Kapitalismu hrozí kvůli obrovským rozdílům v příjmech a radikalismu zánik, tvrdí významní američtí podnikatelé Jamie Dimon a Ray Dalio. Podobně usuzují i Warren Buffet, Bill Gates a jiní. Ray Dalio je zakladatel nejvýznamnější investiční skupiny Bridgewater Associates a je znám svým neobvyklým přístupem k zaměstnancům a prosazováním firemní demokracie na základě váhy hlasu každého zaměstnance. Dalio pro Wall Streat Journal uvedl: „Věřím, že i všechny dobré věci jsou v extrémní poloze sebedestruktivní. Všechno se musí vyvinout, nebo zemřít. To platí dnes i o kapitalismu.“ Podle Dalia je ale problém v tom, že Spojené státy nejsou v současnosti schopny zásadní změny: schválit zvýšení daní nejbohatším (volá po nich Warren Buffet), zjednodušit podnikání, usilovat o větší spravedlnost a dostupnost vzdělání. Z toho viní již zmíněnou přílišnou politickou vyhraněnost, ať už z demokratické, nebo z republikánské strany. Na druhou stranu Ray Dalio připouští, že takový stav bez stranické příslušnosti, který by přinesl kýženou rovnováhu, pravděpodobně neexistuje. Některé úspěchy podnikatelské lobby přitom vidět jsou. Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase & Co, například předsedá takzvanému kulatému stolu, který sdružuje lídry velkých amerických společností a který dotlačil Kongres a Donalda Trumpa k menším daním pro malé podnikatele. S požadavky na lepší infrastrukturu nebo legalizaci nelegálních přistěhovalců už ale příliš nepochodil, uvádějí Hospodářské noviny. Richard Branson, majitel skupiny firem Virgin Group, známý filantrop, který nikdy nikoho nevyhodil z práce, k tomu říká: „Máme odpovědnost za snížení majetkových rozdílů mezi lidmi, kapitalismus nefunguje pro všechny.“ Tato prohlášení nejbohatších korespondují s naším tématem o umělé inteligenci. Jak? Některé situace vzájemně vytvářejí velmi silné synergické efekty. Umělá inteligence zrychluje a zvyšuje zisky finančního sektoru. Podle Martina Forda („Roboti přicházejí“) je „hlavním problémem současného kapitalismu financializace. Tedy všechny aktivity, které se zaměřují na dobývání renty. Finanční sektor nevytváří reálné hodnoty ani nepřispívá k růstu obecného společenského blahobytu. Jeho činnost spočívá jednoduše v tom, že stále vynalézavějším způsobem odčerpává zisky a prostředky z ostatních ekonomických oborů.“ Podle časopisu Rolling Stone formuloval Matt Taibity tuto výtku společnosti Goldman Sachs a označil Wall Street za „obrovskou upíří chobotnici, která se přisála k tváři lidstva a neúnavně mu pouští žilou, aby mohla jeho krev pumpovat do všeho, z čeho koukají prachy“. Podle Forda ekonomové, kteří se studiem financial izace zabývali, zjistili, že rozrůstání finančního sektoru úzce koreluje s růstem nerovnosti a s poklesem podílu práce na národním důchodu. Finanční sektor funguje podle Forda jako nějaký finanční úřad, který na ostatní ekonomické segmenty uvaluje daň a vybrané poplatky přerozdělí těm z nejvyšších pater příjmového spektra. Podle Forda a dalších autorů se zdá oprávněné předpokládat, že právě prorůstání finančního sektoru (do politiky) stojí za mnohými trendy zhoršování kapitalismu a demokracie a zhoršováním ekonomické stability ve světě. Samo rozrůstání finančního sektoru do všech odvětví je závislé na rozvoji informačních technologií. Prakticky žádná z novinek, které se ve finanční sféře objevily, včetně zajištěných dluhových obligací (CDO) či tzv. exotických derivátů, by se nedala zavést, kdyby nebyly k dispozici výkonné počítače. To platí i v obchodování na burzách. Více než dvě třetiny transakcí se odbývají pomocí automatizovaných obchodních algoritmů, které probíhají neuvěřitelně rychle – až v miliontinách sekundy. Nelze zcela jasně říci, zda za ekonomické problémy světa může více financializace, či nástup digitalizace a umělé inteligence. Domnívám se, že jde o souběh více faktorů tvořící zhoubné synergické efekty. Mnozí autoři radí se mít na pozoru. Podle Forda za absence regulačních nařízení, která by finanční subjekty držela na uzdě, lze bezpochyby očekávat, že budou hledat další a další způsoby, jak z neutuchajícího rozvoje nových technologií co nejvíce těžit. Historie nám napovídá, že to nebude pro blaho celé společnosti. Lobbyisté neustále přesvědčují politiky k omezení regulací a vytváření ještě větší nerovnosti lidí. Domnívám se, že další světová krize nás o tom přesvědčí. Bankovnictv í Podle Ji ř ího Liebreicha z E15 finanční instituce čekají radikální změny, do jejich transformace nejvíce promlouvá posilující vliv umělé inteligence (AI). Vyplývá to ze studie Světového ekonomického fóra a poradenské společnosti Deloitte. Ta rovněž uvádí i několik největších změn, které umělá inteligence do finančního sektoru vnáší. Jednou z nejvýraznějších změn má být částečné (až úplné) nahrazení finančních poradců umělou inteligencí. O práci přijdou statisíce bankovních úředníků na celém světě. Zatímco doporučení tradičních poradců je vždy subjektivní a z velké míry se může lišit podle toho, na kterého rádce narazíte, umělá inteligence má strojově porovnat potřeby klienta s aktuální nabídkou trhu. Nejen to. Když půjdete banku žádat o kreditní kartu pro dovolenou, s AI to vyřídíte za 5 minut, možná i z domova. V bance za 45 minut. S umělou inteligencí neuvěřitelně vzrůstá produktivita. Banky s rozvojem umělé inteligence ušetří mnoho lidí. Jejich obchodní a ekonomické úseky zřejmě budou fungovat jako externí služba, která by nabízela klientům poradenství a produkty. Nezaměstnávala by přitom zaměstnance finančních domů, ale právě umělou inteligenci. Čím více bude mít uživatelů, tím rychlejší proces učení technologie. Podle Liebreicha umělá inteligence posílí efektivnější boj s podvodníky a hackery. Možná že se posílí i vzájemná spolupráce institucí. Díky značnému potenciálu sdílení dat mohou tato společná řešení významně omezit činnost podvodníků či hackerů. Ale zkušenosti s nezabezpečenými daty z Facebooku včetně manipulace s nimi ze strany Cambridge Analytics ukazují, že to je a vždy bude nejslabší článek systému. Ať už díky šlendriánu, či úmyslně. Vedle vytvoření nových zdrojů příjmů má umělá inteligence také umožnit vznik dosud neznámého spektra konkurenčních faktorů. Podle mě, když se k umělé inteligenci přidá využívání kvantové fyziky, svět informačních technologií se radikálně změní a zvýší se i bezpečnost dat. Umělá inteligence povede investory Jan Kyněra napsal pro Roklen24, že „v současné době je využití AI v sektoru finančních služeb v rodící se fázi. Stále můžeme pozorovat množství změn ve způsobu, jakým se komunikace, zákaznický servis a wealth management uchytává ve svém businessu. Například dnes ještě probíhá obchodování s akciemi a investování hlavně na základě osobních dovedností a štěstí od pána Boha. Ale v budoucnu budeme schopni hospodařit s majetkem s pomocí citlivé analýzy, průzkumem hromadných dat a algoritmů“. IoT a AI – vz ájemná souvislost Podle Kyněry je hlavním faktorem pro zajištění úspěchu AI ve všech oblastech její interoperabilita s tzv. internetem věcí (IoT). Množství připojených zařízení vzrostlo od roku 2003 do roku 2016 zhruba o 44 %. Rychlost růstu IoT byla rychlejší, než se očekávalo, a nyní je (prý) důležité toto tempo udržet. Výzvou je poprat se s nekompatibilními API a nesourodými systémy zařízení, automobilů a aplikací, které ruší interoperabilitu IoT. Jiní autoři se zase rychlosti nárůstu připojování zařízení k IoT děsí. Roste i nedůvěra lidí v umělou inteligenci. V USA se jí bojí 57 % lidí. Na co se v AI těšit v roce 2019 David Slouka z AI World se zamýšlí nad výrazem „umělá inteligence“: „Co je na umělé inteligenci nejzajímavější: ve chvíli, kdy se dostane do obecného povědomí a přijde nám přirozená, přestáváme ji za umělou inteligenci označovat. Tento ‚AI efekt‘ bude postupem času stále běžnější s tím, jak rostoucí výpočetní výkon a technologický pokrok dává možnost vyniknout talentům strojového učení a dalších moderních věd.“ Pro AI je slibný automobilový průmysl. Do vývoje autonomních vozů, nebo alespoň infotainmentových palubních desek, se pustili nejen IT giganti, ale překvapivě také samy tradiční automobilky, které si navíc ukously podstatný podíl trhu. Finančnictví, to je kapitola sama pro sebe. Umělá inteligence je v bankovnictví běžná už hezkou řádku let, především v rozhodovacích procesech. Další změny dost možná přinese blockchain. Podle Slouky „není radno zapomenout na zábavní průmysl. Videohry tvoří stále významnější položku v obratu firem a jsou veledůležité i pro taková jména, jako je Microsoft nebo Sony; jiné, jako Nvidia, dokonce přímo z tohoto prostředí pocházejí a přerůstají jej. Rozvoj AI v počítačových hrách je velmi různorodý a hlavně zcela běžný. Jedním z cílů je navíc zajistit, aby oponenti hráče působili co nejlidštěji, což je v principu využitelné i v jiných odvětvích; pomáhá navíc v predikcích, klíčových pro marketing a Business Inteligence. Vojenství, medicína, umění, audity, průzkum vesmíru, ale i smartphony, virtuální asistenti, chytrá domácnost nebo koncept Smart Cities“. Umělá inteligence prorůstá moderní společností, a my si toho často ani nevšimneme. Miliony ušetřených míst Jak už jsem minule uvedl, společnost doposud vždy dokázala vstřebat lidi propuštěné díky novým technologi ím. Po zemědělství, kde před 150 lety pracovalo 90 % lidí, vstřebal masy rodící se průmysl. Po průmyslu pomalu vstřebal davy nezaměstnaných sektor služeb. Ze sektoru služeb šlo mnoho lidí do státní a veřejné správy. Avšak podle prof. Milana Zeleného už nemáme žádný další velký sektor, kam by mohly přejít stamiliony nezaměstnaných, kteří se nikdy nenaučí programovat či servisovat roboty. Počet nových míst bude malý a jen pro chytré. Nebude vyhovovat stamilionům lidí od výrobních pásů a jednoduchých činností typu řízení kamiónu. Všechny pokroky v informačních technologiích, digitalizace a umělá inteligence se slévají v jeden veliký a všudypřítomný proud změn a nenabízejí nic masového pro obyčejné lidi, kteří jsou vyučení či mají pouze střední školu nebo vystudovali jen jednu vysokou školu a ještě oborově k ničemu. Rekvalifikovat se na nové chytré pozice dokáže tak 5–10 % lidí. Ostatní budou nešťastní. Tito lidé, celá generace, budou muset vymřít jako nezaměstnaní. Nová složitá místa budou jen pro novou generaci. Pro mladé a chytré. Děsná představa. Aby to nenastalo v tak hrozné míře, státy budou potřebovat tvrdé regulace – jak ve finančnictví, tak v jakési dani za používání robotů. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA, konzultant a lektor inovační kreativity Článek vyjadřuje osobní postoje autora a nemusí plně odrážet názory redakce https://roklen24.cz/a/iMRag/expanze-umele-inteligence-nejen-v-bankovnictvi https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/bankovnictvi-budoucnosti-umela-inteligence-posilipociti- to-i-financni-poradci-1350846 https://aiworld.cz/umela-inteligence/era-umele-inteligence-je-na-obzoru-na-co-se-tesit-v-roce-2019-161
