Úspory na nesprávném místě

Malé a střední firmy šetří na zabezpečení IT , ale tento přístup se jim nemusí vyplatit. Množství hrozeb totiž neustále roste a rozhodně je výhodnější bezpečnostním incidentům předcházet, než pracně a nákladně řešit jejich následky. Analýzy společnosti McAfee, Security Paradox a Threats Report, ukazují změněnou povahu kybernetické kriminality a skutečnost, že cílem útočníků jsou především malé a střední firmy, jejichž management si ale míru rizika mnohdy neuvědomuje. Zanedbané investice Analýzu Security Paradox provedla společnost McAfee ve firmách mezi 50 a 1000 zaměstnanci v USA, Kanadě, Velké Británii, Francii, Španělsku, Německu, Austrálii, Indii a Číně. Výsledky průzkumu ukazují, že malé a střední firmy v současnosti zmrazují investice do zabezpečení IT. Celých 75 % respondentů uvedlo, že jejich rozpočet pro letošní rok je stejný nebo nižší než v roce 2008. Malé a střední firmy se domnívají, že nejsou jako cíl pro útočníky dostatečně zajímavé. To ale není zcela pravdou – právě tato skupina je dnes ohrožena nejvíce. V USA vzrostlo mezi lety 2008 a 2009 množství kybernetických útoků proti středním firmám o 322 % a celosvětová data zase ukazují, že 29 % těchto firem se loni stalo obětí bezpečnostního průniku (navíc některé další si tohoto faktu nemusí být vůbec vědomé). Malé a střední firmy mají oproti těm velkým také větší problémy se z bezpečnostního incidentu zotavit. Pokud dojde k průniku do jejich systémů, více než dvě třetiny z malých a středních firem dokáží své služby obnovit za delší dobu než 1 den. Firmy nemají mnohdy vyzkoušené metodiky, co v případě takového incidentu dělat, jak co nejrychleji obnovit data a aplikace atd. Únik dat může snadno znamenat konec podnikání, zvlášť pokud jde například o důvěrné informace o zákaznících, kteří pak v důsledku toho ztratí důvěru v další spolupráci. Naneštěstí právě tento druh dat zajímá také útočníky a jak ukazuje tabulka, množství incidentů je zde nejčastější. Proto je důležité, aby zabezpečení IT systémů SMB společností bylo proaktivní a útokům či únikům dat předcházelo. To se ale v důsledku omezení investic a chybným priorit dnes bohužel neděje – průzkum ukázal, že 65 % středních firem věnuje proaktivnímu zabezpečení IT méně než 4 hodiny týdně. Jak dlouho trvá zotavení z bezpečnostního incidentu Méně než den.......................... 32 % Několik dní............................. 37 % Týden..................................... 17 % 2-3 týdny.................................. 7 % Měsíc........................................ 3 % Více než měsíc.......................... 3 % Pouze firmy, u nichž k incidentu došlo Na čem nešetřit Problém není jen ve snižování či zmražení rozpočtů, ale i ve způsobu, jak firmy k této „optimalizaci“ přistupují. Téměř 40 % z firem, které snižují rozpočty na zabezpečení IT, dosahuje úspor omezením investic do nových bezpečnostních produktů nebo přechodu na levnější aplikace. Tyto přístupy mohou být ale riskantní. Bezpečnost má dnes povahu služby, kdy se spíše než za produkt platí za podporu/dobu aktualizace. Povaha hrozeb se neustále mění a neaktualizovaný bezpečnostní systém má proto jen velmi omezenou funkčnost. Také přechod na levnější produkty mnohdy zvyšuje riziko bezpečnostního incidentu a může se projevit i zvýšením nákladů na správu jednoúčelových řešení. Ze studie Security Paradox proto vyplývá, že firmy by se jednoznačně měly pokoušet o proaktivní přístup k zabezpečení namísto řešení již vzniklých incidentů. K tomu jim mohou pomoci následující doporučené zásady: l Důraz na proaktivní přístup a identifikaci potenciálních rizik. l Integrace – dávat přednost dodavatelům, kteří poskytují komplexní sady zabezpečení, konsolidovat množství nasazených bezpečnostních produktů. l Bezpečnostní řešení by mělo zahrnovat všechny vektory, jimiž se šíří malware: ochranu systémů, emailu, přístupu k webu, řízení přístupu k síti, ochranu proti vniknutí i ochranu dat na veškerých zařízeních. l Centrální správa pomocí jediné konzole umožňuje lepší přehled nad celým prostředím a jeho snazší řízení. l Integrovaná řešení bývají v konečném důsledku levnější, protože se při nich obvykle ušetří na licencích, podpoře dodavatele i nákladech na správu. l Lze doporučit nasazovat řešení, která mají zabudované mechanismy automatické aktualizace. Malware trhá rekordy Zatímco firmy šetří, útočníci zvyšují svou aktivitu. Druhá ze studií Threats Report (Zpráva o hrozbách) ukazuje, že celkové množství malwaru letos opět vzroste. Hlavním zdrojem malwaru jsou dnes jednoznačně podvodné webové stránky, eventuálně weby legitimních institucí, které však byly útočníky kompromitovány a nyní rovněž šíří škodlivý kód. Nejnebezpečnějším druhem útoků z webu jsou tzv. útoky drive-by donwload, kdy se malware instaluje nepozorovaně bez toho, aby uživatel stahoval do počítače nějaký obsah nebo spouštěl programy. Stačí pouze zobrazit podvodný web, a pokud má uživatel v počítači nějakou další zranitelnost (v prohlížeči, operačním systému či jiné aplikaci), může být počítač infikován bez toho, že by se vůbec zobrazovaly nějaké dialogy vyžadující potvrzení. Jedinou skutečně spolehlivou obranou je proto web distribuující malware vůbec nenavštívit. Existuje samozřejmě celá řada doporučení, například neklikat na odkazy v e-mailu od neznámých osob nebo opatrnost při používání sociálních sítí, to však samo o sobě nemusí stačit. Podvodníci totiž mj. propracovali techniky, jak své weby dostat na přední místa v odpovědích vyhledávače. Dalším vektorem pro šíření malwaru jsou dnes torrentové servery sloužící ke sdílení souborů v P2P sítích. Uživatelé se zde nejen vystavují riziku právního postihu za sdílení materiálů chráněných autorskými právy, ale útočníci navíc jejich zájmu často zneužívají. Spolu s filmem si tak zájemce může do počítače snadno stáhnout i malware. Protože například bez použití vyhledávačů se lze těžko obejít, ochranu proti útokům z webu mohou zajistit pouze nástroje pro filtrování webového obsahu, které kontrolují odkazy ještě předtím, než je uživatel navštíví. Příkladem takové ochranné aplikace je zdarma dostupný McAfee SiteAdvisor, který funguje jako modul pro webový prohlížeč. Data ze 3. čtvrtletí ukazují, že typem malwaru, který zaznamenal zvlášť velký nárůst, jsou falešné antiviry. Rekordní je také množství spamu. Spameři rozešlou každý den 117 miliard zpráv, především pomocí sítí kompromitovaných počítačů – botnetů. Spam dnes představuje 92 % všech e-mailů. Největší podíl ve spamu má dnes nabídka léků, ať už jde o prostředky proti prasečí chřipce nebo „kanadskou“ farmacii. Vesměs jde o padělky výrobků známých farmaceutických firem, prostředky neověřené nebo zcela neúčinné. Důvěřivý uživatel, který provede objednávku, také nemusí obdržet vůbec nic a podvodníci ještě zneužijí data, která při transakci získali, například údaje o platební kartě. Spam je dnes těsně spojen s phishingem, v jehož rámci útočníci vytvářejí falešné přihlašovací stránky, například k on-line bankovnictví, webovým e-mailům nebo do sociálních sítí. Analýza Threats Report také upozorňuje, že botnety nejen rostou, ale ti, kdo je ovládají, si nacházejí i další způsoby, jak na síti zombií (infikovaných počítačů v botnetu) vydělat. Kromě spamování se botnety zneužívají stále častěji také k distribuovaným útokům (DDoS, Distributed Denial of Service, útok proti dostupnosti služby). Proti tomu typu útoku těžko obstojí i jinak dobře zabezpečené servery a útočníci proto mohou touto hrozbou jejich provozovatele vydírat a požadovat výkupné. Internetoví zločinci se s útoky DDoS pokoušejí také obchodovat a nabízejí je provést na objednávku. l Stranu připravil: /kost/