Administrativa Donalda Trumpa podnikla další opatření snižující přímo i nepřímo americké federální výdaje na vědu a výzkum. Stejně jako o řadě dalších opatření i o těchto krocích nakonec bude rozhodovat soud a možná také Kongres. Ve Spojených státech v posledních dnech pokračují nezvyklé a často velmi hluboké zásahy do fungování největšího veřejného rozpočtu na podporu vědy, tedy amerického federálního rozpočtu. Zřejmě ne náhodou večer v pátek 7. února přišlo oznámení, že pod novým vedením Národní ústav zdraví (NIH) sníží na polovinu takzvané platby za nepřímé náklady. Ty poskytuje univerzitám, nemocnicím a výzkumným ústavům na pokrytí nákladů na zařízení a administrativních nákladů společně s výzkumnými granty. Nařízení se týká nových i už vyhlášených grantů a do platnosti vstoupilo v pondělí 10. února. Dvě zásadní rozhodnutí by mohla ovlivnit i chod Národní nadace pro vědu (NSF). První z nich je oficiální sdělení z Bílého domu: „Připravte se na možné propuštění poloviny z 1 600 zaměstnanců již letos na jaře.“ Druhé je zatím nepotvrzeno: prezident Donald Trump údajně požádá Kongres, aby snížil rozpočet nadace o dvě třetiny.
Investice a provoz
Začněme u NIH, který je největší výzkumnou organizací v medicínském výzkumu na světě. Má rozpočet zhruba 35 miliard USD, tedy nějakých 850 miliard Kč. Na starosti má výhradně zdravotnický výzkum a obecně se v posledních desetiletích těší podpoře mezi demokraty i republikány. Administrativa nemá právo měnit rozpočet této organizace. V americkém systému je státní rozpočet do značné míry v rukou zákonodárců, tedy obou komor Kongresu. Prezident může předkládat návrhy, ale zákonodárci na ně nemusí dbát. Změna se tak netýká přímo rozpočtu organizace, ale tzv. „nepřímých nákladů“ na výzkum (i u nás se často používá slovo „overhead“). Jednoduše řečeno, výzkumníci dostávají zvláště kromě peněz na výzkum i peníze na provoz a nákup vybavení, aby bylo výzkum kde a na čem provozovat. Částky se pohybují mezi 10 a 100 % výzkumných prostředků, průměr je zhruba kolem 30 % výše grantu. V roce 2024 NIH celkem vyplatil 35 miliard USD na výzkum, z toho 9 miliard USD v nepřímých nákladech. Administrativa argumentuje tím, že například soukromé nadace poskytují tuto podporu nižší. Například nadace Gatesových tyto nepřímé náklady u amerických univerzit omezuje na maximálně 10 % nákladů na výzkum. Kdyby měl NIH podobný předpis, ušetřil by tedy téměř šest miliard USD. Tak razantní ovšem změna být nemá: měla by ale klesnout z dnes obvyklých 30 % na 15 %, tedy zhruba na polovinu. Obecně se ovšem počítá s tím, že federální granty nejsou stejné jako soukromé. Mají mimo jiného pomoci vytvořit vhodné prostředí pro výzkum, včetně například i právě vybavení laboratoří atp. Vzniká tak potřebná výzkumná infrastruktura, do které se snáze investuje i soukromému kapitálu. Vyšší podíl nepřímých nákladů u federálních grantů je tak do jisté míry investicí do budoucna. Zároveň také peníze ze soukromého sektoru obvykle vyžadují menší administraci než státní — ty i v USA doprovází pro laiky až neuvěřitelné náročné „papírování“ racionalizované snahou zamezit zpronevěře. Nepřímé platby si vyjednává každá instituce zvlášť. Nejvyšší jsou u těch nejznámějších a nejprestižnějších univerzit, jako je Harvard či Yale, které obecně řečeno provádějí ten nejnáročnější a nejpokročilejší výzkum. V obou případech je s NIH dohodnutý podíl nepřímých nákladů přes 60 %. Rozhodnutí se setkalo se širokým odporem ve vědecké komunitě, což není nijak překvapivé. Byť o tom, jak vysoké by nepřímé náklady vlastně měly být, komunikace z administrativy do nuancí nezabíhá, uzavřel prezident Trump liberální penězovod na podporu „rozmanitosti“ — abychom volně parafrázovali vyjádření mluvčí úřadu DOGE na sociálních sítích. Pochopitelně, jde o tvrzení nesmyslné a nelogické, jehož cílem je jednoduše zařadit krok do kontextu „kulturních válek“ — a zjevně také zasáhnout rozpočty velkých amerických univerzit, které představují bašty liberálů. Jak akce skončí, je otázkou. Donald Trump se o podobný krok pokoušel už během své první administrativy, kdy navrhoval výrazné krácení rozpočtů na výzkum, včetně právě NIH. Nakonec ovšem vše dopadlo jinak, a Kongres rozpočet naopak navýšil. Má pro to dobrý důvod: biomedicínský výzkum zjevně přináší výsledky. Granty NIH stály u zrodu celé řady současných léků či medicínských postupů, které se dnes používají. Američtí politici často kritizují vysoké ceny medicínských novinek v USA, ale to je problém nastavení úhrad ve zdravotnickém systému, nikoliv výzkumu. Současná opatření budou nepochybně ještě předmětem soudních sporů. Legalita současného kroku NIH je poněkud diskutabilní. Jak již bylo řečeno, prezident USA nemá obecně řečeno právo sahat na rozpočet organizací, jejichž rozpočet schvaluje Kongres. Je možné, že stejně jako jiná rozhodnutí, tak i toto brzy zruší soud.
Zářez do základního výzkumu
Bílý dům dal zároveň najevo rozhodnutí zásadně změnit fungování i druhé největší organizace, která v USA rozděluje vědecké granty z federálních prostředků: Národní vědecké nadace (NSF). Ta podporuje široké spektrum výzkumných projektů, od provozování unikátních vědeckých zařízení (například teleskopů na jižním pólu) po iniciativy ve vzdělávání v oblasti přírodních věd a matematiky. Úřad pro personální správu Bílého domu (OPM) vydal oficiální varování, že již na jaře hrozí propouštění až poloviny ze 1 600 zaměstnanců NSF. Otázkou je, jak se to dotkne klíčových zaměstnanců, přibližně 400 programových úředníků — zkušených vědců, kteří nejen přidělují granty, ale také identifikují mezery ve znalostech a pomáhají vědeckým komunitám formulovat klíčové výzkumné otázky. Washingtonem zároveň podle médií kolují zvěsti, že prezident Trump by mohl požádat Kongres o snížení rozpočtu NSF o dvě třetiny — z aktuálních přibližně 9,1 miliardy USD na asi 3 miliardy USD. Jak už bylo řečeno, zákonodárci se nemusí přáním prezidenta nijak řídit, a financování organizací mohou dokonce zvýšit, jako v roce 2018. Ovšem současný Kongres není stejný jako tenkrát. Někteří republikáni už dali najevo, že snižování výdajů podporují, tentokrát tedy může vše dopadnout jinak. To vše přitom v situaci, kdy hlavní rival USA Čína financování vědy a výzkumu neustále posiluje. USA si zatím udržují náskok díky soukromým investicím do této oblasti. Ty ovšem do jisté míry spoléhají na to, že federální rozpočet pomáhá vytvořit v zemi vhodné „výzkumné podhoubí“. Jaký vliv státní podpora vědy ve Spojených státech skutečně má, je dnes těžké určit. To se však patrně dozvíme, pokud Trumpova administrativa se svými kroky uspěje. /jj/
