Ještě poměrně nedávno jsme se podivovali nad novým pojmem ve spotřební elektronice: smart neboli chytrý či inteligentní. Uplynul čas a zdálo se, že snad vše kolem nás je už inteligentní a „hloupé“ spotřebiče nemají šanci na přežití. U televizorů třeba toto označení ve své základní podstatě znamená, že smart televizi je možné na rozdíl od běžného televizoru připojit k internetu. Kromě sledování televizního vysílání na ní lze například surfovat na internetu, sledovat videa na YouTube, archivy TV stanic nebo třeba hrát hry. Základem chytrých televizorů je operační systém, do kterého můžeme stahovat aplikace podobně jako do chytrého telefonu. Co tedy nabízí chyt rá televize? Wi-Fi – bezdrátové připojení k internetu a domácí síti. Bluetooth – bezdrátové připojení soundbaru, reproduktorů, sluchátek, klávesnice nebo myši. DLNA – sdílení videa, fotografií i hudby zejména ze smartphonů a tabletů. WiDi – bezdrátově přehrávání videí a fotek z notebooku, zobrazení plochy notebooku na televizi. HbbTV – interaktivní prostředí televizních stanic, přístup například do archivu České televize. Ovládání gesty a hlasem u některých modelů – není třeba mít po ruce ovladač. (Díky tomu můžeme brouzdat po internetu, aniž bychom sáhli na dálkový ovladač: pohybem ruky pohybujeme kurzorem a sevřením pěsti potvrzujeme výběr. Hlasovými příkazy dále lze měnit hlasitost nebo přepínat programy, což samozřejmě zvyšuje uživatelský komfort). Internetový prohlížeč – surfování na internetu stejně jako na počítači. Aplikace – fungují podobně jako aplikace v chytrých telefonech a jejich nabídka neustále roste. Jinak řečeno, současné chytré televizory se neumějí jen připojit k internetu, jak si většinou lidé, kteří je doma nemají, myslí. Je sice pravda, že schopnost síťového připojení je jednou z definic smart televize, ale ve skutečnosti toho dokážou mnohem více. Chytré televize zpravidla nemají předinstalované hry či spořiče obrazovky, ale pro většinu z nich není problém je stáhnout v internetovém obchodě. Smart televizi rovněž můžeme připojit do domácí Wi-Fi sítě a v jejím rámci komunikovat s ostatními zařízeními, která DLNA podporuje (datová úložiště, Blu-ray přehrávače a rekordéry, herní konzole, smartphony, tablety). Sdílení těchto dat funguje obousměrně. Například z chytrého telefonu je možné na televizi odeslat video, obrázky či hudbu. V opačném případě lze přímo v televizi procházet filmy, písničky nebo fotografie uložené na domácím síťovém disku a přehrávat je z něj. Smart TV též přispívá k chytré domácnosti. Cílem vývoje je, aby se inteligentní televize staly ovládacím centrem pro chytré spotřebiče. Například pro televize Samsung je dostupná aplikace iNELS Home Control, díky níž lze prostřednictvím TV ovládat inteligentní světla, garážová vrata, termostaty, kamery, žaluzie a další chytrá elektrozařízení v domácnosti. Suma sumárum, inteligentní televizory toho dnes umějí opravdu hodně. Televizní přijímač tedy již neslouží „jen“ k pasivnímu sledování programů, ale jeho uživatel může ještě více ovlivňovat, na co se bude dívat a případně ještě při tom získávat další informace (nejen) o pořadu. Doba, kdy byl člověk v krajních případech závislý pouze na tom, co mu naservírují televizní stanice, se stává minulostí. A nyní umělá inteligence? „Umělá inteligence (AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů řešících komplexní úlohy například z logistiky, robotiky, zpracování přirozeného jazyka či zpracování velkých objemů dat,“ uvádí elektronická encyklopedie Wikipedie. Zjednodušeně řečeno, takové stroje umějí uvažovat, získávají zkušenost a učí se z ní, dovedou komunikovat přirozeným jazykem. S tématem úzce souvisejí roboti, strojové učení, neuronové sítě nebo expertní systémy. Výkonný ředitel společnosti Google Sundar Pichai v této souvislosti v roce 2016 v dopise akcionářům napsal: „Technologie umělé inteligence, jako je strojové učení, budou hrát klíčovou roli v určování směru budoucího vývoje.“ Nejinak vidí budoucnosti i Mark Zuckerberg, výkonný ředitel Facebooku. Sám investuje do vývoje umělé inteligence značné množství finančních prostředků. Mimo jiné do „chatbotů“ (chatujících robotů) neboli umělé inteligence, která se za pomoci interakce s člověkem učí novému a stále realističtějšímu chování. „Umělá inteligence se stává skutečností,“ uvádí Jackie Fennová, analytička Gartneru. Podle ní byla umělá inteligence svého času v období „symbolické zimy“, ale během posledních let došlo k mnoha průlomům. Poukazuje přitom na algoritmy schopné rozeznávat tváře či na auta schopná se sama řídit. „Zamysleme se nad tím, jak mohou autonomní automobily změnit svět. Mohou zrychlit celou dopravu, snížit počet nehod a lidé už nebudou tolik potřebovat bydlet v blízkosti centra. Automobily nemusí být v takové míře soukromým majetkem, ale dá se o nich více uvažovat jako o službě,“ říká. Nejedná se však jen o automobilový průmysl. Zatímco ještě nedávno se systémy umělé inteligence dostávaly především do bankovnictví a maloobchodu, další největší investice v této oblasti míří do výroby a zdravotnictví. Příkladem nových technologií může být automatické doporučování a nákupní poradci. Velká budoucnost je spatřována i v aplikacích pro zajištění vyšší bezpečnosti a lepších reakcí na krizové události. Největší procento výdajů za technologie AI bude představovat nákup softwaru. Nastává nyní ta vhodná chvíle? Na konci 50. let se objevilo velké nadšení a věřilo se, že umělá inteligence spasí svět. Toto nadšení však záhy vystřídala vlna skepse a bolestného vystřízlivění, které pramenilo především z nedostatečného výpočetního výkonu počítačů. K tomu, aby mohla pomyslná zima odejít, bylo třeba souhry tří klíčových principů: vyšší výpočetní síla počítačů, počet dat, která generujeme, a na neposledním místě vylepšené algoritmy strojového učení. K této příznivé konjunkci dochází právě nyní a s ní přichází i doposud největší oživení umělé inteligence. Umělá inteligence se stává všudypřítomnou. Používáme ji třeba pokaždé, když se na něco zeptáme virtuální asistentky Siri nebo Cortany, pokaždé když použijeme GPS pro vyhledání cesty nebo Google k vyhledání dotazu či když na Facebooku zhlédneme reklamu. Umělá inteligence se stane jedním z klíčových hnacích prvků proměny pracoviště do roku 2025, uvádí bílá kniha (White Paper), kterou koncem roku 2017 pro japonskou společnost Fujitsu vytvořila přední nezávislá průzkumná agentura Pierre Audoin Consultants. Jak funguje umělá inteligence v chyt rých telefonech Umělá inteligence se v posledních letech stále více a více skloňuje i ve smartphonech. Jde o to, že chytré mobilní telefony se snaží být ještě chytřejšími, a tak do nich začínají přicházet prvky umělé inteligence. V podstatě za pomocí strojového učení, chytrých algoritmů a neurálních sítí začínají mobily předvídat, co uživatel chce, a rozpoznávat objekty ve světě kolem nás. Jak však konstatují zasvěcení odborníci, skutečně inteligentní telefony s pokročilou umělou inteligencí ale v nejbližší době očekávat nemůžeme. Vývoj a zejména jejich učení bude ještě trvat řadu let. Prognózy však uvádějí, co se časem změní. Uživateli mobilu bude pomáhat virtuální asistent či asistentka. Doporučí mu, co má cestou do práce či z pracoviště nakoupit, zajistí rezervaci v oblíbené restauraci, zarezervuje lístky do kina a automaticky vše sdílí s těmi členy domácnosti, se kterými má. Zjistí, že se doma něco porouchalo, a automaticky objedná opraváře, přidá schůzku s ním do kalendáře a podobně. Uživatel vyfotografuje plakát s reklamou na film a telefon mu nabídne automatickou rezervaci i platbu. Umělá inteligence nyní pomáhá hlavně s fotoaparátem Co tedy s umělou inteligencí v telefonech získáme? Zjednodušeně řečeno, šetří baterii, čas a nabízí i více výkonu v určitých směrech. Například umělá inteligence fotoaparátu v modelu Huawei P20 Pro umožňuje rozpoznat více než 500 scénářů v 19 různých kategoriích. Díky tomu tak může fotoaparát využít lepšího nastavení a správně určit parametry pro focení. Nemusí se ale samozřejmě jednat pouze o fotografie. Umělá inteligence se může využívat k rozeznání obličeje pro odemykání a k rozpoznání hlasu. Stěžejním cílem vývojářů je jakési polidštění technologie tak, aby nebylo nutné hlasovému asistentovi sdělit přesně strukturovaný povel. To znamená, že telefony s umělou inteligencí uživatele nejen rozpoznají, ale budou také schopny odhadovat jeho další kroky a podle toho provádět různé akce. Umělá inteligence rozpozná uživatele prostřednictvím kombinace jeho chování, vzhledu a dalších biometrických údajů. Pomoci může i analýza chůze nebo způsob ovládání telefonu. Systémy pro rozpoznávání emocí zvládnou zjistit kondici a náladu uživatele – podle jeho mluvy, vzhledu či chování – a tomu přizpůsobit své další reakce. Tento systém přitom může mít významné bezpečnostní dopady, například když telefon zjistí špatnou fyzickou kondici svého majitele, který právě usedl za volant automobilu. Velký potenciál v sobě skrývá také chytrá analýza zvuků okolo smartphonu. Umělá inteligence tak třeba pozná, kde se uživatel nachází, případně co se děje – a může zareagovat. Umělá inteligence v televizorech Na veletrhu CES International 2019 představila jihokorejská společnost Samsung televizory s již druhou generací své umělé inteligence. Tyto nové modely QLED 8K televizorů jsou řízeny patentovaným „kvantovým procesorem“, který je vybaven umělou inteligencí a umožňuje tak televizorům reprodukovat jakýkoliv obsah v různém rozlišení s lepším jasem, vyšší kvalitou obrazu a zvukem optimalizovaným pro každou scénu pomocí upscalingu, tedy přepočítáním obrazu z nižšího rozlišení na vyšší, což zvyšuje kvalitu obrazu. Tento televizor s ultravysokým rozlišením 8K má šestnáctkrát více detailů než Full HD televize. S touto televizí nepotřebuje její uživatel vysílání v rozlišení 8K ani 4K. Umělá inteligence dokáže obraz vylepšit natolik, že ten rozdíl pozná. To, co je na tomto 8K televizoru pozoruhodné, je neuvěřitelné množství detailů, kde vlastně divák nerozezná jednotlivé body televizoru. Díky tomu je obraz jako v realitě. Zákazník si může koupit i velkou obrazovku a bude mít naprosto jedinečný obrazový zážitek, který doposud nebyl možný. Ale tento televizor není jen o rozlišení. Umělá inteligence, která ho „pohání“, funguje v tomto případě tak, že vezme jakýkoliv zdrojový obsah signálu, ať je to z televize, z disku, z USB, a zrekonstruuje obraz do rozlišení 8K. Nejedná se o klasický „upscale“, který známe ze 4K televizorů, ale je to skutečná rekonstrukce obrazu. To znamená, že umělá inteligence se dokáže podívat i do již proběhlých snímků, framů obrazu, analyzuje všechny tyto snímky a pomocí přesných algoritmů rekonstruuje finální obsah do posledního možného pixelu. Co dalšího nás asi v této oblasti ještě čeká? Milan Bauman
