Český rozhlas bude i nadále vysílat program stanice Radiožurnál na dlouhých vlnách. S Českými Radiokomunikacemi se dohodl na prodloužení provozu z vysílače Topolná o tři roky do konce února 2017. K plánovanému ukončení poslední stanice na dlouhých vlnách vedlo několik důvodů: jednak podstatně ubylo lidí poslouchajících rozhlas na dlouhých vlnách a jednak se zmenšila po rozdělení československé federace plocha České republiky, kterou je nutné pokrývat rozhlasovým vysíláním. Svou roli hrála také rostoucí obliba vysílání na velmi krátkých vlnách. Na druhé straně se výrazně zvýšily provozní náklady na vysílání na dlouhé vlně. Potřebný výkon byl totiž energeticky velice náročný. Spotřeboval tolik energie jako město s 10 000 obyvateli. Nynější dohoda má přinést efektivnější provoz, a to mimo jiné díky snížení výkonu vysílače při omezenějším pokrytí. Toto řešení pomůže vykrýt zejména oblast Zlínska, kde v současné době nelze efektivně zajistit dobrý příjem na VKV, takže je to alternativa pro příjem Radiožurnálu. Náklady, které loni činily 17,5 milionu korun, se sníží o 80 procent. K tomu se musí ale přičíst náklady za vysílání Radiožurnálu na dalších vlnách. Za ty platí Český rozhlas ročně více než 44 milionů korun. Dohoda počítá s částečným snížením výkonu vysílače, který v některých oblastech povede k nižšímu pokrytí, a to zejména v části západních Čech. Velmi dobře pokrytá má nadále být Morava a východ Čech. Rozhlas se rovněž dohodl na dalším rozvoji vysílače v Topolné, který by časem mělo nahradit zařízení s vyšší účinností. Výměna se má uskutečnit ve dvou etapách. Nejprve se změní modulační parametry stávajícího vysílače 650 kW prostřednictvím specializovaného signálového procesoru pro snížení příkonu vysílače, a poté se nahradí současný vysílač novým, s vyšší efektivitou a o nominálním výkonu jen 50 kW. Signál z vysílače Topolná nedaleko Uherského Hradiště mohli posluchači poprvé naladit na konci roku 1951. Za minulého režimu sloužil k vysílání programu Československo, potom Hvězda a stal se důležitou součástí komunistické propagandy. Byl proto nepřetržitě střežen desítkami vojáků. Dlouhé vlny se nejlépe šíří po setmění, takže se dostanou nejen po celé Evropě, ale až do Japonska nebo Severní Ameriky. Po západu Slunce se totiž v ionosféře vytvoří podmínky, které umožní tento dálkový přenos. Vysílač je tvořen dvoupatrovou budovou s potřebným technickým vybavením a dvěma stožáry vysokými 270 metrů s maximálním výkonem 1500 kW. V budoucnu se počítá s dlouhou vlnou pro celoplošné vysílání vhodné pro krizové situace a eventuálně pro možnost digitálního vysílání.
Karel Sedláček