Robot UTAR II studentů týmu
Robohemia z Fakulty elektrotechniky
a komunikačních technologií
Vysokého učení technického
v Brně zvítězil s obrovským náskokem
ve druhém ročníku robotické
soutěže s názvem Robotour, což
je česká obdoba velmi populární
soutěže Darpa Grand Challenge,
podporované americkou armádou.
Její vítěz získává cenu 1 mil. dolarů.
České „klání“ robotů je ovšem
zaměřené výhradně na jejich civilní
využití, zejména pro automatický
převoz materiálu po silnicích.
Letošního ročníku Robotour, který
se nedávno uskutečnil v pražském
parku Stromovka, se zúčastnilo tucet
týmů z České a Slovenské republiky.
Ústav automatizace a měřicí techniky
z FEKT VUT v Brně vyslal do soutěže
dva zcela odlišné roboty - tým
Robohemia soutěžil s upraveným
UTAR II (jeho první verzi vyvinuli
členové týmu již v minulých letech,
ta letošní je již třetí), studenti z týmu
Red Team Brno pak postavili v rámci
laboratorních cvičení z předmětu
Robotika svůj zcela nový robot.
„Týmu Robohemia se podařilo zvítězit
s velkým náskokem, když náš
robot získal 178 bodů. Na druhém
místě skončil tým z Technické univerzity
Bratislava (74 bodů), ČVUT
Praha obsadilo třetí příčku (63 bodů).
Další tým z VUT - Red Team Brno -
je na 7. místě, což vzhledem k tomu,
ze si celý robot studenti stavěli během
semestru sami, lze považovat za velký
úspěch. Určitě stojí také za zmínku,
že UTAR jako jediný ze všech tří
medailistů byl kompletně navržen
a sestrojen na našem ústavu, zatímco
týmy z Bratislavy a Prahy použily
koupené, profesionálně vyrobené
stroje,“ říká Luděk Černý, z vítězného
týmu Ústavu automatizace a měřicí
techniky FEKT VUT v Brně.
Pravidla soutěže určují, že robot
musí zcela autonomně přepravit
pětilitrový soudek s vodou po trase
zadané pomocí souboru dat se souřadnicemi.
Délka trasy vedené po
zpevněných cestách (asfalt, kostky)
v parku byla přibližně jeden kilometr.
Trasa byla rozdělena na dvacetimetrové
úseky, za projetí každého
z nich byl každý tým bodově ohodnocen;
za vyjetí z cesty se body odečítaly.
Celkově každý soutěžní robot
jel 5 kol v asi hodinovém rozestupu.
Zátěž 5 kg není nijak veliká, UTAR
II má nosnost kolem 80 kg, to znamená,
že by mohl unést i živého člověka.
Odborníci a studenti z Ústavu
automatizace a měřicí techniky se
vývoji robotů věnují dlouhodobě již
7 let. V minulosti pravidelně vozili
medaile ze soutěží Mistrovství Evropy
ve fotbale automatických robotů.
Turnaje v robotickém fotbalu jsou
pořádány v několika kategoriích
lišících se rozměry hřiště, velikostí
robotů i počtem hráčů. Nejoblíbenější
je kategorie MiroSot, ve které
utkání probíhá na hřišti o rozměrech
130 x 150 cm. Jedno mužstvo tvoří
dva hráči a brankář, všichni ve tvaru
krychle o hraně 7,5 cm. Hráčiroboti
jsou dálkově ovládáni z řídicího
počítače. Hrací plochu snímá
barevná kamera, získané informace
zpracovává program počítače, jehož
úkolem je rozpoznat pohyb jednotlivých
robotů a míče (golfový
míček) a určit vhodnou herní strategii.
Podobně jako ve skutečném
fotbale i zde existují fauly, penalty
a přímé kopy. Robotické fotbalové
týmy jsou vizitkou vysokých škol
a výzkumných pracovišť v oblasti
robotiky a umělé inteligence. Kvalitní
tým reprezentuje jejich technickou
a intelektuální vyspělost.
I když se robotnickému fotbalu na
VUT věnuje i současná generace studentů,
hlavním směrem výzkumu na
ústavu je nyní něco jiného. „Snažíme
se na našem pracovišti dělat roboty,
které by byly použitelné prakticky,
a to zejména při záchranných
misích,“ vysvětluje docent Luděk
Žalud. A mají úspěchy i v této oblasti.
V celosvětové soutěži robotůzáchranářů
Robo Cup získali v roce
2003 v italské Padově se svým robotem
pojmenovaným Orpheus zlatou
medaili. Orpheus za sebou v kategorií
robotů, které mohou být nasazovány
při přírodních katastrofách, nechal
dvanáct týmů z desíti zemí, včetně
takových tradičních velmocí v oblasti
robotiky a umělé inteligence jako
jsou Japonsko, USA, Kanada nebo
Německo. Orpheovy schopnosti jsou
obdivuhodné. Robot vidí, slyší, měří
dálkově teplotu, dokáže se zorientovat
v prostoru nebo vyjet schody.
Orpheus tak může výborně pomoci
při hledání obětí nejrůznějších katastrof.
Jeho služeb mohou využívat
záchranáři, pyrotechnici, hasiči, policisté
nebo vojáci při průzkumu míst,
která jsou pro lidi nedostupná nebo
smrtelně nebezpečná.
Zpočátku jsme se ubírali cestou
dálkového ovládání robotů operátorem.
Nyní usilujeme o to, aby byl
robot zcela autonomní – dostane souřadnice
a musí se rozhodovat sám
podle konkrétních okolností. V současnosti
se pokoušíme ve spolupráci
s Leteckým ústavem VUT o sestrojení
robotů létajících, což má zejména
při záchranných misích velký efekt,“
doplňuje Luděk Žalud. Dalším směrem
výzkumu je rovněž vývoj automatizovaného
křesla pro handicapované
lidi. Křeslo by se mělo samo
dostat do auta, což bývá pro postižené
velký problém. Mělo by být vybaveno
také automatickou rukou, aby
mohlo svému uživateli např. přivézt
a podat požadovanou věc.
O doposud vyvinuté roboty na
Ústavu automatizace a měřicí techniky
je velký zájem. Roboty chtějí
záchranáři, hasiči i vojáci. Požadavků
je už tolik, že se pro výrobu a další
vývoj rozhodli pracovníci ústavu
založit spin-off firmu. Má být vůbec
první na VUT v Brně. IGOR MAUKŠ