Počátkem února uspořádala Technologická platforma strojírenská výrobní technika (TPSVT) ve spolupráci s ČVUT v Praze, s Ústavem výrobních strojů a zařízení (RCMT — Research Center of Manufacturing Technology) a Společností pro obráběcí stroje (SpOS) odborný seminář věnovaný současným trendům v oboru výrobních strojů a technologií. Workshop probíhal současně prezenční i online formou, aby se jej mohlo v současných podmínkách zúčastnit co nejvíce zájemců.
Statistické údaje za obor, které přednesl Ing. Paclík, ředitel SST, nejsou potěšující. Svět ani Evropa se z propadů roku 2020 nezotavují zdaleka tak, jak se očekávalo, a pozice ČR se navíc oproti ostatním zhoršuje. Jelikož jsou zatím dostupné pouze údaje za 3. kvartál 2021, vycházejí odhady celého uplynulého roku z porovnání výsledků s lety předchozími. Prvních devět měsíců roku 2021 přineslo ČR pokles exportu oproti roku 2020 na 98,6 %, nicméně poptávka vlivem očekávání přínosů očkování vzrostla o 5—7 %. Díky tomu by produkce i export za celý rok 2021 měla předchozí rok mírně převýšit. Podle stávajících informací a výsledků prvních tří kvartálů 2021 export z ČR rostl o 3,5 %. Zlepšující poptávka by měla přinést další, byť mírný růst objemu produkce. Dovoz vzrostl o necelých 5 %. Trvají problémy s cenami a dostupností high-tech komponent, s cenami materiálů a s nedostatkem pracovních sil. Dosud nevyhodnocenou hrozbou konkurenceschopnosti našich výrobků jsou přestavba automobilového průmyslu a dopady zvyšování cen energií.
Situace ve světě V roce 2020 z pohledu absolutního objemu produkce kralovala trhu Čína (16 918 mil. eur) následovaná Německem (8 830 mil. eur), Japonskem (8 213 mil. eur), Švýcarskem (1 962 mil. eur) a Tureckem (484 mil. eur). Česko, které v roce 2018 obsadilo 13. příčku, se v roce 2019 propadlo na 16. a v roce 2020 dokonce na 17. místo (se 349 mil. eur). V objemu produkce na hlavu pak ve stejném roce vynikalo Švýcarsko (241 eur) následované Rakouskem (111 eur), Německem (109 eur) a Japonskem (65 eur). ČR dosáhla výsledku 33 eur na hlavu, Čína 12 eur a Turecko 6 eur. ČR zaujímá trvale osmé místo. V rámci exportu kralovalo v roce 2020 Německo (5 981 mil. eur). Japonsko dosáhlo vývozu v objemu 5 133 mil. eur, Čína 3 534 mil. eur, Švýcarsko 1 654 mil. eur, Turecko 450 mil. eur a ČR 394 mil. eur, čímž zaujala 16. místo. V rámci zemí CECIMO poklesla z 10. na 11. místo za Turecko. Celosvětový objem produkce dosáhl v předloňském roce objemu 60,3 mld. eur, což představovalo 20% pokles, přičemž země CECIMO dosáhly v součtu 19,8 mld. eur (26% pokles). Německo pokleslo o 28 %. Loňský rok by však vůči těmto číslům měl přinést zhruba 9% růst.
EMO 2021 a mezinárodní konference Stejně jako řada jiných akcí i veletrh EMO 2021 byl poznamenán covidem: cca 700 vystavujících oproti 2 000 v roce 2019, neúčast řady předních světových firem či skromnější stánky vystavovatelů jen dokreslují jeho menší rozsah. Naproti tomu jen malá omezení bylo možno zaznamenat u výrobců z Asie. Nepřehlédnutelná byla nabídka čínských high-tech CNC strojů z produkce skupiny Beijing Jingdiao (220 tis. m2 výrobních ploch, 4 900 zaměstnanců, měsíčně vyrobí 1 000 CNC strojů střední velikosti), které svou kvalitou i cenou, danou vysokými vyráběnými počty a nízkými mzdami, začínají představovat vážnou konkurenci zavedeným výrobcům. Fyzicky bylo vystavováno méně strojů, s velkou částí se návštěvníci veletrhu mohli seznámit pouze virtuálně. Přes uvedená omezení však EMO 2021 umožnilo na konkrétních vystavovaných strojích vysledovat aktuální trendy, podmiňující konkurenceschopnost výrobce. Základním zůstává orientace na zákazníka. Zlepšuje se SW podpora uživatelů, rozšiřuje se spektrum nabídky řady sofistikovaných SW funkcí řídicího systému včetně jejich přívětivé implementace. Pozornost vývojářů je směrována i na manipulační zařízení a další periferie, kterými lze stroj lépe přizpůsobit potřebám konkrétního zákazníka. Zlepšují se nabídka údržby včetně prediktivní a formy servisu, nabízejí se nové způsoby financování. Zvyšuje se podíl multifunkčních strojů a strojů s modulárními prvky. Zákazník může volit mezi více typy vřetenových hlav s vysokými otáčkami, rozšiřuje se nabídka strojů, kde provedení manipulátoru a pracovního prostoru stroje nebrání obsluze v přístupu k němu; současně se zvyšuje nabídka paletizačních modulů i pro menší a střední stroje. Rozšiřuje se nabídka hybridních strojů, nabízejících kombinace technologií frézování a broušení nebo třískového obrábění a laseru. Zkvalitňuje se komunikace stroje s okolím včetně získávání dat; jsou k dispozici rychlé výpočty a simulace. Kvalitní design je samozřejmostí. Nabídka řezného nářadí pro opracování těžkoobrobitelných materiálů je běžná stejně tak jako kombinované nástroje šetřící vedlejší časy. Objevují se možnosti sledování času obrábění konkrétního břitu, zralé pro nasazení ve výrobních podmínkách. Projevuje se nezbytnost reagovat na zpřísňování legislativně regulatorního prostředí, především na energetickou náročnost produktů danou požadavky na úrovni Evropy. Inzerována je CO2 neutralita. Relativně nové jsou reakce na požadavky vynucované principy oběhového hospodářství. Zvyšuje se riziko přesunu výroby do zemí s nižšími výrobními náklady, problémem zůstává dostupnost high- -tech komponent i jejich cena, jakož i ceny a dostupnost materiálů. Zůstává problém se zajištěním pracovních sil navzdory vyšší nezaměstnanosti. Obdobné trendy byly formulovány také na mezinárodních konferencích („High Speed Machining“, 6/2021 v Darmstadtu, „Thermal Issues in Machine Tools“ 4/2021 v Praze a dalších), jichž se zástupci RCMT mohli zúčastnit a seznámit se s názory předních odborníků.
Pro pasivitu není místo Na semináři se mohli účastníci seznámit nejen s aktuálními trendy v oboru, ale i s jeho současnou situací ve světě a porovnat s ní skutečnost a panující trendy v ČR. Bohužel je nutno konstatovat, že v řadě případů byli tuzemští výrobci dopady covidu poznamenáni hůře než konkurence. Zejména v Asii konkurence sílí a není zatěžována dopady platných i očekávaných direktivních legislativních opatření v Evropě. Není proto v žádném případě místo pro pasivitu ve smyslu „dělali jsme to tak dosud, budeme to tak dělat i nadále“. Jedná se o výzvu, snad největší v historii oboru u nás. Odborníci, dostatečně chytří na to, aby této výzvě čelili, v České republice jsou. Je jen nutné vytvořit jim podmínky a nezatěžovat je neplodnou administrativou. /Petr Borovan/
