Naše redakce v jedné ze svých letošních příloh podporuje české firmy exportující a orientované na turecký trh. O rozhovor jsme požádali mimořádného a zplnomocněného velvyslance ČR v Turecku PhDr. Václava Hubingera, CSc.: Jak lze charakterizovat aktuální výsledky rozvoje turecké ekonomiky na počátku roku 2013? Jak se vyvíjí turecký export a import? Nynější Turecko je rychle se rozvíjející zemí, o jejíž trh s asi 75 miliony spotřebiteli se ucházejí exportéři z celého světa. Tureckou republiku lze charakterizovat jako poměrně vyspělou průmyslově-agrární zemi. Z hlediska objemu HDP představuje 16. největší ekonomiku světa a 6. v Evropě. Cílem vlády je do roku 2023 (k 100. výročí vyhlášení republiky) proniknout mezi 10 nejsilnějších. Pro rok 2012 bylo vládním cílem dosažení růstu HDP o 3,2 %. Aktuálně jsou známy pouze výsledky vývoje za první tři čtvrtletí, a to ve výši +2,6 %. To v místním podání znamená tzv. soft landing, nutno dodat „a la turca“. Obrat zahraničního obchodu dosáhl v roce 2012 úctyhodných 389,1 mld. USD, což meziročně představuje růst o 3,55 %. Turecko vyváží do více než 200 zemí. Z toho asi dvě třetiny do zemí s vyspělou ekonomikou. Letos a v následujícím roce vládní předpoklady počítají s růstem HDP o 4 %. Z dalších vládních cílů stojí za zmínku důsledné dodržování fiskální disciplíny, snižování deficitu běžného účtu platební bilance na 6–7 % a rozsáhlá podpora přímých zahraničních investic. Turecko dále cílí na zvyšování konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Monetární cíle spočívají v udržení míry inflace na úrovni kolem 5–5,5 % pro roky 2013–2014.
Jak se daří turecké vládě a ústředním orgánům vykompenzovat dopady pokračující globální krize na státní i privátní ekonomickou sféru? Díky strukturálním reformám v podobě reformního programu MMF a dlouhodobému ekonomickému programu tureckých entit, je v posledních letech rozvoj hospodářství velice dynamický. Turecké entity nastartovaly řadu reforem již v krizovém období kolem roku 2001, včetně reforem v bankovním sektoru. Díky nim je dnešní kapitálová přiměřenost tureckého bankovního sektoru v průměru na 16 %, tj. vysoko nad regulátorem požadovanou 12% hranicí. Další reakcí na nepříznivý vývoj na globálních trzích byly kroky tureckých ekonomických „decision makers“, které uvedly v platnost „revoluční“ balík vládních pobídek. Mají multiplikovat kýžený efekt, tj. generovat zásadní příliv FDI do země a napomoci vyrovnat nerovnosti mezi ekonomickým potenciálem jednotlivých regionů. Primárním cílem implementace vládních pobídek je stimulace domácí produkce, resp. léčba skutečné Achillovy paty turecké ekonomiky, jíž je deficit běžného účtu platební bilance (v roce 2011: 77,1 mld. USD, vloni: 46,9 mld. USD) a deficit obchodní výměny Turecka (v roce 2011 bylo generováno záporné saldo obchodní bilance 105,88 mld. USD, vloni: –83,98 mld. USD). Zásadním faktem je retroaktivita incentivního balíčku, který vstoupil v platnost 1. ledna 2012.
Jak hodnotíte vývoj ekonomické spolupráce mezi oběma našimi státy? Česko-turecké ekonomické a obchodní vztahy mají dlouhou tradici. Československo se podílelo na výstavbě průmyslové základny Turecka dodávkami kvalitního průmyslového zboží, technologií a významných zařízení, kupř. cukrovaru Uşak, pivovaru EFES (dnes dominantní výrobce piva v Turecku), elektráren SOMA a Afşin Elbistan B, závodu na výrobu pneumatik Kirşehir, dodávkami zbrojní produkce pro tureckou policii. Zásadním momentem uplynulého roku ve smluvní oblasti bylo završení ratifikace Dohody o vzájemné ochraně a podpoře investic, která vstoupila v platnost 18. března 2012. Dohoda představuje významný pilíř v obchodně-ekonomických vztazích České a Turecké republiky výraznou jistotu pro investory na obou stranách. Dnešní Turecko je tak pro Českou republiku tradiční a současně i klíčový obchodní partner. Objem vzájemné obchodní výměny od počátku milénia vzrostl více než 10násobně. Po rekordním obratu vzájemného obchodu v roce 2011 (2,7 mld. USD) byla vloni prolomena hodnota 2,8 mld. USD. Vzhledem k již uzavřeným dlouhodobým kontraktům (zejména v energetickém sektoru) očekáváme, že letošní obrat překročí hranici 3 mld. USD a bude nadále slibně růst. Turecko je na 21. místě z hlediska podílu na celkovém obratu zahraničního obratu ČR a na 19. místě z hlediska vývozu ČR.
Vidíte nějaký zajímavý, dosud méně využitý odbytový a kooperační potenciál pro české exportéry na tureckém trhu? Nelze s klidným svědomím jmenovat pouze některý méně využívaný sektor s větším exportním „drivem“. Rozsáhlý a náročný turecký trh je velmi slibný a plně reflektuje teritoriální i sektorové priority ČR. Největší příležitosti vidíme v těchto segmentech:
moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou (environmentální technologie ve vodohospodářství a sanaci odpadů, nanotechnologie)
energetika – participace při výstavbě produktovodů, výstavba a subdodávky pro AZE a subdodávky pro plánované jaderné elektrárny, investiční celky v energeticedůlní a těžební zařízení a technologie, včetně dodávek zařízení pro navazující chemická odvětví, chemický průmysl
automobilový průmysl a návazné obory
dopravní strojírenství včetně dodávek pro „light-rail“, export kolejových vozidel, zejména nákladních vagónů, municipální městské projekty – dodávky CNG autobusů a plnicích stanic
potravinářsko-agrární sektor, potravinářské technologie a zařízení pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny, mražené potraviny a „ready-to-eat meals“
strojírenská produkce
zdravotní zařízení a zdravotnická technika.
Premiéři obou zemí potvrdili v únoru zájem podnikatelských subjektů společně podnikat i na třetích trzích. Na co by se měly v této souvislosti připravit české firmy? Turecko má významnou roli v oblasti regionální stability na Blízkém východě. V obchodně-ekonomické oblasti vidím příležitost pro obě země ve spojení Turecka jako tradičního obchodního hráče na těchto trzích a českých subjektů, jako nositelů know-how, vyspělých technologií a inovativních produktů. Turecké firmy jsou pozitivně vnímány kupř. v Libyi, Iráku (především na severu), ve střední Asii (zejména v turkických republikách), v Sýrii (až se tam uklidní situace) nebo v Jordánsku. To skýtá možnosti pro konsorcionální přístup v energetickém sektoru, zejména s přispěním silných tureckých rodinných holdingů. Praktickým příkladem je přístup PSG International a turecké Rönesans Holding při budoucí výstavbě paroplynové elektrárny v Iráku. V současné době se realizuje také trilaterální projekt mezi ČR, EU a tureckou stranou pod názvem Global Bridges Initiative. Cílem je proniknout na trhy Egypta, Tunisu a Palestinských území. Pro úspěšnou penetraci tureckého trhu i trhů ve třetích zemích jsou zásadní projekty budované jako joint-venture s tureckými partnery, příp. v konsorcionálním přístupu s nimi. Významným předpokladem pro úspěch je maximální rozsah financování ze strany dodavatele. Významnou přidanou hodnotou je možnost financování a pojišťování prostřednictvím ČEB a EGAP. Je třeba, aby se český exportér připravil na situaci, kdy turecká strana usiluje o maximalizaci domácí produkce, a to napříč všemi sektory – počínaje železničním sektorem (zprovoznění domácího zabezpečovacího signalizačního systému) přes energetický sektor (domácí zdroje alternativní energie jsou zvýhodněny výkupní cenou elektřiny před importovaným zařízením či rozsáhlými stimuly v oblasti R&D a snahou o soběstačnou a hlavně plně domácí produkci vodních turbín) až po agro-potravinářský průmysl. V mnoha oblastech však turecká produkce není pro české firmy, při vší úctě, žádnou konkurencí. Český exportér se ale musí připravit i na „férovou“ konkurenci ostatních subjektů, snažících se o penetraci tureckého trhu. Za tímto účelem doporučujeme našim exportérům využít Exportní manuál, vypracovaný ekonomickým radou ZÚ Ankara, který naleznou na našich internetových stránkách (www.mzv.cz/ankara v sekci Obchod a ekonomika). Tento dokument může být cenným vodítkem jak se připravit na úskalí a nástrahy vstupu na turecký trh. Chtěl bych prostřednictvím TT našim exportérům popřát mnoho úspěchů. Troufám si tvrdit, že turecký trh s dynamickou domácí poptávkou, relativní geografickou blízkostí a rozsáhlými infrastrukturními projekty by neměl zůstat stranou jejich zájmu. Současně nabízíme plnou podporu a součinnost našich ekonomických radů v Ankaře a v Istanbulu. /lav/