United Energy: „Zvýšení ceny paliva se snažíme nepromítat plně do ceny tepla pro odběratele“

Vyrobit teplo levně a ekologicky akceptovatelně není snadné. Jak pohlíží tento složitý proces přímo na Mostecku a Litvínovsku generální ředitel United Energy právní nástupce Ing. Petr Jeník? n Dominantní vliv na cenu vyrobeného a dodaného tepla má nepochybně cena základní suroviny - ve vašem případě uhlí. Vaše společnost před časem vedla dlouhá a složitá jednání s jeho dodavateli. Jak vypadá situace s dodávkami uhlí a jeho cenami pro vaši společnost na prahu nové topné sezony 2008/2009? Jak kompenzujete odběratelům tepla a exekutivě zásobovaných měst zvýšené ceny za své dodávky tepla? Souhlasím. Palivo se na ceně tepla podílí přibližně jednou třetinou, takže jde skutečně o klíčovou položku. I to byl důvod, proč jsme se bránili jednostrannému a neúměrnému navyšování ceny od našeho monopolního dodavatele – Mostecké uhelné. Ta navíc začala teplárně v Komořanech omezovat dodávky. Protože však momentálně nemáme možnost odebírat palivo od nikoho jiného, museli jsme tomuto nátlaku ustoupit. Tedy přistoupit na cenový diktát MUS. Uhlí pro tuto topnou sezónu tak zajištěné máme a v množství, které na pokrytí potřeb dodávek tepla do Mostu a Litvínova postačuje. Zvýšení ceny paliva se snažíme nepromítat plně do ceny tepla pro naše odběratele. Intenzivně hledáme úspory v jiných oblastech, ovšem i ty mají své hranice. I proto do budoucna hledáme jiné dodavatele paliva a jiné cesty, jak zajistit spolehlivé a cenově přijatelné dodávky uhlí. Tedy i spolehlivé a cenově přijatelné dodávky tepla. n Nejenom odborné kruhy zaregistrovaly pokus o aukci uhlí pro velkoodběratele. Jaký je váš názor na takový projekt? V čem by byl zajímavý pro vás a pro vaše zákazníky? V čem naopak tkví jeho otevřená, či zatím ještě skrytá nebezpečí? Neměly by být tenčící se domácí sloje uhlí spíše prohlášeny za strategické a jejich využívání podrobeno speciálnímu, státem dozorovanému, režimu? Navrhovanou listopadovou aukci společnosti Czech Coal považuji za absolutně netransparentní a schopnou poškodit celý trh s uhlím v České republice. Czech Coal chtěla nabídnout do dražby jen zlomek své produkce a vyvolat dojem, že uhlí bude pro příští léta nedostatek, způsobit mezi svými odběrateli (zejména teplárnami) paniku a radikálně tak zvýšit ceny. Aukce jako způsob prodeje nejsou pro tak specifickou komoditu, jako je uhlí, podle mého názoru vhodné vůbec. Je to bohatství, které patří tomuto státu, nikoliv těžařům. Navíc: případné prudké výkyvy cen či jeho nedostatek by se dotkly asi 3 mil. obyvatel, kteří jsou zásobováni velkými teplárenskými zdroji na uhlí. Teplárenské sdružení, jehož jsme členy, jednoznačně požaduje, aby tato domácí surovina byla přednostně využívána pro teplárenství, zejména pro ekonomickou a ekologickou kogenerační výrobu. n Česká společnost a český průmysl se rozdělily nejenom v názoru na otázky ekologických daní a emisních povolenek, ale i prolomení limitů na těžbu uhlí pod Krušnými horami. Co je třeba učinit podle vašeho mínění po linii státu a regionální exekutivy, aby byly spolehlivě a cenově dostupně zabezpečeny základní surovinové vstupy pro vaše podnikatelské projekty? Uvažuje management vaší společnosti také o dodávkách a exploataci surovin mimo region vaší působnosti? Plánujete výstavbu a zprovoznění vlastních kapacit, nezávislých na nerostných fosilních zdrojích? Ano, kloním se k využití domácích surovin, tedy i hnědého uhlí ze severních Čech, které je pro české teplárenství zásadní surovinou. Ovšem k využití co nejefektivnějšímu. Za takové považuji právě moderní kogenerační výrobu tepla a elektřiny. S vyspělou technologií, která co nejlépe využívá energii v palivu a zároveň co nejméně znečišťuje životní prostředí, počítá i právě připravovaný projekt na modernizaci výroby elektřiny v teplárně Komořany. Bohužel stát, ovlivněn Zelenými, se dnes snaží veřejnosti vnutit myšlenku, že uhlí je špinavá surovina a je třeba ji zcela nahradit. To je samozřejmě v českých podmínkách nemožné. Investoři v oblasti energetiky to dnes nemají zrovna lehké. Neustále se měnící energetická politika státu, ekologické daně a pravidla v přidělování emisních povolenek nedovolují dlouhodobé plánování. A bez toho se investice do energetiky neobejdou. Není tedy dnes jednoduché volit technologie či paliva na příští desetiletí. Do budoucna neuvažujeme o využití paliva z nejbližšího zdroje – od Mostecké uhelné. Takže se poohlížíme ve větší vzdálenosti. Možné dodavatele hledáme také v zahraničí. Je však velkým paradoxem, aby obyvatelé, kteří žijí na prahu uhelných dolů, museli platit v ceně tepla dovoz základní suroviny ze zahraničí. Poohlížíme se samozřejmě i po alternativních palivech. Těžko si ale představit, že mohou zcela nahradit uhlí. Vyměnit uhlí zemním plynem je podle mého názoru zcela nereálné, a to nejen pro teplárnu Komořany, ale většinu velkých teplárenských zdrojů v republice. Jak spočítala Invicta Bohemica, přechod celé soustavy CZT v republice z uhlí na plyn by znamenal nárůst spotřeby plynu o 5 mld. m3, tedy o víc než 50 % současné spotřeby. Na to není plynárenská soustava ČR připravena. Jejich další výpočty pak hovoří o tom, že cena tepla pro spotřebitele by stoupla třikrát. Na to zase nejsou připraveni obyvatelé ČR. Ani s dalšími alternativními palivy to není jednoduché. Zabýváme se možností využít biomasu. Narážíme však na problémy jejího nedostatku v přijatelné vzdálenosti od Komořan. Za nejperspektivnější považuji termické využití tříděných odpadů, namísto jejich skládkování, které by mohlo alespoň částečně nahradit uhlí. Bohužel, i tomuto řešení se stát zatím brání. n Kdo vyrábí energii a teplo z uhlí, ten se musí objektivně vyrovnat s řadou ekologických imperativů, a to jak ve vlastní výrobě, tak v její finální etapě - při zpracování, event. bezpečném uložení, popelovin. Jak využíváte tento zdánlivě bezcenný odpad u vás? Popeloviny už dávno nejsou v teplárně Komořany bezcenným odpadem. Velkou část vracíme zpět do dolů při rekultivaci vytěženého území. Stále větší je i poptávka po nich ve stavebnictví. Jako certifikované výrobky se naše popeloviny využívají zejména při stavbách silnic či parkovišť. Jako levný podkladový materiál, který šetří přírodní materiály. Jeho nevýhodou je nutnost rychle ho zpracovat. Proto ho nemůžeme nabízet ve větších vzdálenostech od Komořan. Naštěstí se v poslední době v okolí hodně staví, takže náš aglomerát najdete na parkovištích supermarketů na Mostecku a Chomutovsku, na silnicích či na cyklostezkách. /kt/