Podle údajů americké agentury U.S. Geological Survey se v roce 2012 vytěžilo celkem 230 t beryllia. Z toho připadlo na USA 200 t, 25 na Čínu a několik tun na Kazachstán. Více než polovina světových zásob beryllia se nachází v Brazílii, Ugandě a v Rusku. A tamější Sibiřský chemický kombinát (SCHK), který je součástí palivové společnosti TVEL, zavedl na počátku roku (poprvé na území RF) průmyslovou výrobu beryllia. Pomocí unikátní technologie, která byla vyvinuta ve spolupráci s Tomskou polytechnickou univerzitou, v SCHK vyprodukovali prvních 100 g tohoto kovu. „Provedeme zkušební výrobu jednoho nebo dvou kilogramů beryllia. Pokud vše půjde, jak má, připravíme výstavbu většího provozu na půdě SCHK,“ uvedl generální ředitel SCHK Sergej Točilin. Vybudování nového provozu přijde na 2 mld. rublů (přibližně 900 mil. Kč) a celý proces výstavby si vyžádá kolem 5 let. Beryllium je velmi lehký stříbřitě šedý kov, který rýpe do skla. Zároveň je velmi tvrdý. „Tvrdší jsou už jen osmium, uran nebo wolfram,“ vysvětlil ředitel rozvojového programu SCHK Andrej Galata. Slitiny beryllia se používají při výrobě letadel a kosmických lodí, v elektrotechnice i při výrobě raketového paliva. V jaderném průmyslu se beryllium používá díky unikátní propustnosti rentgenového záření při výrobě rentgenových trubic. Uplatní se i při výrobě jaderného paliva a také jako ohnivzdorný materiál. /aa/
