Více než 2 mld. Kč za rok přitečou státu z přímých a nepřímých daní a odvodů navázaných na zaměstnávání pracovníků zařazených do vládního Režimu Ukrajina. Jen na důchodovém pojištění, z kterého se hradí současné důchody, tak spolu se zaměstnavateli přispívají kolem 1 mld. Kč ročně. Každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento režim, přispěje na jednoho důchodce 440 korunami za rok. Tito pracovníci tak nejsou přínosem jen pro zaměstnavatele, jsou prospěšní pro celou společnost. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory, která k tomu také zmapovala v novém šetření zkušenosti zaměstnavatelů s programem a s pracovníky z Ukrajiny. Podle tohoto šetření jsou zaměstnavatelé se zaměstnanci z Ukrajiny spokojeni, oceňují hlavně jejich pracovitost (82 %), vstřícnost (41 %) a snadnou integraci do pracovního týmu (33 %). Více než dvě pětiny podnikatelů také uvedlo, že zaměstnancům z Ukrajiny zvedlo mzdu, v průměru o 11 %, a to u malých, středních i velkých firem. Výjimkou nebyl ani růst mezd o více než pětinu. Hospodářská komora za dva roky vyřídila 3 110 žádostí o 17 367 kvalifikovaných pracovníků, v současnosti v ČR prostřednictvím programu pracuje už 13 300 pracovníků. Zájem firem o pracovníky z Ukrajiny se meziročně téměř zdvojnásobil, tento trend bude podle odhadů Hospodářské komory kvůli napjatému trhu práce ještě zesilovat. „Oceňujeme, že vláda letos v lednu vyslyšela zaměstnavatele a zvýšila kapacity pro přijímání pracovních sil z Ukrajiny. Ale stále je to jen kapka v moři, když zaměstnavatelé potřebují obsadit přes 300 tisíc volných pozic. Zaměstnávání cizinců není dlouhodobé řešení situace na českém trhu práce, ale krátkodobě pomáhá překlenout problémy, kdy firmy nemají dostatek rukou. Ukrajinci přitom neohrožují společnost, naopak jsou i podle našich analýz pro ČR i státní kasu přínosem. Proto chceme s vládou otevřít jednání o zdvojnásobení ročních kvót,“ uvedl prezident HK Vladimír Dlouhý. Šéf Komory zároveň zdůraznil, že výhodou Režimu Ukrajina je to, že zrychluje přímé zaměstnávání pracovníků, kteří se stávají kmenovými zaměstnanci podniků a mají i na stejných pozicích stejné mzdové podmínky jako Češi. Nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů, ani jim neberou práci. Program zabraňuje nejen tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také tzv. zastřené pracovní agentury a mafiánské struktury, za kterými stojí nelegální ubytovny, vybírání desátků apod. Výhrady některých odborářů k tomuto režimu jsou proto dezinterpretační a manipulativní. Zaměstnanecká karta Nicméně v srpnu letošního roku už prvním pracovníkům platnost zaměstnanecké karty vyprší. Ta je vydávána až na dva roky a je vázána na konkrétní pracovní poměr, takže pokud zaměstnanci zanikne pracovní smlouva, ztratí i nárok pobývat na území ČR. Pokud si v 60denní „ochranné“ lhůtě zaměstnání nenajde, ministerstvo vnitra zaměstnaneckou kartu zruší a vydá výjezdní příkaz, na základě kterého musí cizinec ČR opustit. Není proto pravdivá fáma, že by měl nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dle šetření tři pětiny podnikatelů (61 %) plánují zaměstnancům prodloužit pracovní poměr po uplynutí platnosti zaměstnanecké karty. Jen 2 % firem odpovědělo, že prodloužení smluv neplánuje. V ostatních případech ještě firmy nejsou rozhodnuty – mají tyto zaměstnance jen krátce nebo nedokážou ještě odhadnout své budoucí personální potřeby. Příkladem firmy, která bude pracovní smlouvy prodlužovat, je společnost Abydos z Chebska. Podnik se zabývá povrchovými úpravami a zušlechťováním kovů. Před dvěma lety do režimu vstoupil vůbec jako první zaměstnavatel v ČR. „V současné době u nás pracuje jedenáct zaměstnanců z Ukrajiny a na dalších deset se již těšíme. Stávající Ukrajinci jsou velice učenliví a spolehliví. Dobře se začlenili do týmu a jsou významným prvkem pro plnění zakázek. Určitě jim pracovní poměr prodloužíme,“ uvedla jednatelka společnosti Olga Kupec. Poptávka po profesích Největší poptávka zaměstnavatelů je právě po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. Obrovská poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po skladnících a řidičích. „Řidičů je nedostatek v celé Evropě a ani výhledově se tento trend nezlepší. Proto naše společnost MD logistika již v prosinci roku 2016 zahájila spolupráci s Hospodářskou komorou, jejímž prostřednictvím vstoupila do režimu Ukrajina. Celkový proces hledání, výběru a následného zapracování řidičů z Ukrajiny je z naší strany zajišťován velmi důkladně a do naší společnosti přijímáme jen ty nejzkušenější a nejlepší ukrajinské řidiče. Proto je naším zájmem, aby vybraní řidiči u nás byli spokojení a měli zájem i po uplynutí dvouletého pracovního víza dále ve společnosti MD logistika pokračovat,“ uvedl generální ředitel logistické firmy MD logistika Robert Kuchar. Upozornil však na zdlouhavé procesy. Ostatně také šetření mezi zaměstnavateli potvrdilo, že největším problém při náboru zaměstnanců je délka celého procesu, na tu si stěžuje 88 % firem. Dalšími problémy je administrativní náročnost režimu a špatná komunikace s českými úřady. Spolupráci s HK ČR v rámci projektu Režim Ukrajina 90 % podnikatelů hodnotí jako výbornou nebo velmi dobrou. Podnikatelé také ve velké míře projevili zájem o to, aby se Hospodářská komora více angažovala v procesu přijímání ukrajinských zaměstnanců, celkem 64 % firem by mělo zájem o to, aby Komora pomáhala nejen s vyřizováním žádostí firem jako dosud, ale i s vyhledáváním vhodně kvalifikovaných uchazečů na Ukrajině nebo Srbsku a poskytla také uchazečům o zaměstnání administrativní podporu. Komora proto analyzuje možnosti, jak zaměstnavatelům vyhovět, a to přímo na Ukrajině i v Srbsku. Miroslav Diro, Hospodářská komora ČR
