicí 2003/96/ES „O zdanění energetických produktů a elektřiny“ a s návrhem její novelizace (KOM(2011)169 v konečném znění). Návrh novelizace směrnice projednala vloni také naše poslanecká sněmovna a podpořila stanovisko vlády ČR, která obecně souhlasila s návrhem na dvousložkové zdanění energetických produktů na úrovni EU a s propojením daňových nástrojů s nástroji v oblasti životního prostředí. Odstranění nesystémových daňových výjimek doporučila ČR loni v listopadu rovněž OECD: „Plyn používaný k vytápění domácností nepodléhá spotřební dani, což vysílá špatné cenové signály a podporuje odpojování od dálkového vytápění. Stejně tak velmi nízká daň u uhlí. Podporuje jeho využití pro účely vytápění. Ačkoliv by růst spotřebních daní mohl vést k sociálním problémům, toto lze řešit prostřednictvím stávajícího systému sociální pomoci.“ CAUSA „ZDANĚNÍ PLYNU“ NA POKRAČOVÁNÍ Zdanění zemního plynu pro domácnosti patří v ČR dlouhodobě k nejnižším v Evropě. Kupříkladu z dat Eurostatu vyplývá, že v ČR bylo v I. pololetí 2011 téměř o třetinu nižší než činil průměr zemí EU. Plánované snížení sazby DPH na zemní plyn z 20 na 17,5 % by ČR posunulo na 5. příčku nejnižšího zdanění v EU. Podíl daní na konečné ceně zemního plynu pro domácnosti v ČR dosáhl v 1. pololetí 2011 hodnoty 16,7 %. Průměr evropské sedmadvacítky ve stejném období činil 23,7 %, v Eurozóně 27,8 %. Ze sousedních států byl podíl daní na ceně plynu pro domácnosti výrazně vyšší v Rakousku (26,3 %) i Německu (26,1 %). Pouze na Slovensku byl nepatrně nižší (16,6 %). Nejvyšší podíl daní na ceně plynu pro domácnosti vykázalo tradičně ekologicky orientované Dánsko (49,0 %). Současný představitel TS ČR Ing. Mirek Topolánek se neomezuje pouze na daňovou a poplatkovou diskriminaci teplárenství. Se svým týmem pojmenovává i jeho další problémy, především dlouhodobé zajištění paliv za akceptovatelných podmínek (zejména hnědého uhlí pro CZT) a optimalizaci podpory kombinované výroby elektřiny a tepla ve zdrojích s výkony nad 5 kW. Prostředky vybrané z ekologických daní, dražeb povolenek aj. žádá přednostně vyčlenit na rekonstrukci, ekologizaci a růst účinnosti teplárenských kapacit a sítí. Upozorňuje, že investoři vyčlení zdroje pro změnu palivové báze českého teplárenství na modernizaci jeho technického vybavení a do ekologizace provozu, pokud co nejdříve dostanou novou Státní energetickou koncepci s platností minimálně 20-25 let. /bs/