Letošní zima měla být pro Ukrajinu podle předpovědí jednou z nejtěžších za celou dobu války. V nejhorším případě se očekávalo, že výpadky proudu dosáhnou 20 hodin denně. Situace však byla poněkud jiná. Až doposud.
Řada pozorovatelů varovala, že ukrajinské energetické síti hrozí katastrofické selhání. Nic takového se ovšem zatím naštěstí nestalo. Ukrajinci sice musejí žít velmi často s výpadky elektřiny, to nepochybně. Ale jsou spíše relativně výjimečnou záležitostí.
Ničivé roky
Před letošní zimou existovala pro pesimismus řada dobrých důvodů. Teploty v lednu a únoru na Ukrajině zůstávají po většinu dní hluboko pod bodem mrazu. Rusko se od zahájení své kampaně v roce 2022 pravidelně zaměřuje na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a doposud zničilo více než polovinu předválečných kapacit energetické soustavy napadené země. Už v letech 2022—2023 přišla ukrajinská energetická soustava o přibližně 21 GW ze 47GW kapacity, kterou disponovala před invazí v únoru 2022, shrnula situace nedávno Oksana Zuevaová z ukrajinské analytické organizace DiXi Group. Moskva toho dosáhla díky nejméně třem desítkám masivních útoků na energetická zařízení. (Počet nemusí být úplný, protože Ukrajina nevydává o útocích z důvodů utajení přesné informace, ovšem větší údery, na kterých se podílí desítky střel a dronů, bývá těžké přehlédnout.) Taktika i zbraně používané při útocích se postupem času měnily, ale cíl Ruska zůstával stejný: uvrhnout Ukrajinu do humanitární krize, co nejvíce ztížit život běžným občanům a destabilizovat zemi před případnými budoucími mírovými rozhovory. V roce 2024 bylo podle ukrajinského ministerstva energetiky v důsledku ruských raketových a dronových útoků vyřazeno z provozu přibližně 10 GW výroby energie. Kvůli kolapsu velké části průmyslu je sice současná poptávka po elektřině nižší než v minulosti, situace je přesto velmi napjatá. Ukrajina je v současné době schopna vyrábět na domácím trhu pouze 12—13 GW, zimní poptávka v minulých letech však činila až 18 GW. Ukrajina sice mohla část deficitu vyrovnat dovozem elektřiny ze sousedních zemí Evropské unie, podle stávajících dohod však nemůže dovážet tolik, aby pokryla plný rozdíl v poptávce. Navíc se i „spojky“ se západními zeměmi stávají terčem ruských útoků. Podle projektu Energy Map se domácnosti musely potýkat v roce 2024 s výpadky celkově po zhruba 2 000 hodin. Nejhorším měsícem přitom byl červenec, kdy elektřina nebyla k dispozici téměř 80 % času. Ruské údery tehdy poničily zhruba 90 % kapacity ukrajinských klasických elektráren. V září již údajně síť vyráběla pouze třetinu toho, co před únorem 2022. Část škod se podařilo opravit. Do provozu před zimou vstoupily zdroje o celkovém výkonu zhruba 3 GW. Říjen proběhl bez plošných výpadků dodávek, pak znovu ovšem byly ruské útoky obnoveny, navíc se zvýšila poptávka. V listopadu byly bez proudu 25 % času a v prosinci téměř 40 %. Od poloviny listopadu do ledna podniklo Rusko masivní útoky, které podle informací z kyjevského ministerstvo energetiky zveřejněných v Kyiv Independent způsobily „mnohem větší škody a destrukci než v předchozích letech“. Útoky zahrnovaly pokaždé 70 až 90 střel s plochou dráhou letu nebo balistických střel a 90 až 120 bezpilotních letounů. Kvůli opakovanému bombardování tepelných a vodních elektráren pochází nyní většina zbývající ukrajinské výroby elektřiny z devíti jaderných reaktorů tří elektráren: Rivne (čtyři reaktory), Jihoukrajinská (tři reaktory) a Chmelnycká (dva reaktory). Rusko se zdráhá zaútočit na tato zařízení přímo kvůli riziku úniku radioaktivních látek do okolního prostředí. Na zbývající tři komplexy jaderných elektráren však ani útočit nemusí. Národní rozvodná síť je propojena 103 rozvodnami, ve kterých se dříve „stékala“ z několika zdrojů (např. jaderných, uhelných, plynových a vodních), nyní ovšem prakticky všechna elektřina pochází z jaderných zdrojů. Tato nedostatečná diverzita zdrojů oslabuje síť a zvyšuje pravděpodobnost vážných událostí. Rozvodny jsou důležitou součástí celého systému. Bez nich nemohou jaderné elektrárny zásobovat síť, ale ani mít zaručené dodávky energie pro vlastní potřebu. Ty jsou přitom pro zajištění bezpečnosti reaktorů nezbytné. I ztráta napájení jaderné elektrárny mimo její areál proto představuje vážná rizika a problémy. Ukrajinské rozvodny (stejně jako prakticky všechny jiné na světě) jsou přitom poměrně exponovaná a zranitelná zařízení. Nejsou stavěny tak, aby odolaly leteckým útokům. A tak například útok na čtyři rozvodny ze 28. listopadu loňského roku si vynutil dočasné odstavení jednoho ze čtyř reaktorů v komplexu Rivne. Stejná série útoků donutila jaderné elektrárny ve všech třech komplexech snížit výrobu elektřiny preventivně, protože vzniklé škody způsobily nebezpečnou nestabilitu v síti.
Opravíme, co se dá
Ukrajina se ovšem za více než dva roky ruských útoků proti energetice ve své odolnosti zlepšila. Zefektivnila především koordinaci protivzdušné obrany chránící energetickou soustavu. Zároveň došlo ke „zpevnění“ či opevnění některých možných či častých terčů úderů. Opatření se ukázala už v některých případech jako účinná, ale detaily pochopitelně nejsou známy, aby je nemohla využít ruská strana. Je ovšem těžko představitelné, že by se daly aplikovat všude a byly účinné proti všem druhům zbraní. Rusko v roce 2024 ve větší míře začalo proti energetické soustavě Ukrajiny nasazovat průraznější střely s plochou dráhou letu či střely balistické, které dokážou vážně poškodit i relativně odolné budovy elektrárenských bloků. Na druhou stranu, Ukrajina výrazně získala na zkušenostech, co dělat v případech, že jsou ruské útoky úspěšné. Země má připravené zásoby náhradních dílů a vybavení pro obnovu poškozených zařízení a odborníci vypracovali jasné plány na obcházení problémů v síti a co nejrychlejší obnovení. Velkou část materiálu zajistili nebo financovali mezinárodní partneři. „V roce 2024 vytvořily opravárenské týmy společnosti Ukrenergo absolutní rekord, když během tří týdnů vyměnily autotransformátor v jedné z rozvoden,“ pochlubil se nedávno ukrajinský státní provozovatel rozvodné sítě Ukrenergo. „To zahrnovalo dopravu, instalaci a připojení. Pro srovnání, v zemích EU se takové práce provádějí tři až čtyři měsíce,“ uvedl. Svou roli ve zrychlení oprav v poslední době hrálo také příhodné počasí, o kterém ještě bude řeč podrobněji. Situace ovšem rozhodně není vyřešena na 100 %. Aby ukrajinská energetická soustava fungovala efektivně a spolehlivě, potřebuje nutně špičkové elektrárny s výkonem 4—4,5 GW. Jsou určeny k tomu, aby pomohly v době špičkové spotřeby, a zabránily tak výpadkům elektřiny. Měly by být schopny rychle zvyšovat nebo snižovat výkon, což jaderné elektrárny, které v současnosti pokrývají 55—60 % ukrajinské spotřeby elektrické energie v zemi, nedokážou. Špičkové elektrárny by mohly být uhelné, vodní nebo plynové, dodal Charčenko, protože ostatní typy jsou buď závislé na povětrnostních podmínkách, nebo se budují příliš dlouho. Právě tepelné uhelné elektrárny, vodní elektrárny a přenosová soustava kolem nich však byly zatím nejčastějším terčem ruských útoků. Osmdesát procent ukrajinských předválečných uhelných elektrárenských kapacit bylo zničeno, i když některé z nich se podařilo uvést znovu do provozu. Až 12 % energie v zemi produkuje navzdory ruským útokům devět ukrajinských vodních elektráren, které zůstávají v provozu i po zničení Kachovské přehrady. Pro další ovšem nejsou k dispozici vhodné lokality, navíc jde pochopitelně o velké a dlouhodobé projekty, které se ve válce těžko realizují. Ukrajině se ovšem v letošním roce dostalo také krátkodobé pomoci z poměrně nečekané strany.
Nečekané oteplení
Ukrajina má obvykle horká léta a chladné zimy, což odpovídá jejímu převážně kontinentálnímu klimatu. Ke každé zimě, včetně například zimy roku 2014, kdy proběhla majdanská revoluce a demonstranti na kyjevském náměstí Nezávislosti se zahřívali tancem a skandováním, patří sníh a teploty pod nulou. Velkou část letošní zimy tomu ovšem bylo jinak. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí zašlo 19. ledna tak daleko, že ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedlo, že „v důsledku globálního oteplování na Ukrajině (letos) není klimatická zima“. „Jestliže dříve byla zima obdobím mrazů a sněhu, nyní počasí často připomíná pozdní podzim nebo časné jaro,“ napsalo ministerstvo. Ústřední geofyzikální observatoř vyhlásila rok 2024 v Kyjevě za „nejteplejší v historii“ s prosincovým průměrem 0 °C. Poslední lednový týden se teploty pohybovaly každý den nad nulou, což v zemi představuje rekord, uvedla observatoř. „Ukrajina patří k oblastem planety, kde teplota v posledním desetiletí stoupá nejrychleji,“ uvedla Svitlana Krakovská, vedoucí laboratoře aplikované klimatologie Ukrajinského hydrometeorologického ústavu. „A k hlavnímu oteplování dochází především v zimě,“ citovalo ji ministerstvo v příspěvku na sociálních sítích. V lednu tak ukrajinští provozovatelé nemuseli zavést žádné plošné odstávky dodávek elektřiny (tzv. rolling blackout) pro podniky a domácnosti, které v předchozích letech opakovaně uplatňovala, aby snížila spotřebu ve špičkách a zabránila kolapsu přetížené soustavy země. Hodiny trvající výpadky elektřiny se hojně využívaly po celé zemi po většinu jara a léta roku 2024 poté, co Rusko bombardovalo elektrárny a přenosové stanice, a během plánovaných oprav jaderných elektráren. Výpadky proudu se sporadicky zaváděly i v průběhu prosince. Po celý leden však dodávky elektřiny probíhaly prakticky bez omezení téměř po celé zemi s výjimkou frontových oblastí. Příčinou bylo teplé počasí. Teplota se pohybovala celé týdny kolem nuly nebo nad nulou, a energetická soustava země se tak zatím nedostala do „červené zóny“, kdy by musela dodávky elektřiny omezovat. Podle analytiků platí zhruba, že s poklesem teploty o jeden stupeň bude Ukrajina pro pokrytí navýšené spotřeby potřebovat dalších 200 MW výkonu v energetické soustavě. Takže na zvládnutí nižších teplot není v zemi dost výkonu, aby se země mohla dlouhodobě vyrovnat s nižšími teplotami. Únorové počasí se už ale v tomto ohledu nezdá být tak příznivé. Na velké části Ukrajiny se teploty pohybovaly spíše pod nulou, takže už k 7. únoru bylo nutné řízené blackouty znovu začít využívat. A ani předpověď není žel příliš příznivá. Slibuje další dny nízkých teplot, na obyvatele Ukrajiny patrně dopadnou další těžké zkoušky. /jj/
