Výroba byla vždy konkurenceschopným a vyvíjejícím se odvětvím. Automatizace, robotizace a digitalizace v průběhu let změnily její podobu a nyní se jako další hranice objevuje umělá inteligence (AI). Nabízí bezprecedentní možnosti optimalizace výroby od návrhu až po dodávku a zvýšení výkonu, efektivity a flexibility obráběcích strojů. Integrace umělé inteligence do obráběcích strojů vede k výraznému zlepšení produktivity a udržitelnosti. Jednou z nejvlivnějších aplikací je prediktivní údržba. Tradičně byla údržba strojů reaktivní — když se zařízení porouchá, provede se oprava, což vede k nákladným prostojům. Díky prediktivní údržbě řízené umělou inteligencí mohou stroje v reálném čase monitorovat svůj vlastní stav pomocí senzorů a analýzy dat, aby odhalily včasné známky opotřebení nebo poruchy. To umožňuje výrobcům proaktivně plánovat údržbu, zkrátit prostoje, snížit náklady na opravy a prodloužit životnost zařízení. Umělá inteligence přináší revoluci také v oblasti kontroly kvality. Zajištění konzistentní přesnosti a kvality je ve výrobě velkou výzvou. Prostřednictvím řešení, jako je strojové vidění a rozpoznávání obrazu, může AI nepřetržitě monitorovat výrobky během výroby a odhalovat vady nebo odchylky od standardů kvality. Toto sledování v reálném čase zajišťuje, že se kontrola kvality stává automatizovaným, nepřetržitým procesem, nikoliv manuální kontrolou nebo kontrolou na konci výrobní linky. Udržitelnost je další oblastí, kde AI hraje zásadní roli. S rostoucím tlakem na snižování emisí uhlíku a odpadů pomáhá optimalizovat spotřebu energie a minimalizovat materiálový odpad. Systémy AI dokážou vyladit nastavení strojů tak, aby optimalizovaly řezné procesy a zajistily co nejefektivnější využití surovin, snížení zmetkovitosti a nákladů. Umělá inteligence zvládne upravit spotřebu energie na základě vytížení stroje, čímž zajistí, že zařízení pracuje efektivně při zachování výkonnostních standardů, což přispívá k ekologičtějším výrobním postupům. Zavádění umělé inteligence v obráběcích strojích čelí několika výzvám. Zabezpečení dat je zásadním problémem, protože systémy umělé inteligence jsou potenciálním cílem kybernetických hrozeb. Ochrana dat je zásadní pro zabránění finančním škodám. Mnoho výrobců navíc stále používá starší zařízení, která nejsou na AI připravena, takže modernizace nebo výměna strojů představuje významnou investici. Pro menší výrobce mohou být náklady na zavedení AI a kompatibilita se stávajícím zařízením překážkou. Je také třeba stanovit jasné regulační normy, které zajistí bezpečné nasazení umělé inteligence. Nedávno přijatý zákon o AI stanoví požadavky na řízení kvality a posuzování shody a kategorizuje systémy AI podle úrovně rizika. Očekává se, že harmonizované normy usnadní dodržování předpisů a sníží rizika. Přesto je udržení jasných, přesných a relevantních norem v této rychle se rozvíjející oblasti náročné. Technická komise, která na tyto normy dohlíží, se potýká se zpožděním. Dosažení konsensu o použitelných normách má zásadní význam pro minimalizaci zátěže a nejistoty při dodržování předpisů, zejména pro malé a střední podniky. Zavedení těchto norem pomůže vybudovat důvěru v systémy umělé inteligence a zajistit jejich odpovědné využívání. Jasné předpisy jsou zásadní pro maximalizaci přínosů AI a zároveň zajišťují zohlednění etických hledisek. Budoucnost umělé inteligence ve výrobě je slibná. I nadále bude zlepšovat prediktivní schopnosti, kontrolu kvality a přinášet větší přizpůsobivost obráběcích strojů. Jak se budou systémy AI vyvíjet, mohly by v kombinaci s robotikou umožnit téměř autonomní výrobní linky, což dále sníží potřebu lidských zásahů. Aby však tyto kroky dosáhly svého plného potenciálu, je nezbytná spolupráce mezi poskytovateli technologií, výrobci a tvůrci politik.
PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, na základě podkladů Mgr. Vincenza Bellettiho, ředitele pro veřejné záležitosti EU a člena štábu CECIMO Brusel