Do 31. prosince 2020 by mohly naše domácnosti ušetřit 14 mld. Kč díky nižším platbám za teplo z centrálních rozvodů (CZT). Na každou takto vytápěnou domácnost to představuje průměrnou roční úsporu více než 1300 Kč. Vyplývá to z analýzy Asociace výrobců minerální izolace (AVMI), která zkoumá výši úspor v okamžiku, pokud by Česko přijalo evropskou směrnici o energetické účinnosti. Ta distributorům energie a maloobchodním prodejcům nařizuje každoročně dosáhnout 1,5procentní úspory energie na straně konečného spotřebitele vypočtené z objemu ročního prodeje energie. Během 7 let by konečná spotřeba tepla v domácnostech, které jsou napojeny na CZT, mohla klesnout ze 47 na 42 PJ. Povinnost 1,5procentní roční úspory energie dlouhodobě stabilizuje ceny tepla, protože nutí výrobce a distributory k vyšší efektivitě. Cestou ke spotřebitelům se z neizolovaných rozvodů tepelnými úniky vytratí zhruba 20 % energie. Tepelné ztráty neváhají distributoři promítnout do výsledných cen. Zvláště tam, kde teplárny využívají drahá paliva tak může cena tepla růst do závratných výšin. Přitom ztráty lze do cen promítnout jen v rozsahu daném vyhláškou ERÚ. „Z naší analýzy vyplývá, že rozdíl v cenách může být téměř dvojnásobný,“ uvedla Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace. Konkrétně: nejvíce za teplo nyní platí domácnosti v Liberci. Tam jedna domácnost ročně zaplatí za teplo přes 28 000 Kč. Naopak v Pardubicích, Chrudimi a Hradci Králové jen 17 000 Kč. Schéma povinných energetických úspor úspěšně využívají kupř. ve Velké Británii, Francii, Itálii, v Dánsku nebo Belgii. „Dodavatelé energie v těchto zemích kromě efektivnější dodávky (tedy i lepších izolací rozvodů) poskytují spotřebitelům také tzv. energetické služby. Kupříkladu v Británii se prioritně využívá zateplení budov. Jinde je to zase výměna spotřebičů, otopného systému či instalace úsporného osvětlení,“ dodala Marcela Kubů.
V České republice je to jinak
Ke snížení tepelných ztrát, potažmo efektivnější distribuci tepla, nemají naše teplárny motivaci: zlepšení tepelné izolace odkládají nebo pro ně není prioritou. Tepelné ztráty i sebemenší zvýšení nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie naúčtují odběratelům. „Legislativa EU ponechává na členských státech, jak ji přijmou. Bohužel, energetický sektor v čele s teplárnami se jejímu přijetí brání. Poslanci by mohli dosáhnout toho, aby se ČR vedle zateplování budov aktivně zaměřila také na úspory v technických rozvodech,“ soudí Marcela Kubů. Náklady tepláren na palivo, vodu, energie a daně do budoucna rozhodně porostou. „Jedinou možností, jak stabilizovat, nebo dokonce snížit ceny pro koncové odběratele, je modernizace zařízení a rozvodů, do nichž teplárenské společnosti často neinvestovaly desítky let.“
Prostor pro další úspory mají i domácnosti
Náklady na vytápění tvoří 60 % nákladů domácnosti na energie. Podle poradenské společnosti PORSENNA o. p. s. je tento podíl kvůli nehospodárnosti zbytečně velký. Ceny našich jednotlivých dodavatelů tepla se dramaticky liší: rozdíl mezi nejdražší a nejlevnější lokalitou napojenou na CZT činí téměř dvojnásobek. „Bohužel, ani spořivější občané zatím neušetří,“ upozornila Marcela Kubů. „Vyhlášku, která měla letos zajistit spravedlivější rozpočítávání nákladů, úředníci odložili na neurčito. Přitom existuje velký potenciál energetických úspor. Kromě kvalitního zateplení lze náklady podstatně snížit také zavedením energetického managementu a renovací otopné soustavy. Podstatných úspor lze dosáhnout jak na straně domácností, tak distributorů tepelné energie. Kupříkladu až 20procentní úspory lze dosáhnout správným vyregulováním otopné soustavy a pravidelnou úpravou provozních režimů vytápění, a to jak v případě zateplených, tak ještě nezateplených budov,“ upozornil Miroslav Šafařík, analytik společnosti PORSENNA. Důsledná aplikace evropské směrnice, konkrétně článku 7 o povinném zvyšování energetické účinnosti, by byla pro spotřebitele výhodná: „Jakékoli legislativní stimuly, které jdou cestou úspor a podporují investice do lepšího hospodaření, jsou smysluplné a mají charakter trojí výhry. Snižujeme tím nejen své výdaje a závislost na externích zdrojích energie. Zároveň aktivně přispíváme k politice ochrany klimatu, která u nás není stále vnímána jako závažné téma.“ /ex/