Chrupavky jsou jako materiál skutečně neuvěřitelné. Ačkoliv je z 80 % tvoří voda, tak i přesto v naprosté většině případů vydrží velké tlaky a síly, které působí na lidské tělo. Syntetické materiály se chrupavce obvykle nemohou rovnat. Vědci americké University of Michigan a čínské Jiangnan University teď ale vyvinuli umělou chrupavku založenou na kevlaru a s ní je to jiné. Jak říká vedoucí výzkumu Nicholas Kotov z Michiganu, naše těla a vůbec všechny organismy jsou z valné většiny „postaveny“ z vody. Navzdory tomu se neroztékáme a leccos vydržíme. Pokud tomu chceme porozumět, tak bychom měli pochopit, jak funguje chrupavka. Zároveň by to bylo velkým přínosem pro ohromné množství pacientů, kteří trpí poškozením kloubů. Jen ve Spojených státech je 850 tisíc pacientů, kteří potřebují chirurgický zákrok na chrupavce v koleni. Vyrobit něco, co obsahuje hodně vody, a je to zároveň velmi pevné, to představuje skutečně tvrdý oříšek. Dosavadní náhražky chrupavky to řeší jenom z části. Obvykle obsahují méně vody, než by měly, což komplikuje transport živin buňkám. Velké množství vody obsahují hydrogely, ty jsou ale zase obvykle všechno možné, jen ne pevné. Přírodní chrupavky se skládají ze sítě proteinů a dalších biomolekul, které dávají chrupavce pevnost. A mezi vlákny je voda. Díky svému složení a vlastnostem může chrupavka bez potíží změnit tvar, aniž by došlo k jejímu poškození. Při změnách tvaru chrupavky se uvolňuje voda, kterou pak později chrupavka opět nasákne do sebe. Kotov s kolegy vyvinuli unikátní hydrogel založený na kevlaru, který napodobuje řadu vlastností chrupavky. Tvoří ho síť pevných kevlarových vláken společně s materiálem, který bývá součástí hydrogelových náhražek chrupavky, syntetickým polymerem polyvinylalkoholem (PVA). Tento materiál pak bez problémů osídlují buňky. Nový materiál by mohl nalézt rozmanité využití, nejen ve chrupavkách, ale i v dalších umělých tkáních pro lidské tělo.
