Unikátní přeprava obřího spektrometru v Německu

Až 24 metrů dlouhý, 10 metrů široký a 200 tun těžký kolos musel neuvěřitelně dlouhou objížďkou překonat cestu po pěti mořích a dvou řekách. Tajemné částice neutrina – jak se o nich takto často mluví a píše – poutají pozornost vědců už delší dobu. Teoreticky je předpověděl švýcarský fyzik Wolfgang Pauli v roce 1931 (který v této souvislosti proslul větou „Pánové, objevil jsem příšeru“), experimentálně je však prokázali až v roce 1956 američtí fyzikové Frederick Reines a Clyde L. Cowan. I potom ovšem zůstávala na dlouhá desetiletí pro vědce záhadou otázka, zda mají nulovou (jako například u fotonu) nebo nenulovou klidovou hmotnost. Odpověď na tuto otázku je nesmírně důležitá pro fyziku elementárních částic i pro astrofyziku a kosmologii. Až japonský experiment Super-Kamiokande a posléze v roce 2002 kanadská Sudbury Neutrino Observatory potvrdily tzv. oscilace neutrin – a mnohé bylo jasnější. V současnosti již o tom, že neutrino má klidovou hmotu nenulovou, nikdo nepochybuje. Otázka však zůstává, jak velká ta hmota je? (Zatím je známo jen to, že čtvrt milionu neutrin váží méně než jeden elektron, který je druhou nejlehčí částicí.) Teoretická fyzika odpověď dát nemůže, jsou nutné dostatečně citlivé experimenty. Ty jsou však nesmírně obtížné - na samé hranici současných technických možností. K nejvýznamnějším z nich patří mezinárodní projekt KATRIN (KArlsruhe TRItium Neutrino experiment), který se uskuteční ve výzkumném středisku v německém Karlsruhe a jehož cílem je zvýšit o řád citlivost stanovení hmotnosti elektronového neutrina. Podílejí se na něm i čeští vědci z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. K provedení experimentů je zapotřebí obří detektor (vakuová komora) z ušlechtilé oceli, jehož přeprava od výrobce v bavorském Deggendorfu na místo určení ve výzkumném vědeckém centru v Karlsruhe v Bádensku -Württembersku byla neobyčejně náročným logistickým úkolem, který si vyžádal i mimořádná opatření. Nejkratší vzdálenost splavnými vodními toky byla sice „pouhých“ 400 km. Bohužel tak obří kolos by „neprošel“ pod mosty Dunaje a Mohanu, tudíž bylo nutno spektrometr „prohánět“ 8800 km dlouhou objížďkou přes Černé moře, Středozemní moře a Atlantský oceán. Cestu obří vakuové komory provázely dramatické okamžiky, především při průjezdech plavebními propustmi. Cesta začala 28. září a do Výzkumného centra v Karlsruhe dorazil pozoruhodný náklad za asistence přibližně 30 000 zvědavců večer 25. listopadu. Na posledních necelých 7 km obtížné trasy potřebovali dopravci nákladu 4 a půl hodiny. V Leopoldshafenu na konci transportu bylo dokonce zapotřebí odstranit některé zastávky veřejné dopravy a semafory. Z bezpečnostních důvodů bylo také na některých místech dočasně odpojeno elektrické vedení. Překladu největšího spektrometru na světě na dvou 14nápravových trajlerech asistoval největší mobilní jeřáb na světě. Náklady na přepravu činily 6 mil. eur. MILAN BAUMAN