Má při možnosti využití umělé inteligence (AI) cenu psát bakalářské práce? Názory vysokých škol i jednotlivých fakult se zatím liší. Pokusy o plagiátorství v této oblasti byly vždy, AI jen zamíchala kartami. Pomáhá nepoctivým, ale i s odhalováním. S umělou inteligencí se musíme naučit pracovat a žít všichni.
Není to tak dávno, co Fakulta podnikohospodářská (FPH) Vysoké školy ekonomické v Praze zrušila dosavadní formu závěrečných bakalářských prací pro následující akademický rok. Podle děkana FPH VŠE Jiřího Hnilici je situace s používáním umělé inteligence (AI) natolik nevyzpytatelná a je žádoucí zamyslet se nad novými formami zakončení bakalářského stupně, aby se plošně zabránilo plagiátorství při psaní bakalářek. Ostatní fakulty VŠE a jiné vysoké školy k tomuto kroku zatím přistoupit neplánují. Umělá inteligence může efektivně podporovat výuku a poskytovat objektivní zpětnou vazbu, ale je důležité, aby sloužila jako nástroj, nikoli jako náhrada schopností studentů. Podle Jany Večerkové, zakladatelky a ředitelky intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha, mnoho bakalářských prací nemělo cenu psát už dávno před AI, protože jejich témata nevyžadovala žádný výzkum ani originální přístup. „Naopak práce, které osobní přístup a výzkum vyžadují, určitě cenu psát má, protože umožňují studentovi rozvíjet jeho dovednosti, kritické myšlení a schopnost komunikovat své výsledky,“ doplňuje Večerková. Umělá inteligence nemusí být za každou cenu kontraproduktivním nástrojem, jen je potřeba ukázat studentům, jak ji správně využívat.
Chce to víc úhlů pohledu
Zrušení závěrečných bakalářských písemných prací nemusí být nutně jediným způsobem, jak k této problematice přistupovat. Pomocným řešením v této situaci může být jiný úhel pohledu na situaci, proč se studenti stávají závislejšími na používání technologií úzce spjatých s AI. Je taky možné, že si ne vždy vědí rady s vybraným tématem, a tak se snaží urychlit celý proces psaní práce místo toho, aby zvážili konzultaci se svým vedoucím práce. Proto je důležité hledat zdroje potíží a navrhnout nová řešení, která nemusí nutně zahrnovat zrušení písemných bakalářských prací. „V případech, kdy bakalářské práce byly spíše nudným odškrtnutím si dané položky, místo toho, aby byly zajímavým tématem, které stojí za to zkoumat, se o žádnou škodu nejedná. Spíše by ale pak mělo dojít k zamyšlení mezi VŠ pedagogy, jestli by se neměla například předefinovat témata či koncepce těchto prací,“ radí Jana Večerková.
Neházejme všechnu vinu na umělou inteligenci
Pokrok umělé inteligence může být velkým přínosem pro akademické prostředí. AI může automaticky hodnotit průběžné úkoly, kvízy a testy, provádět analýzu obsahu, identifikovat chybějící citace a kontrolovat pravopis. Díky své nestrannosti může sloužit jako objektivní doplňkový nástroj k tradičním metodám hodnocení, a to zejména v oblastech, které se bez subjektivního pohledu neobejdou, jako jsou například humanitní vědy. Další významnou oblastí, kde má AI obrovský potenciál, je personalizovaná výuka. Vzhledem k tomu, že tradiční výukové metody nejsou vždy ideální pro všechny typy studentů, může AI pomoci identifikovat a podporovat individuální potřeby a preference studentů. Sběrem a analýzou dat o jejich pokroku a zájmech lze vytvářet individuální učební plány, navrhovat vhodné studijní materiály a poskytovat individuální zpětnou vazbu. Co takhle vzít AI plně do hry? Zcela odlišný přístup k umělé inteligenci v rámci psaní studentských závěrečných prací zaujala Technická univerzita v Liberci (TUL) [více viz TT 2023/17]. Miroslav Brzezina, její rektor, vydal s plaností od 1. září dokonce směrnici o využívání AI při výuce a tvůrčí práci, která využívání tohoto moderního nástroje přímo legalizuje. Samozřejmě však za určitých podmínek. Vedení liberecké technické univerzity zastává názor, že studenti musejí být připraveni na budoucí povolání, kde se s těmito technologiemi budou pravidelně setkávat. Od letošního zimního semestru proto mohou umělou inteligenci používat nejen akademici, ale i studenti, a to při studiu i při psaní závěrečných a jiných odborných prací. „Striktní a základní podmínkou ovšem je, že použití AI musí student ve své práci uvést a za výslednou práci a správnost uvedených informací nést také výhradní odpovědnost jako autor. Může to platit pro celou práci, nebo je možné specifikovat konkrétní pasáže, které mají svůj původ v umělé inteligenci. Pokud tak autor nebo autorka ale neučiní, bude práce považována za plagiátorskou,“ uvádí prorektor TUL pro informatiku Pavel Satrapa. Ten zároveň uznává, že to není zcela jednoduché. Antiplagiátorský systém Turmitin, který na TUL zavádějí, už sice ohlásil, že má určitou detekci textů generovaných AI, nezmiňuje však, zda to platí i pro češtinu. Absolventskou práci ale vždy posuzují po odborné stránce nejen vedoucí, nýbrž i oponenti, kteří se samozřejmě v dané problematice vyznají. V případě, že by identifikovali nesrovnalosti, měl by autor problém. Navíc zkoušky, kde není AI povolena, odborné znalosti studentů, dle mínění docenta Satrapy, spolehlivě ověří. /ks a jk/
