Chodící roboty, které dnes nacházejí uplatnění především v inspekčních aplikacích na Zemi, by se v brzké budoucnosti mohly uplatňovat i na jiných planetách a pracovat tam ve specializovaných týmech. Při cestách do kosmu, výpravách na Měsíc lákají pozemšťany hlavně suroviny, které by lidstvo mohlo jednou těžit a využívat. Mnohé vesmírné agentury proto plánují mise, které by se mohly na nerosty více zaměřit a snažit se je i odhalit. Kupříkladu švýcarská ETH Zurich se nyní pro potřeby Evropské kosmické agentury (ESA) zabývá myšlenkou vyslat na takovou průzkumnou cestu hned celý tým robotů, u něhož by se jednotlivé prvky systému mohly navzájem doplňovat. Jejich volba možných budoucích průzkumníků padla mimo jiné na kráčející roboty Anymal společnosti Anyrobots, které doplnili různými měřicími a analytickými zařízeními. Testovali je nejen ve Švýcarsku, ale také v Evropském inovačním centru pro vesmírné zdroje (ESRIC) v Lucemburku. Tady Anymal vyhrál evropskou soutěž o „Moon rover“, jejímž cílem bylo najít a identifikovat minerály na testovacím místě vymodelovaném na maketě povrchu Měsíce. Výhodou většího počtu robotů je, že mohou přebírat nejen individuální specializované úkoly, ale u důležitých funkcí se mohou také vzájemně jistit. Kupříkladu u jedné z konkrétních testovaných souprav ETH je jeden z robotů jedničkou v mapování terénu a geologii. Používá laserový skener a několik kamer, včetně těch, které mohou provádět spektrální analýzu, aby získal počáteční údaje o minerálním složení horniny. Druhý robot se specializuje na přesnou identifikaci hornin a k tomu používá Ramanův spektrometr a mikroskopickou kameru. Třetí robot je všeobecný. Umí mapovat terén a má širší rozsah úkolů než předchozí dva specialisté, ale tyto úkoly pomocí svých zařízení provádí méně přesně. Anymal je čtyřnohý robot navržený pro autonomní provoz v náročných prostředích. Systém je poháněn speciálními vyhovujícími a přesně řízenými pohony s možností regulace točivého momentu a je schopen dynamického chodu a vysoce mobilního stoupání. Díky integrovaným laserovým senzorům a kamerám může vnímat své okolí a průběžně vytvářet mapy a přesně lokalizovat. Na základě těchto informací může autonomně plánovat svou navigační cestu a pečlivě vybírat stupačky při chůzi. Na Zemi slouží například při průmyslových inspekcích ropných a plynárenských lokalit. Nese si akumulátory na více než dvě hodiny autonomie a různá senzorická zařízení, jako jsou optické a tepelné kamery, mikrofony, senzory detekce plynu a aktivní osvětlení. S tímto užitečným zatížením nedosahuje hmotnost ani 30 kg, a proto jej může snadno přepravovat a nasazovat jeden operátor. /Jiří Šmíd a Michael Málek/
