Hostem TT byl Ing. Roman Portužák,
CSc., ředitel odboru elektroenergetiky
MPO ČR:
? Pane řediteli, ve svém vystoupení
na ostravském jaderném foru
jste uvedl, že po dostavbě Temelína
(cca v roce 2025, v případě, že rozhodnutí
o výběru dodavatele padne
v roce 2013), dojde k výstavbě nové
jaderné elektrárny na zelené louce.
Můžete tento záměr upřesnit?
Vláda ČR dala jadernou energetiku
do svého programového prohlášení
a na tomto základě MPO rozpracovává
koncepce dalšího rozvoje výroby
elektrické energie. Jak ukázal aktuální
průzkum, i po březnové katastrofě
ve Fukušimě je jaderná energie v ČR
(na rozdíl od jiných zemí EU) veřejností
vnímána pozitivně.
Počítá se s výstavbou III. jaderné
elektrárny, která zvýší podíl jaderné
energetiky na celkové výrobě energie
na 50-60 %. Začne se však projektovat,
až bude dostaven Temelín. S jejím
zprovozněním je možné počítat rámcově
okolo roku 2040.
? Kde bude postavena? Před časem
se hovořilo o Blahutovicích
na Novojičínsku…
Mluvit o stavbě jaderné elektrárny
v Blahutovicích je zatím předčasné.
Další jaderný blok je zvažován rovněž
v Dukovanech. Území lokality Blahutovice
je blokováno pro stavbu velkého
energetického zdroje, který však
může být (ale i nemusí) jaderný.
Rád bych uvedl, že důležitější než
lokalizace nové jaderné elektrárny
bude její vybavení. Kolem roku 2040
by už mohly být komerčně dostupné
jaderné bloky IV. generace. Měly by
být ekonomicky výhodnější, mnohem
spolehlivější a bezpečnější. Jejich vývoj
až k praktickému použití je však
otázkou příštích 20 let.
? Mohl byste jaderné
reaktory IV. generace
charakterizovat detailněji?
Celkem jde o 6 typů
tzv. rychlých reaktorů,
které jsou množivé. Současně vyvíjené
typy jsou chlazeny sodíkem,
olovem nebo heliem. Jejich princip
již poloprovozně ověřilo USA, Rusko
a Francie. Nyní se podrobně rozpracovávají
z technicko-ekonomických
hledisek.
Dalším výzkumným typem jsou reaktory
zcela nové koncepce chlazené
tavnými solemi, kde je palivo v tekuté
formě. Navíc tyto systémy pracují
za atmosférického tlaku, což zvyšuje
bezpečnost.
Kromě těchto typů se výzkumníci zabývají
vysokoteplotním reaktorem pracujícím
s teplotami až 1000 °C, což by
posloužilo k výrobě vodíku, kupř. pro
pohon vodíkových nebo hybridních
automobilů.
? Jak se na vývoji nových typů reaktorů
nové generace podílejí čeští
vědci? Který z těchto reaktorů přichází
v úvahu pro novou českou jadernou
elektrárnu?
Český jaderný výzkum pracuje na celé
řadě projektů. Zapojení je různé. Asi
nejvýraznější jsou dvě oblasti,
a to příprava projektu
Allegro, kde konsorcium
výzkumných ústavů z ČR,
Slovenska a Maďarska
jedná o vedoucí postavení
ve výzkumu plynem chlazeného
reaktoru. Druhá
aktivita se týká výzkumu
tepelných vlastností a souvisejících
materiálových
aspektů tavných solí, kde
čeští vědci zastupuji Evropu,
resp. Euratom, v tzv. Generation IV.
Forum.
Zda bude další jaderný zdroj, kde a jakého
typu (tedy III., nebo IV. generace),
to by bylo hádání z křišťálové koule. Spíše
je zapotřebí pohlížet na toto téma jako
na vizi, pro kterou je nutné něco udělat.
? Má tedy jádro perspektivu i nadále?
Z hlediska předpokládaného růstu
spotřeby elektřiny, kupř. pro rozvoj
elektromobility, je vhodné se dívat
realisticky na všechny druhy zdrojů.
Jaderná energetika je jedním z důležitých
prvků vyváženého energetického
mixu. Je však na ní nutné pohlížet
s velkým respektem. Bezpečnost je
na prvním místě. Netřeba nebagatelizovat
její vlastnosti a také ji nedémonizovat.
Pokud je zájem udržet a zvyšovat
životní úroveň obyvatelstva
tohoto státu, Evropy a světa, nelze zavírat
oči. Na jeden z klíčových zdrojů
současnosti i budoucnosti musíme
pohlížet realisticky, se všemi pozitivy
i riziky. /tej/
