Fanoušci trojrozměrného zobrazování v televizích či počítačích, kteří nemají rádi 3D brýle, potěšila v březnu firma HP. Její výzkumné laboratoře představily displej, který dokáže jednoduše zprostředkovat trojrozměrný obraz z různých úhlu a téměř neomezenému počtu diváků najednou. Novou obrazovku vědci firmy vedení Davidem Flattem popsali v časopise Nature. Připomeňme, že 3D obraz vnímáme díky tomu, že každé oko vidí jiný obraz a náš mozek je složí. U ploché obrazovky je obraz v obou očích naopak stejný. V případě systému s brýlemi jejich „sklo“ propustí jen jeden ze dvou zároveň vysílaných obrazů, které jsou vzájemně mírně posunuté v podstatě o šířku lidské hlavy. (Každý z nich je jinak polarizovaný a brýle mají každé sklo s jiným polarizačním filtrem.) Kdo nechce brýle, musí se uchýlit k trikům, které fungují hůře. Dnes se například už (za stovky tisíc korun) prodávají televizory Toshiba s počítačem a kamerou, který najde v poli před obrazovkou váš obličej (a zvládne ještě pár dalších diváků). Vrstva řízených mikročoček (tzv. lentikulární vrstva) před aktivní plochou obrazovky se postará, aby vám šel do každého oka jiný obraz. Pokud příliš pohnete hlavou, efekt na chvíli zmizí, než si vás počítač najde. Existují i další technologie (fixní rozdělení paralaxy atp.), ale jejich hlavní nevýhoda vždy je, že divák musí být v klidu na jednom určitém místě. Systém, který popisuje článek Davida Fattala a jeho kolegů, využívá v principu jednodušší, ale v praxi složitý způsob. Každý jednotlivý pixel, tedy bod obrazu, vyzařuje do různých směrů různý světelný signál, tedy jiný obraz. Čili: vpravo modrou, dopředu zelenou, vlevo červenou (ve skutečnosti je těch směrů 14, pro názornost zůstaňme u tří). Teoreticky si pak lze snadno představit, že jednu obrazovku mohou sledovat různí lidé z různých úhlů a i bez brýlí. Všichni budou obraz vnímat plasticky, protože není problém vysílat do každého směru dva mírně posunuté obrazy, které se v mozku diváka složí. Technologie chce samozřejmě ještě čas. Za prvé „směrů“ vysílání obrazu musí být více než u prototypu. Zatím vědci vytvořili prvky se 14 zónami, ze kterých se obraz jeví trojrozměrný. Tím pokryli pouze část prostoru před displejem. Autoři se však domnívají, že brzy budou mít vzorky i 64 směry vysílání, což by podle nich mohlo stačit na to, abyste kolem obrazovky mohli projít prakticky v úplném půlkruhu a po celou dobu před sebou viděli trojrozměrný obraz. Což je hezké, ale úspěch to nezaručuje. Za prvé, zbývá vyřešit otázku levné výroby zařízení. Podle autorů ani komentátorů to nemusí být neřešitelné, ale rozhodně to nějakou dobu potrvá. (Zavedení tak nové technologie do výroby si žádá často kolem deseti let.) Jiní odborníci by také museli přijít s kamerami, které zachytí 14 (nebo 64) obrazů najednou, aby měla nová zařízení co vysílat. Přitom vůbec není jisté, jestli lidé 3D obraz chtějí natolik, aby se někomu vyplatilo vůbec s těmito potížemi potýkat. Nezbývá než počkat a uvidíme. Možná i plasticky.
