Univerzita Tomáše Bati chce postavit
Centrum polymerních materiálů,
což bude stát bezmála 900
mil. korun, které kompletně zaplatí
Evropská unie. Supermoderní výzkumné
centrum bude přímo uprostřed
Zlína. To má být za tři roky již
skutečností.
Do roku 2013 má totiž u křižovatky
Antonínova vskutku vyrůst. A co
víc, univerzita za něj opravdu nezaplatí
ani korunu. Vše půjde z evropských
dotací. Podle staronového
rektora školy Petra Sáhy, který stojí
za celým projektem, jde o výsledek
kvalitní úrovně výuky na univerzitě.
Díky tomu škola získala největší
dotaci od Evropské unie ve své historii.
„Výzkum v oblasti polymerů
tady dosahuje v celosvětovém měřítku
dlouhodobě vysoké úrovně“,
podotkl Sáha.
Nový výzkumný komplex má
garantovat světové parametry pro
výzkum a vývoj. Hlavními klienty
bude 40 vybraných výrobních
podniků ze Zlínského kraje i ze
zahraničí. S těmi škola spolupracuje
už teď. „Patří mezi ně například
společnosti Vitar, NWT
nebo Chiromed group“, upřesnil
Jan Malý z tiskového odboru
univerzity.
PODOBNE CENTRUM
JINDE NEMAJI
Na výzkumu se bude podílet více
než 120 pracovníků rozdělených do 7
týmů.
„Bude pro ně důležitá znalost angličtiny,
výzkumné týmy totiž budou
mít mezinárodní složení. Totéž se týká
i studentů doktorských programů“,
upozornil Sáha. Podobné výzkumné
centrum, jako má vzniknout ve Zlíně,
zatím v České republice neexistuje.
Využívat by ho měli studenti čtyř fakult
školy, nové obory by kvůli tomu
ale vzniknout neměly.
„Od nás ho využijí pouze studenti
průmyslového designu“, informovala
děkanka Fakulty multimediálních komunikací
Jana Janíková. „Kdyby ho
ale v budoucnu mohli využít i studenti
výtvarných oborů, propojila by se tak
kreativita s vědou,“ doplnila Janíková.
PŘISTROJE VYJDOU
NA 200 MILIONŮ
V prostoru mezi třídou Tomáše Bati
a křižovatkou Antonínova má začít
komplex vznikat už v těchto dnech.
První výzkumné týmy by se tam mohly
podívat už o dva roky později. „Do roku
2015 bude vybavován potřebnými
přístroji v celkové hodnotě kolem dvou
set milionů korun“, upřesnil Malý.
Univerzita tak chce navázat na velké
úspěchy, kterých už v oblasti vývoje
dosáhla. Zajímavé jsou hlavně novinky
v oblasti medicíny. Zlínští vědci například
vyvinuli medicínské gely pro krytí
ran nebo hadičky a cévky.
Před dvěma lety také získala univerzita
patent na výrobu nanočástic
k léčbě rakoviny, který vylepšil jednu
z moderních metod. „Její podstatou je
to, že se zhoubný nádor zahřeje na teplotu
42 až 45 oC, čímž dojde k jeho odumření“,
vysvětloval tehdy Petr Sáha.
Zahřívání zvnějšku však není pro pacienty
vhodné, takže zlínští vědci přišli
s jiným řešením. Tím jsou nanočástice,
které se dostanou přímo do nádoru
a zahřejí jej zevnitř.