Kombinace hned několika nepříznivých
událostí (dlouhotrvající
horko, vysoká spotřeba elektřiny,
problémy s nedostatkem kapacit
v Evropě, kumulace poruch
v přenosové soustavě v zahraničí,
její následné přetížení u nás a další
neplánované události), to byly
podle a.s. ČEPS základní příčiny
energetického kolapsu. Postihl
nás v to neblahé tropické úterní
odpoledne 25. července 2006.
Naštěstí neměl dlouhé trvání: po
9 hodinách provozovatel přenosové
soustavy problémy zvládl, aniž
by byla kterémukoliv spotřebiteli
v České republice přerušena dodávka
elektřiny. "Problém byl naprosto
jiného charakteru," tvrdí generální
ředitel ČEPS Ing. Vladimír Tošovský.
Energetici se podle něj většinou
potýkají s nedostatkem výkonu
elektráren v důsledku poruch. Nyní
museli aktivně čelit neschopnosti
přenosové soustavy přenášet výkon
od zdrojů k zákazníkům.
PŘENOSOVÁ SOUSTAVA A ČEPS
Poslání společnosti ČEPS je
jednoznačné: zajišťovat spolehlivé
provozování a rozvoj domácí
přenosové soustavy, napomáhat
mezinárodní spolupráci v rámci
propojených soustav a uživatelům
přenosové soustavy poskytovat
přenos elektřiny, systémové služby
a nediskriminační přístup k soustavě
za konkurenceschopné ceny. Čistě
technicky: ČEPS řídí dispečersky
chod přenosové soustavy a všech
systémových zdrojů elektřiny na
našem území i přeshraniční kooperace
prostřednictvím propojených
vedení se sousedními zeměmi podle
pravidel UCTE. Naši přenosovou
soustavu tvoří 38 rozvodných
zařízení 420 a 245 kV (umístěných
ve 30 transformovnách po území
ČR) a 2900 km tras vedení 400
kV a 1440 km tras vedení 220 kV.
Mimoto: do české přenosové soustavy
patří také dvě rozvodny 123
kV a 105 km tras vedení 110 kV.
Mezi hlavní aktivity ČEPS nepatří
jen péče o transport elektřiny
na úrovni přenosové soustavy ČR
a zabezpečení souvisejících systémových
služeb, ale i bezchybné
řízení její technické infrastruktury.
Zákazníci - velkoodběratelské průmyslové
firmy, nákupní střediska,
výzkumné ústavy, nemocnice, stejně
jako domácnosti - očekávají,
že každá dodávka elektřiny bude
bezpečná a spolehlivá. V kodexu
přenosové soustavy je zakotveno
základní pravidlo jejího bezpečného
fungování "kritérium N-1":
provoz i rozvoj soustavy je plánován
a kontrolován na stav výpadku
jednoho jejího prvku. Tedy: nesmí
dojít k přetížení (či dokonce
k výpadku) druhého prvku. Kritériu
N-1 byla reálná situace naší energetické
báze po poledni 25. července
na hony vzdálená. Soustava
se dispečerům začala pod rukama
sesypávat jako hrad z písku. Trefný
a nikým nezpochybňovaný termín
pro označení oněch okamžiků byl
a je - havárie.
ČEPS kromě jiného zpracovává
plán ochrany přenosové soustavy
proti vzniku a šíření poruch a plán
obnovy elektrizační soustavy po
rozsáhlých systémových poruchách.
Vyžaduje to nejenom litera zákona
č. 458/2000 Sb., ale i reálný ekonomický
a občanský život země.
Nemá cenu vypočítávat dílčí krizové
momenty. Jejich sled i řešení
objektivně vyhodnotí nezávislí
auditoři. Rozhodující je, že dispečeři
z ČEPS postupovali (říká
Tošovský) podle předem připravených
havarijních scénářů a vzniklou
situaci zvládli. Nezaváhali přitom
- vzhledem k závažnosti situace
- ani v dramatických okamžicích:
ve 14 h vyhlásili stav nouze
a zároveň zavedli regulační stupně
číslo 2, 3, 4 a 5. Ty nekompromisně
nařizují velkoodběratelům
snížit spotřebu. Zvolené nástroje
zafungovaly. Pomohla i výpomoc
ze sousedních zemí (kupř. z Polska,
SRN a Slovenska), a to podle
havarijních smluv se zahraničními
partnery. Po vyřešení havarijní
situace ČEPS stav nouze ve 23 h
odvolal a zároveň zrušil regulační
opatření.
POUČÍME SE Z PRVNÍHO
KLOPÝTNUTÍ?
Spotřeba elektrické energie
v Evropě i u nás vzrůstá. Experti
varovně vztyčují prst: dynamickému
tempu spotřeby neodpovídají
pohotově použitelné výkonové
kapacity. Problémy hrozí jak
výrobcům, tak distributorům stále
dražší a žádanější energie. O katastrofickém
osudu nejedné soustavy
(a nejenom české) tak může rozhodnout
podobně progresivní vzestup
poptávky (kupř. na masivní
provoz otopných či klimatizačních
systémů), stejně jako experimenty
s provozně nespolehlivými zdroji
a systémy, kupř. s větrnými elektrárnami
(viz problémy německé soustavy).
Netenčí se pouze nezbytné
a pohotově využitelné rezervy pro
bezpečný chod soustav. Při gigantických
exportních a importních
tocích jsou stále častěji v ohrožení
konkrétní přenosové linky a hraniční
vedení. Frekvence výrazů "deficit",
"krize", "kolaps" v takových
momentech graduje, a to nejenom
na stránkách odborného tisku.
Česká republika má po úterku 25.
července za sebou neblahou zkušenost.
Na výpadcích výroby a prodejů
elektřiny, na shořelém a pohotově
vyměněném přenosovém materiálu
a zařízeních, na práci havarijních
týmů, či na nevyprodukovaném
a komerčně nezrealizovaném zboží
na straně zákazníků-odběratelů
energie nás přišla "jen" na několik
milionů korun. Vzniklé škody
na přenosovém vedení i v produkčních
a odbytových bilancích
továren bude možno zacelit. To je
(z hlediska samotné havárie) dobře.
A co z titulu naší dlouhodobé energetické
perspektivy? Nikdo nikomu
nezaručí, že si podobný kolaps dříve
či později nezopakujeme znovu.
Nejenom proto, že i nejdokonalejší
technika se může (dříve či později)
pokazit. Že i nejzkušenější dispečer
může přehlédnout (či mylně vyhodnotit)
zárodek budoucí energetické
katastrofy.
Aby se dále posílil stupeň naší
jistoty, že jí dokážeme efektivně
čelit a případně ji odvrátit s co
nejmenšími ztrátami, musí si naše
vládnoucí politická garnitura (která
i v minutách a hodinách probíhajícího
a postupně řešeného
nouzového stavu české energetiky
agilně pokračovala v handrkování
o svých budoucích parlamentních
a vládních postech...) i my, občané,
ať už jsme výrobci, či spotřebitelé
energie, uvědomit, že mnoho času
k nápravě současného energetického
statusu už není. Poučíme
se na podobných situacích v USA
a v západní Evropě? Tamější politiky,
vědce, energetické manažery,
novináře i řadové občany přiměly
k velmi racionálním úvahám o dalším
směřování lokálních výrobních
a distribučních bází a k přijetí řady
(mnohdy i nepopulárních) kroků:
koncepčních, cenových, právních,
investičních, ba i k nelehkým analýzám
zda obnovit výstavbu a využívání
jaderných reaktorů.
"Ze zelených pozic lze namítnout:
25. července se česká přenosová
soustava nepotýkala s bilančním
nedostatkem. Ano, energie jsme
měli díky vlně dovolených (zatím
ještě) dostatek. Jenže ČEPS ji nedokázal
plně a spolehlivě distribuovat.
Kdo nám zdrojově pomůže příště,
třeba za třeskutých lednových, či
únorových mrazů? Budeme technicky
principální, anebo se (po německém
a rakouském vzoru) zahledíme
do sice ekologických, ale provozně
málo spolehlivých zdrojů. Budeme
racionálně kalkulovat a odmítneme
potenciální rizika, anebo se jim
krátkozrace vystavíme? Mj. Z titulu
nespolehlivého a drahého exportu
energie, či absenci investičně
náročných záložních zdrojů v okamžicích
výrobní odstávky nereálně
hyperbolizovaných eolických zdrojů
za bezvětří?"
Nikdo nezpochybňuje principy
liberalizace energetického trhu
a prosazení tržních zásad. Na druhé
straně: dokážeme sami, příp.
ve spolupráci s dalšími státy EU,
zavést racionálnější pravidla do
stále dynamičtějších exportních
a importních aktivit komerčních
subjektů, jež nevyhnutelně dopadají
i na fungování české přenosové soustavy?
Oprostíme se přitom o kontraproduktivní
projevy nemístného
byrokratismu? ČEPS chystá do roku
2015 rozšíření báze: ve výhledu
je kupř. nová velkokapacitní linka
z Jeseníků přes severní Moravu do
Slezska, z jižní Moravy do Rakouska
aj. Technicky i finančně by je prý
zvládl v horizontu několika měsíců.
Jenže: právně a administrativně je
každá z nich "běh na dlouhou trať",
projekt doslova na několik roků.
Co v ČR potřebujeme více: horu
razítek, anebo jednodušší proces
povolování výstavby nových vedení,
resp. spolehlivě fungující energetickou
soustavu?
Česká přenosová báze byla koncipována
v druhé polovině 20. století
s technickým a stavbařským umem.
Disponuje zkušenými týmy odborníků,
kteří se obětavě starají o její
nepřetržitý chod. V současnosti je
už ale provozována na horní hranici
své kapacity i technického vybavení.
Úterý 25.7.2006 jednoznačně
ukázalo, že si zaslouží větší péči:
politiků, ekonomů, provozovatelů
i nás, spotřebitelů energie. Postavíme
se k tomu chlapsky čelem,
anebo budeme před problémy strkat
hlavu do písku? /bs/
