Účastníci lednového Robothonu se zaměřili na dezinformace, péči o osamělé, matematickou gramotnost, spravedlnost, zdraví, ale také třeba budoucnost umění. Umělá inteligence však proniká i do dalších oblastí.
V lednu se ve Švandově divadle v Praze, pod záštitou místopředsedy vlády a primátora hlavního města, konal hackathon neboli inovační on-line maraton Robothon 2021 připomínající stoleté výročí vzniku slova robot. Na této několikadenní akci skupiny soutěžících přicházejí s prototypem řešení výzev moderní doby. Při práci jim pomáhají odborní mentoři a data z veřejné a soukromé sféry. Tématem setkání bylo řešení problémů dnešní doby pomocí umělé inteligence (UI). Porota vyhodnotila jako nejlepší aplikaci týmu AI.why? vedeného Matyášem Boháčkem, která dokáže detekovat potenciálně nedůvěryhodné zprávy na internetu nebo v e-mailu. U článků na internetu za pomoci modelu strojového učení aplikace určí skóre důvěryhodnosti a rozhodnutí odůvodní. „Naším cílem není jen říkat, co je a není pravda. Chceme ukázat, na co konkrétně by si čtenáři měli dát při čtení zpráv on- line pozor. Vítězství pro nás bylo v konkurenci tolika skvělých nápadů opravdu překvapením, o to víc si jej vážíme,“ říká Boháček z vítězného týmu.
Dvoj- až pětičlenné týmy Týmy byly složeny nejen z nadšenců do umělé inteligence, robotiky a programování, ale také z psychologů, umělců a vizionářů z řad talentovaných studentů z celé ČR. Akce trvala 36 hodin a na jejím konci účastníci představili nápady, jak s využitím umělé inteligence pomoci v boji proti covidu-19, předcházet nekalým obchodním praktikám, zabraňovat šíření dezinformací ve vzdělávání či přispět k popularizaci matematiky. Akce se zúčastnilo i přes sto dvacet nejtalentovanějších studentů českých vysokých škol a třicítka mentorů. Své studenty na akci vyslala Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze nebo Vysoká škola chemicko-technologická. Druhé místo získal tým Fountie, který se zaměřil na propojení „moudrosti starších a života mladých“ na základě jejich předností a společných zájmů. Procesem propojení je provází voicebot, tedy hlasový robot. Je to software umělé inteligence, s nímž je možno konverzovat hlasem. Jedná se tedy zjednodušeně o simulaci hovoru s živým operátorem. Třetí místo obdržel tým CollBothon, který ve své soutěžní koncepci vycházel z poznatku, že mnohé matematické funkce jsou složité pro pochopení. Jeho účastníci proto vyvinuli nástroj, který chápání v tomto směru usnadňuje. Cílem programu je, aby třeba děti se nebály matematiky ani ve virtuálních třídách. Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu získaly týmy AI.why? a Adam APP, virtuální asistent, který pomáhá lidem s Alzheimerovou nemocí či demencí a dokáže poskytnout podrobné pokyny při plnění každodenních úkolů — od užívání léků, přípravy jídla, vzpomínání na nejbližší po trénování paměti. Spojuje seniory s okolním světem. Nabízí i mobilní aplikaci pro příbuzné nebo ošetřovatele, ve které uvidí, jak se nemocnému daří, a mohou také připravit test paměti na míru. Cenu O2 Chytrá škola obdržel tým Ricci. Jeho program demonstruje snadnost vytváření fake news a vzdělává konzumenta informací ve schopnosti kriticky hodnotit obsah elektronických médií. Cena Credo Ventures byla udělena týmu Cimrmanai za webovou aplikaci InvestIT, která nabízí vzdělávání se zaměřením na základní principy investic a pomáhá pochopit souvislost mezi pohyby na burze a děním ve světě. Pokročilejší uživatelé mají možnost využít automatizované doporučení firem, které budou pro dané osoby relevantní na základě jejich znalostí, zájmu a možností. Cenu AK Matzner et al. získal tým Pátek za webovou aplikaci usnadňující tvorbu žaloby se všemi náležitostmi a také validátor, který bude umět zkontrolovat, jestli vytvořená žaloba obsahuje vše potřebné. Odborná porota na závěr Robothonu posoudila kvalitu technického řešení, byznysový potenciál a inovativnost řešení, které jim účastníci po 24 hodinách práce předložili. Brat ři Čapkov é by se divili Akce proběhla vzhledem k pandemii on-line. Ale jen částečně. Zázemí organizátorům Robothonu poskytlo Švandovo divadlo na Smíchově, které se účastnilo vědeckého projektu Theaitre (www. theaitre.com), kde umělá inteligence píše scénář divadelní hry (podrobněji viz TT 1/2021). „Robota považuji za nejzásadnější intelektuální přínos Československa světu. Rok karantén a izolací přidusil možnost si tento odkaz připomenout a nadchnout pro umělou inteligenci i robotiku další generace,“ popisuje radikální inovátor Tomáš Studeník, proč se se svým týmem a partnery rozhodl touto formou oslavit výročí slova robot, a dodává: „Dnes bych bratry Čapky přizval na náš hackathon jako mentory.“
UI — fenomén dnešní doby Ještě poměrně nedávno jsme se podivovali nad novým pojmem v technických přístrojích a zařízeních: smart nebo také chytrý či inteligentní. Nyní, v další fázi, přichází umělá inteligence. Stává se běžnou součástí automobilů či chytrých telefonů a výčet dalších možností je rozsáhlý, včetně očekávaných inovací. Podle analytiků společnosti Gartner budou mít taková zařízení v roce 2022 na trhu podíl 80 %. „Umělá inteligence je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů řešících komplexní úlohy například z logistiky, robotiky, zpracování přirozeného jazyka či zpracování velkých objemů dat,“ uvádí elektronická encyklopedie Wikipedie. Zjednodušeně řečeno, takové stroje získávají zkušenost a učí se z ní, dovedou komunikovat přirozeným jazykem. S tématem úzce souvisejí roboti, strojové učení, neuronové sítě nebo expertní systémy. Sundar Pichai, výkonný ředitel Google v této souvislosti v roce 2016 v dopise akcionářům napsal: „Technologie UI, jako je strojové učení, budou hrát klíčovou roli v určování směru budoucího vývoje.“ Nejinak vidí budoucnosti i Mark Zuckerberg, výkonný ředitel Facebooku. Sám investuje mimo jiné do chatbotů (chatujících robotů) neboli UI, která se za pomoci interakce s člověkem učí novému, realističtějšímu chování. UI se stává skutečností, uvádí Jackie Fennová, analytička Gartneru. Podle ní byla svého času v období „symbolické zimy“, ale během posledních let došlo k mnoha průlomům. Poukazuje přitom na algoritmy schopné rozeznávat tváře či na auta schopná se sama řídit. „Zamysleme se nad tím, jak mohou autonomní automobily změnit svět. Mohou zrychlit dopravu, snížit počty nehod a lidé už nebudou tolik potřebovat bydlet v blízkosti centra. Automobily nemusí být soukromým majetkem, ale dá se o nich více uvažovat jako o službě,“ říká. Ještě nedávno se systémy UI dostávaly především do bankovnictví a maloobchodu, další investice míří do výroby a zdravotnictví. Příkladem může být automatické doporučování a nákupní poradci. Velká budoucnost je spatřována i v aplikacích pro zajištění vyšší bezpečnosti a lepších reakcí na krizové události.
Nastává vhodná chvíle? Na konci 50. let se objevilo velké nadšení a věřilo se, že UI spasí svět. Toto nadšení však záhy vystřídala skepse a vystřízlivění pramenícího především z nedostatečného výpočetního výkonu počítačů. K tomu, aby mohla pomyslná zima odejít, bylo třeba souhry tří klíčových principů: vyšší výpočetní síla počítačů, počet dat, která generujeme, a vylepšené algoritmy strojového učení. K této příznivé konjunkci dochází právě nyní a s ní přichází i doposud největší oživení UI, která se stává všudypřítomnou. A stane se jedním z klíčových hnacích prvků proměny pracoviště do roku 2025, uvádí bílá kniha, kterou koncem roku 2017 pro japonskou společnost Fujitsu vytvořila přední nezávislá průzkumná agentura Pierre Audoin Consultants. Uživateli mobilu bude třeba pomáhat (a již pomáhá) virtuální asistent či asistentka. Doporučí mu, co má cestou domů nakoupit, zajistí rezervaci v oblíbené restauraci, zarezervuje lístky do kina a vše sdílí s těmi členy domácnosti, se kterými má. Zjistí, že se doma něco porouchalo, a objedná opraváře, přidá schůzku s ním do kalendáře apod. Uživatel vyfotografuje plakát s reklamou na film a telefon mu nabídne rezervaci i platbu atd.
Co dalšího nás asi čeká Nedávno proběhla médii informace, že uchazeči o práci v L‘Oréal se musejí připravit na pohovor s robotem. Přesněji řečeno, na UI zabudovanou do vyspělého konverzačního programu, takzvaného chatbotu. Uvedené řešení na bázi UI zavedl L’Oréal ve spolupráci s americkým start-upem ze San Franciska — společností Mya Systems. Počítačový program určený k automatizované komunikaci, který vyhledává uchazeče o stáže a pracovní pozice typu kosmetický poradce, funguje od září 2018 úspěšně ve Velké Británii, v USA a ve Francii a později bude zaveden v dalších zemích. Tato moderní komunikační technologie není novinkou a využívá ji už řada firem v čele s globálními technologickými obry jako třeba americký Amazon. UI zde prostřednictvím internetu dává zákazníkům osobní nákupní doporučení. Tuto možnost ale nyní začínají využívat i jiné subjekty, mimo jiné k nabírání a vedení svých pracovníků. Jednou z nich je pávě výše zmíněný L’Oréal. Každý rok se tu na zhruba 15 tisíc nových pozic hlásí mnoho lidí. Roboty pomáhají nábor zefektivnit. „Chtěli jsme ušetřit čas a víc se soustředit na kvalitu, různorodost a zkušenost kandidátů. Řešení, které nabízí UI, nám pomůže tyto výzvy urychlit,“ řekla v této souvislosti americké televizní společnosti CNN Eva Azoulayová z oddělení lidských zdrojů. Chatbot Mya šetří personalistům čas během prvního kola náboru. Vyřizuje prvotní dotazníky s kandidáty a kontroluje některé detaily. Ti, co projdou, se v dalším kole setkají s robotickým softwarem Seedlink, který hodnotí odpovědi kandidátů na otevřené otázky. Azoulayová upozorňuje, že toto skórování nenahrazuje lidské posouzení, ale vytipuje vyloženě nevhodné uchazeče. První výsledky jsou slibné. U jednoho programu pro stážisty, kde se o 80 míst ucházelo 12 tisíc lidí, prý chatboty personalistům ušetřili 200 hodin času. Mya dokáže klást věcné dotazy, aby zjistil, zda profil uchazečů odpovídá požadavkům dané pozice: „Jste k dispozici k datu zahájení stáže a po celou dobu jejího trvání?“ „V jakém jste nyní ročníku a jak dlouhý je váš studijní program?“ „Máte pro mne nějaké otázky týkající se firemní kultury, přijímacího řízení nebo příslušné pracovní pozice?“ Tento typ nezaujatého, objektivního dotazování jde nad rámec životopisu a zjednodušuje hledání nových talentů. Platforma Mya je uživatelsky příjemná a kdykoli a kdekoli dostupná přes mobil. Je to jeden z řady důkazů, že moderní informační technologie nyní nastupují i do tak tradičního výrobního prostředí, jakým je od nepaměti kosmetický průmysl.
Pozvolna, ale přece Není pochyb o tom, že UI se stává součástí našeho života, včetně uplatnění ve výrobě v nejrůznějších odvětvích průmyslu. Je dobře, že i nastupující mladá generace studentů našich vysokých škol si je této perspektivy vědoma a hledá cesty jejího dalšího uplatnění v praxi. /Milan Bauman/
