Oživení ekonomiky, výrazně patrné na českém trhu už v průběhu loňského roku, se projevilo i v oblasti malých a středních podniků. Podle analytiků zvýšilo mimo jiné odvahu podnikatelů k zadlužení. Větší zájem o úvěry však podporují i příznivější podmínky v bankách. Malým a středním firmám, které dříve měly se získáním úvěrů často problém, nyní banky nabízejí půjčky za rekordně nízké úroky na úrovni tří až čtyř procent a přitom současně požadují nižší záruky. Poskytování peněžních prostředků těmto firmám však s sebou nese určitou míru rizika. Proto banky začaly jednat s Evropským investičním fondem (EIF) o zárukách, které by českým podnikatelům z řad malých a středních firem usnadnily přístup k finančním prostředkům. Mezi tyto banky už nepatří jen ty největší, ale i menší, například Equa bank. Díky zárukám EIF může nyní těmto firmám nabídnout zvýhodněné úvěry, na které by za jiných okolností neměly nárok. Úvěry jsou nabízeny v rámci programu COSME s finančním krytím Evropské komise. COSME podporuje záruky a protizáruky finančním institucím a umožňuje jim tak ve větší míře poskytovat úvěry a leasingové financování malým a středním podnikům. Konkrétně Equa bank nyní hodlá během dvou let poskytnout firmám na financování jejich potřeb úvěry s garancí EIF ve výši 1,8 mld. Kč. Na úvěr s podstatně mírnějšími podmínkami týkajících se zajištění by mělo do roku 2020 dosáhnout více než 250 malých a středních podniků. Na podrobnosti jsme se zeptali Vojtěcha Záškodného, ředitele firemního bankovnictví Equa bank Jaká je nyní situace na trhu malých a středních firem a současně i na bankovním trhu? V minulosti nebylo příliš běžné, že by se banky o tento segment výrazněji staraly. Kde a kdy nastala změna? Malé a střední podniky (MSP) jsou definovány různými způsoby. Dle doporučení Evropské komise se za MSP považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Tuto definici MPS využívá také banka při vymezení skupiny podnikatelů, kteří mají nárok na získání úvěru se zárukou poskytnutou Evropským investičním fondem. Podnikatel může podnikat buď v rámci firmy (právnické osoby) nebo jako fyzická osoba podnikající (nejčastěji jako živnostník). Přístup bank k financování těchto dvou forem podnikání se vždy lišil a i nadále je odlišný. Živnostníci jednak často využívají k financování svých podnikatelských aktivit nepodnikatelské úvěry – např. spotřebitelské půjčky. Tento sektor je ve srovnání s financováním firem rizikovější. Poměr úvěrů se selháním poskytnutých živnostníkům v listopadu 2016 je 8,8 %, v době doznívající ekonomické krize v únoru 2013 tento ukazatel dosahoval dokonce rekordní hodnoty 14,3 % (zdroj: databáze ARAD spravovaná ČNB). Naproti tomu poměr úvěru se selháním poskytnutých nefinančním podniků je aktuálně ve výši 4,9 % a rekordní po krizové hodnoty dosáhnul v září 2010, konkrétně 9,1 %. Banky obecně již delší dobu deklarují zájem o spolupráci se sektorem MSP v oblasti financování. Lze to také dokumentovat na vývoji objemu nově poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům do 7,5 mil. Kč. Ve srovnání s lety 2013 a 2014, kdy v období leden– listopad byly poskytnuty nové úvěry ve výši necelých 18 mld., v roce 2016 se jednalo již o 19,3 mld. Kč. Na co si podniky ze sféry malých a středních nejčastěji berou úvěry? Je nějaký rozdíl mezi situací dnes a v minulosti? Jedná se především o investiční úvěry, prostřednictvím kterých je financováno rozšíření výrobních kapacit podniků. Ve srovnání s minulostí se MSP více spoléhají na vlastní zdroje v oblasti financování provozních potřeb. Co si mohou lidé mimo bankovní sféru, kteří neznají odbornou terminologii, představit pod pojmy „rizikový kapitál“ a „rizikové finanční nástroje“, o kterých se mluví právě v souvislosti s MSP? Podniky mohou využívat k financování svých aktivit různé zdroje. Na jednu stranu se jedná o vlastní prostředky, tedy především základní kapitál, který vloží do podnikání vlastník firmy, a dále zisk, který firma vygenerovala svým podnikáním v předcházejících letech. Na druhou stranu se pak jedná o různé formy externího financování (bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, korporátní dluhopisy, závazky za společníky atd.). V případě tzv. rizikového kapitálu jde o přechodnou formu mezi vlastními a cizími zdroji. Poskytovatelem mohou být společnosti, které se specializují na poskytování tzv. mezaninového financování (financování formou podřízeného dluhu) případně tzv. andělské firmy – čili firmy poskytující venture kapitál. Tento druh financování je poskytnutý na kratší dobu než vlastní kapitál, investor však požaduje vyšší výnos než v případě externího financování, na druhou stranu v případě insolvence firmy budou jeho pohledávky uspokojeny až jak poslední před vlastníky firmy. Proč z pohledu bank s sebou nese poskytování peněžních prostředků na vznik a rozvoj malých a středních firem riziko, v jaké míře a jaké jsou důvody této skutečnosti? Proč banky i přes toto riziko mají v úmyslu tento segment podporovat? Jak jsem již zmínil, financování živnostníků i firem je rizikové, což dokumentuje ukazatel úvěrů se selháním. Dalším užitečným ukazatelem rizikovosti podnikání firem či živnostníku je počet bankrotů. Ten bude podle odhadu společnosti CRIF – Czech Credit Bureau letos o desetinu nižší než minulý rok. Navíc malé a střední podniky jsou klíčem pro zdravý růst každé ekonomiky a ve srovnání se západními ekonomikami je v té české ještě pořád pro růst tohoto segmentu významný prostor. Při rozhodování o poskytnutí úvěru je pak jedním z důležitých faktorů analýza oboru podnikání žadatele o úvěr. V čem spočívají mírnější podmínky úvěrů se zárukou EIF oproti obvyklým úvěrům, které mohou malé a střední využít? Jedná se především o nižší požadavky na poskytnuté zajištění a dále vyšší částku poskytovaných úvěru. Konkrétně např. při financování rozšíření výrobních kapacit podniku může být hodnota zastavených nemovitostí nižší než v případě úvěru bez záruky EIF. Na co konkrétně lze tento úvěr získat a v jaké výši – maximální ale i minimální? Je možné získat investiční úvěr na financování investic do fixních aktiv nebo provozních úvěr na financování provozních potřeb. Minimální výše úvěru je jeden milion korun, maximální výše úvěru není stanovena. Úvěry jsou určeny na financování rozvojových aktivit – nikoli na refinancování stávajících úvěrů. Na druhou stranu úvěry se zárukou EIF nejsou např. určeny pro některé vyloučené obory podnikání (např. bioplynové stanice, hazard atd.). Existuje nějaké omezení, do kdy lze žádat pro konkrétní rok (v tomto případě do kdy žádat, jestliže podnik chce úvěr získat již pro rok 2017)? O úvěr se zárukou EIF je možné zažádat kdykoli v průběhu celého roku 2017 a úvěr je následně možné vyčerpat i v roce 2018 v souladu s podmínkami konkrétní úvěrové smlouvy. Podle zpráv z médií je nyní mezi bankami obecně trendem vycházet vstříc právě malým a středním podnikům. Nabízí vaše banka něco, co jiné banky nenabízejí nebo alespoň ne běžně? Pro fyzické osoby podnikající nabízíme běžný účet bez jakýchkoli poplatků, pro právnické osoby je možné získat při splnění jednoduchých podmínek také běžný účet bez poplatku za vedení a bez poplatku za příchozí platby, případně pro vybrané právnické osoby také zcela bez poplatků. Equa bank dále nabízí na trhu jedno z nejvyšších úročení volných peněžních zůstatků na spořicím účtu pro právnické osoby. V oblasti financování nabízíme flexibilní přístup při strukturování jednotlivých úvěrů v korunách i eurech. Hana Janišová
