Protein p53 je dnes již slavný transkripční faktor, který reguluje funkci mnoha jiných genů, souvisejících s růstem a stárnutím buněk, opravou DNA a programovanou buněčnou smrtí. Je o něm známo, že svým působením v těle zabraňuje vzniku nádorů. Když ale tento protein zmutuje, tak to velmi často vede k rakovinnému bujení. Japonští nanoinženýři z Univerzity Hokkaidó nicméně využili protein p53 způsobem, který nemá co dělat s rakovinou, nýbrž s nanostrukturami z anorganických materiálů. S proteinem p53, a také s biomineralizačním peptidem BMPep, úspěšně vytvořili 6úhelníkové nanodestičky ze stříbra. Výroba přesně tvarovaných složitých nanostruktur je často zásadní pro tvorbu funkčních nanomateriálů. Jednou z možností, jak vytvářet takové nanomateriály, je biomimetický přístup. Využívá schopnosti biomolekul vázat se ke specifickým látkám, samovolně se sestavovat a vytvářet komplexní struktury. Některé peptidy mají schopnost biomineralizace. Váží se ke specifické anorganické látce, jako je třeba stříbro, a podporují její krystalizaci. Prostorovým uspořádáním těchto peptidů lze vytvořit složité anorganické struktury, jejichž vznik byl doposud velmi obtížný. Tumor supresorový protein p53 tvoří tetramery, tj. shlukuje se po čtyřech molekulách. Tetramery proteinu p53 mají unikátní prostorové uspořádání a nanoinženýři je mohou využít jako lešení pro konstrukci anorganických nanostruktur. Tetramery proteinu p53 ještě navíc fungují jako katalyzátory růstu krystalické struktury stříbra, která vede ke vzniku nanodestiček. Vedoucí Kazujasu Sakaguči si pochvaluje, že jejich novou metodu lze použít i s jinými proteiny i biomineralizačními peptidy. Mohl by se z ní stát účinný a univerzální postup pro tvorbu složitých nanostruktur z rozmanitých anorganických materiálů, které budou mít velmi široké uplatnění.
