Vznik Ústavu jaderné fyziky, dnešní ÚJV Řež, byl unikátní a v historii československé (a české) vědy i výzkumu znamená mimořádný počin. Datum 10. června 1955 představuje zásadní zlom ve výzkumu a především v aplikaci vědeckých poznatků v oblasti jaderné energetiky v bývalém Československu. Tehdy byly (s podporou někdejšího SSSR, vládním nařízením č. 30/1955 Sb.) ustaveny Výbor pro výzkum a mírové využití atomové energie a Ústav jaderné fyziky (od roku 1959 Ústav jaderného výzkumu). Jako strategicky nejvýhodnější místo pro jeho lokalizaci byla vybrána obec ve středních Čechách, na pravém břehu Vltavy, Řež. Využití jaderné energie pro mírové účely mělo od počátku silnou vládní podporu a dostatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Díky tomu stavba postupovala rychle. Již v roce 1957 byl spuštěn výzkumný reaktor VVR-S (přestavěn v 90. letech na LVR-15). Ve stejném roce došlo na I. štěpnou řetězovou reakci v Československu. V průběhu let se tehdejší ústav rozšiřoval a modernizoval. Druhý experimentální reaktor (těžkovodní nulového výkonu TR-0) byl uveden do provozu v roce 1972 (po rekonstrukci v roce 1983 jako LR-0). Od roku 2011 oba výzkumné reaktory provozuje dceřiná společnost Centrum výzkumu Řež. V její gesci je také jeden z nejvýznamnějších projektů financovaných u nás z fondů EU: projekt Udržitelná energetika – SUSEN (Sustainable Energy). „Odborníci z tehdejšího ústavu se významným způsobem podíleli na projektech spojených s výstavbou všech jaderných elektráren na území bývalého Československa – v Jaslovských Bohunicích, následně v Dukovanech, Temelíně i Mochovcích,“ připomíná Karel Křížek, předseda představenstva ÚJV Řež. Zásadní změna nastává po roce 1989, kdy byl ústav privatizován (1992) jako celek. Z příspěvkové organizace se transformoval v akciovou společnost. Od 1. září 2012 mění obchodní název. Novou značkou je jednoduché spojení: ÚJV Řež, a. s. Dynamická současnost Už 60 let je dnešní ÚJV Řež odborným centrem v oblasti jaderné energetiky. „Zaměřujeme se hlavně na inženýrské a projektové činnosti nebo aplikovaný výzkum. Podnikáme v oborech bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren, výzkumu a sledování stavu materiálů, včetně řízení životnosti komponent, projektování a nakládání s radioaktivními odpady. Rovněž se specializujeme na vývoj a výrobu radiofarmak,“ upřesňuje Karel Křížek. Společnost disponuje řadou ojedinělých experimentálních zařízení, výrobními i výzkumnými kapacitami. Zaměstnanecká skladba je v ČR pro komerční podnik unikátní: z téměř 700 pracovníků má 64 % vysokoškolské vzdělání. ÚJV Řež se výrazně podílí také na mezinárodních projektech. Základem je členství ČR v Evropské unii, MAAE, v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA) a Evropské komisi (EURATOM). Těsně spolupracuje s národními agenturami pro technologický rozvoj (TA ČR) a grantovou politiku (GA ČR). Proč padla volba na Řež? Zadání bylo jasné: pozemek neměl být dál než 50 km od Prahy s dobrým spojením s metropolí. Měl být k dispozici dostatek chladicí vody, kterou by nebylo třeba čerpat do velké výšky. Poblíž by mělo existovat napojení na elektrickou síť s dostatečným výkonem se zajistitelností náhradního zdroje i možnost dalšího teritoriálního rozšiřování ústavu v budoucnosti. Vedle technických požadavků existovaly rovněž požadavky a omezení takříkajíc politická. Západ od Vltavy se považoval za nežádoucí ze strategických vojenských důvodů. Jih od Prahy byl územním plánováním předurčen za rekreační oblast pro obyvatele hlavního města, kam jaderný provoz umístit nelze. Oblast na jihovýchod od Prahy nemá dostatek zdrojů chladicí vody. Proto se hledalo místo v sektoru vymezeném severním a východním směrem od Prahy. Není bez zajímavosti, že jednu dobu byl ve hře pozemek bezprostředně sousedící s areálem pražské zoo v Tróji nebo v obci Přemyšlení. Vypadly z výběru pro svou nedostatečnou rozlohu. Areál v Řeži je dlouhý 1200 m. Průměrná šířka je 270 m. Plocha celého objektu představuje 323 132 m2, z toho 149 430 m2 lesní pozemek. Pro ilustraci: Václavské náměstí v Praze by se sem vešlo téměř 8krát. Své sídlo nebo pracoviště tady mají skoro dvě desítky firem i další vědecké a výzkumné instituce. Třeba Ústav jaderné fyziky a Ústav anorganické chemie Akademie věd ČR. Mléko jako chl adivo? Noc z 24. na 25. září 1957 je z pohledu československého jaderného výzkumu přelomová. Přibližně ve 23.52 byla do prvního československého jaderného reaktoru vložena poslední 26. palivová kazeta, a dosáhlo se tak kritičnosti. Sedm minut po půlnoci pak vedoucí směny vydal příkaz k odstavení reaktoru. Tato přibližně 15minutová epizoda je vyvrcholením několikaleté snahy československých a sovětských odborníků i techniků různých průmyslových odvětví o rozvoj a mírové využití jaderné energie v tehdejší ČSR. Experimentální řežský reaktor VVR-S potřeboval ke svému spuštění a provozu mnoho destilované vody. Bylo třeba najít vhodný způsob její dopravy z destiloven do Řeže. Nakonec se použila nerezová cisterna na převoz mléka. Přestože byla pečlivě vymytá, po zalití reaktoru se objevil mléčný zákal. A tak se rozšířila fáma, že první československý reaktor byl chlazený mlékem... Skupina ÚJV Výjimečné postavení na trhu zaujímá Skupina ÚJV, kterou tvoří ÚJV Řež a dceřiné společnosti zaměřené na výzkum a vývoj, projekční a inženýrské služby, výrobu speciálních produktů a zařízení nebo expertní činnosti v oblastech energetiky a průmyslu (Ústav aplikované mechaniky Brno, Výzkumný a zkušební ústav Plzeň a EGP INVEST v Uherském Brodě, Centrum výzkumu Řež). Skupina ÚJV má přibližně 1300 pracovníků, z nichž víc jak 60 % tvoří vysokoškoláci. V dceřiných společnostech má ÚJV Řež 100% podíl. /vv/
