Silný nárůst využití umělých hmot tvrzených uhlíkovými vlákny se v dohledné době očekává v segmentu lehkých staveb, v automobilové a letecké dopravě a ve větrné energetice. K tomuto závěru dospělo ve své nedávné analýze Centrum účinného využívání zdrojů Sdružení německých inženýrů (VDI ZRE). Stávající kapacity na výrobu těchto materiálů by měla spotřeba plně vytížit již v roce 2015. Na konstrukci nově vyvíjených velkých letadel by se měly tyto materiály v budoucnu podílet až 60 %. Rovněž v případě větrných elektráren budou vzrůstat nároky na velikost staveb a současně na lehkost konstrukčních materiálů se specifickými strukturními a mechanickými vlastnostmi. Podle analýzy budou těmto nárokům moci nejlépe vyhovět právě výrobci plastů s uhlíkovými vlákny. Analýza VDI ZRE se zakládá na různých zprávách o stavu trhu, například německo- rakousko-švýcarského svazu Carbon Composites e. V. (CCeV), který předpokládá, že roční nárůst poptávky po těchto materiálech bude činit nejméně 13 %. Jestliže v roce 2011 činila spotřeba uhlíkových vláken 37 000 t, v roce 2020 by měla dosáhnout zhruba 130 000 t. Ze 130 000 t plastů s uhlíkovými vlákny, které se podle prognózy spotřebují v roce 2020, se zhruba 42 % využije na výrobu zařízení pro větrnou energetiku, 7 % v leteckém průmyslu a 6 % při výrobě automobilů. V automobilovém průmyslu by nárůst mezi lety 2010 a 2020 měl ročně činit dokonce 15 % a celkově by měl znamenat čtyřnásobné zvýšení z 2000 t na 8000 t. V budoucnu by nabídce uhlíkových vláken na výrobu plastů měli dominovat japonští výrobci (Toray, Toho, Mitsubishi Rayon) a výrobci z USA (Zoltek, Hexcel), přičemž celosvětová výrobní kapacita bude 90 000 t ročně. V současnosti se největší kapacita nachází v USA (kolem 29 %), následuje Evropa a Japonsko s 25 %. Čína v současné době disponuje pouhými 8 % světové kapacity. Lze však očekávat, že čínský podíl v příštích letech výrazně vzroste, protože tamní výrobci ohlásili do tohoto odvětví masivní investice.
