Turbíny pohání vlastní výzkum a vývoj

Vejdete na dvůr továrny a jste v historii i současnosti. Jsou zde zdařile zrenovované haly z roku 1898, ale i moderní provozy současné výroby parních turbín řady SST, jejichž počet opouštějících továrnu pro zákazníky po celém světě se neustále, rok od roku, zvyšuje. Specializace se nevyhnula ani tradiční výrobě energetických zařízení, jež nerozlučně k Brnu patřily. Privatizace, kterou postupně symbolizovaly nápisy ABB, Alstom a nakonec Siemens, je už minulostí a dnešní výroba firmy Siemens v brněnském závodě se zaměřila výhradně na parní turbíny. Počty vyrobených kusů opět rostou, stejně jako výkony a účinnost, a proto je ten nejlepší čas na rozhovor s ředitelem brněnského závodu Siemens Ing. Vladimírem Štěpánem, MBA. ? Vy jste vlastně oslavili vloni 110. výročí výroby parních turbín v Brně? Slavili jsme spíše 120 let společnosti Siemens v ČR, ale máte pravdu, první licence parní turbíny Parsons byla zakoupena pro První brněnskou strojírnu v roce 1901 a první vyrobený kus opustil továrnu už v roce 1903. Datum výroby není asi přesné, ale licence byla zakoupena v roce 1901 určitě. Byl to tehdy významný krok v industrializaci Brna, otevřelo to nové možnosti energetiky. Ale oslavy? No, naší nejlepší oslavou by asi bylo, kdybychom v tom roce dokázali vyrobit 110 turbín. V roce 2011 jsme vyrobili rekordních 53 turbín a letos to vypadá, že tento rekord opět překonáme. Ale na vyrobení více jak 100 kusů zatím nemáme kapacitu. Záleželo by také na objemu a mixu přijatých objednávek. Tady v Brně vyrábíme hlavně turbíny Siemens SST 300, 400 a 600, to znamená střední turbíny s výkony do 100 MW, takže naplnit v tomto sortimentu počet 110 kusů by byl problém – leč neříkejme, že to nejde, o současném objemu výroby se před lety také pochybovalo. ? V době kdy společnost Siemens kupovala brněnský provoz výroby turbín, řeklo se, že bude spolupracovat v synergii s dalšími provozy, především s výrobou v Görlitzu. Je tomu tak ? Naše mateřská společnost má systém, v němž spolupracují všechny provozy navzájem, takže my jsme v kontaktu nejenom s Görlitzem, ale i s Jundiaí (Brazílie), kde je výroba parních turbín od 10 do 50 MW, s provozem Lincoln (Velká Británie) s výrobou spalovacích turbín s výkonem od 5 do 15 MW, s továrnou Vadodara (Indie), kde je výroba a kompletní montáž průmyslových parních turbín 10 až 100 MW pro indický trh a s továrnou Finspong (Švédsko) s vývojem a výrobou akčních průmyslových parních turbín do výkonu 250 MW. Pak je zde provoz v německém Frankethalu, což je sídlo dřívější společnosti KK&K patřící do našeho seskupení. Posledně jmenovaný provoz je zajímavý v tom, že doplňuje portfolio parních turbín s výkony do 5 MW, tedy do výkonů, na které navazujeme svojí nabídkou my. Ale blízkost Görliztu a další okolnosti způsobily, že spolupráce s tamní továrnou je nejtěsnější a výroba je sladěna dokonale. Na nás se v koncernu v tomto ohledu pohlíží jako na velmi zkušeného partnera. Dokážeme vyrábět i studené lopatky pro kompresorové části plynových turbín společnosti Siemens a celý lopatkový sortiment pro parní turbíny si také pokrýváme sami. Abychom tento nárůst, myšleno celé výroby, zvládli, investujeme ročně do výrobního zařízení asi 150 až 200 mil. korun. ? Jde o sladění produktové řady nebo téměř výrobní totožnost? Shoda je v tom, že vyrábíme v obou závodech typ SST 600 a Görlitz také může pomoci při realizaci SST 400. My v Brně naopak nevyrábíme SST 500 a SST 800, tedy turbíny do výkonů 175 MW, protože nemáme strojové vybavení na takové rozměry rotorů a lopatek. Systém propojení obou výrob je uzpůsoben tak, že si obě továrny dokáží vypomoci. Takže spolupráce s Görlitzem je spíše o rozdělení kompetencí, než o shodné výrobě. ? Teď jsme ty údaje o výkonech trochu zamotali, proto zopakujme, od jakých výkonů se zde v Brně dnes parní turbíny vyrábějí a jaký nejvyšší výkon můžete z brněnského provozu nabídnout? Zde v Brně vyrábíme stroje s výkonem od 5 do 110 MW. Ty posledně jmenované jsme například dodali do Varšavy, do tamní teplárny. ? Pro jaké provozy dnes parní turbíny vyrábíte? Vyrábíme tu především turbíny pro průmyslové aplikace. To znamená stroje pro nejrůznější druhy výrob, kde plní funkci pohonů nebo výroby elektrické energie. Tedy hlavně v provozech, kde výroba elektřiny není primárním účelem podnikání, ale vítaným doplňkem pro vnitřní energetickou bilanci. Dále dodáváme turbíny pro spalovny a paroplynové cykly. I to jsou aplikace, kam se naše turbíny výborně hodí. Možnosti uplatnění našich turbín jsou velmi široké. Dokážeme nabídnout všechna možná řešení - turbíny s regulovaným nebo neregulovaným odběrem, s kondenzací či bez ní nebo případně protitlaké turbíny. ? Dnes se tedy specializujete výhradně na parní turbíny. Můžete zde uplatnit i vlastní návrhy, například v případě, že dostanete zadání, která se trochu vymykají produktové řadě? Například v kogeneraci se vývoj posunul hodně dopředu k využití výkonů páry i v letních měsících, kdy jí není potřeba k vytápění. Nabízejí se nové typy turbín. Naše vybavení a zkušenosti jsou nejlepší pro výrobu parních turbín. Naše vývojové centrum trvale pracuje na zvýšení účinnosti parních turbín. Ta dosahuje již hodnot kolem 79 až 83 % na svorkách, například u typu SST 300, a v některých případech může dosahovat až 92 %. Pro turbínu typu SST 300 jsme dostali i Ocenění za inovaci. Při řešení konkrétních zakázek jsou klíčové zadávací parametry, tedy kde bude turbína umístěna a jaké požadavky na ni budou kladeny. I když je každá turbína navrhována samostatně pro konkrétní případ, naši konstruktéři se snaží hodnoty účinnosti posouvat stále výš. Na druhé straně jsou zde jistá omezení, která musíme akceptovat. Jsme závislí na subdodavatelích jiných částí. Například u paroplynu je to závislost na výkonech kotle za spalovací turbínou, tedy teplotou páry z parního generátoru, která bude na naši turbínu dodávána. Ostatně většina zákazníků paroplynových cyklů dnes postupuje právě tak, že si zvolí nejdříve plynovou turbínu a pak systém postupně doplňují dalšími zařízeními, včetně parní turbíny. Z toho plyne naše určitá závislost na zadání a výkonech předchozích stupňů zařízení. To stejné můžeme říci o kogeneraci. Snažíme se vyjít zákazníkovi vstříc tím, že mu navrhneme řešení, které je velmi variabilní, tak, aby například v letním období, kdy je nižší odběr páry na vytápění, dokázalo využít turbíny plně k výrobě elektřiny a neztrácelo zbytečně energii. ? Účinnost turbín se jistě za posledních 20 let zvýšila, i když samozřejmě víme, že navýšení účinnosti jen o 1 % je obrovský pokrok, ale jak postupujete v případě, že jste schopni navrhnout zákazníkovi jiné řešení než si přál, například v kombinaci různých typů turbín pro kogeneraci? Existují případy, kdy vaše nabídka výkonu parní turbíny změní technologii a pomůže zákazníkovi zvýšit výkon celého zařízení? Těsně spolupracujeme s projekční kanceláří v sesterské továrně ve švédském Finspongu, která se specializuje na projekci paroplynových zdrojů, a ta může v takovém případě přijmout naše návrhy na změnu řešení. Při optimalizaci kogeneračních či jiných projektů zase zapojujeme naše brněnské oddělení inženýringu, kde máme kompetence k zakázkám s rozšířeným rozsahem. Obvykle nastává druhá varianta, kdy vstupujeme do přípravy projektu se svými připomínkami. Upozorníme například, že v tom či onom projektu vidíme lepší využití výkonu turbíny, a proto navrhneme zákazníkovi změnit svůj systém tak, aby turbínu využil lépe. Snažíme se tedy zapojit už do samotné přípravy projektů a nečekáme, až nám někdo zakázku a její parametry pouze přidělí. ? Pokud tomu dobře rozumím, pochvalujete si systém spolupráce s dalšími subjekty koncernu v celém procesu návrhu energetické jednotky, v němž můžete uplatnit své poznatky. Už i proto, že každou turbínu přizpůsobujete konkrétnému účelu. Samozřejmě, ale ta synergie není jen v konstrukci. Dnes umíme zákazníka oslovit i s nabídkou návazných řídicích systémů nebo systémů k vyvedení výkonů do sítě a dalších technologií, aplikací a služeb. Tento systém má koncern propracován dokonale. My ale jako jeden z mála provozů koncernu máme možnost vstupovat do přímého obchodního jednání se zákazníkem a vedle výroby a instalace turbíny nabízet i následné servisní služby. Už to samo hovoří o našem výrazném postavení v celém koncernu. ? Když jsem se zmínil o historii, turbíny zde vlastně vyráběly různé firmy a tím zde byly i různé inženýrské koncepce. Dá se říci, že současná výroba turbín vychází z toho nejlepšího, co se zde v těchto zdech kdy vyrábělo? Když společnost Siemens kupovala aktivity průmyslových turbín, bylo kromě výrobních zařízení zakoupeno i know- -how na různé typy výroby turbín. Siemens tak navázal na zdejší letitou historii a čerpá ze znalostí a zkušeností, které zde v Brně historicky existují a umožňují nám tak kombinovat optimální řešení. U tak propracovaného výrobku, jakým je parní turbína, je jakékoliv zlepšení velký kus práce a my jsme šťastni, že můžeme rozvíjet a dále zlepšovat dosažené úspěchy. ? To bude zřejmě pro mnoho lidí dost překvapující zjištění. Jak může vypadat vlastní nezávislá konstrukce v koncernu, kde je téměř vše propracováno a naplánováno? Můžete to blíže popsat? Musíme rozlišovat dvě základní složky takové činnosti. Konstrukci, kde se zpracovávají konkrétní obchodní případy, a potom vlastní výzkum a vývoj. Brno má přidělenu vlastní vývojovou produktovou odpovědnost za produkty uplatňované koncernem celosvětově. Kromě koncernové produktové odpovědnosti za turbínu SST 300 právě nyní přebíráme i odpovědnost za vývoj turbíny SST 400, což považujeme za velkou poctu a uznání našich kvalit. Když budu konkrétní, jde o kompetence v oblasti vývojového řešení specifických zákaznických požadavků, které jdou nad rámec běžných parametrů. Náš vývoj je v tom okamžiku pověřen tím, aby tuto zakázku přijatou koncernem Siemens kdekoliv ve světě zpracoval a vyvinul odpovídající řešení. Vedle tohoto specifického vývoje se podílíme vlastními kapacitami i na společném koncernovém vývoji, tedy na projektech, jejichž vývoj je společný. V rámci těchto projektů vysíláme své pracovníky na různá pracoviště ve světě a současně zahraniční kolegové přijíždějí k nám do Brna, nehledě na to, že možnosti dálkové komunikace jsou dnes téměř neomezené. Naše brněnské konstrukční a vývojové centrum je významné. Zaměstnáváme zhruba 120 pracovníků v inženýringu a 22 odborníků ve výzkumu a vývoji. Pro všechny tyto úkoly máme špičkové zaměstnance, všechny potřebné kompetence, zkušební tunel a další zařízení. Což myslím hovoří samo za sebe. ? To zní velmi hezky a přináší to dobrý pocit i pro budoucnost. Všechny tyto možnosti, jak vlastní konstrukce, tak i odpovědnost za vývoj některých koncernových produktů, stejně jako za obchod i servisní služby jsme nezískali zadarmo, ale jsou výsledkem vynikající kvality brněnských pracovníků. Je tu prostě tradice, kterou cílevědomě a dlouhodobě rozvíjíme.