SOLÁRNÍ ČI PASIVNÍ DŮM?
Hovoříme-li o problematice
udržitelného rozvoje ve stavebnictví,
musíme nejprve zohlednit několik
zásadních otázek a kritérií. Především
to, jaký je současný stav vývoje
(můžeme se rozhodnout buď pro nízkoenergetický
solární dům, či pasivní
dům - obě metody mají svá pro i proti).
Svou roli budou hrát i ekonomická
hlediska - čili výběr vhodného
stavebního materiálu, systému a tedy
i technologie.
CELKOVÝ ŽIVOTNÍ
CYKLUS BUDOVY
Sečteno a podtrženo, výstavba
nové budovy, její provoz a likvidace
či recyklace stavebních materiálů
(po ukončení fyzické či morální
životnosti stavby) dnes patří mezi
jednotlivé etapy celkového životního
cyklu budovy. Stavební objekty dnes
podle odborníků patří mezi přední
spotřebitele materiálových, ale
i energetických zdrojů a ať chceme
nebo ne, drží i smutný primát mezi
nejvýznamnějšími znečišťovateli
životního prostředí.
Samozřejmě mnozí odborníci nejen
u nás, ale i v zahraničí si dnes stále častěji
lámou hlavu, jak tento nepříznivý
trend zmírnit. Byla zpracována celá
řada studií, problematice se intenzivně
věnuje i Evropská komise.
BUDOVY
Z POHLEDU ENERGETIKY
Výstavba nové budovy, její provoz
a likvidace, či recyklace stavebních
materiálů po ukončení životnosti
budovy je jednou z významných
etap celkového životního cyklu
stavby.
Podle střízlivých odhadů spotřebovávají
budovy v národních ekonomikách
ve vyspělých zemích až
40 procent veškeré vyrobené energie
(!). Navíc jde na vrub těchto budov
až třetina všech emisí CO2; k tomu
je ovšem třeba připočíst i značnou
spotřebu primárních surovin, a s tím
související produkci odpadů (řádově
se jedná až o 40 % všech odpadů).
Jak tedy stavět, abychom dokázali
splnit všechny energetické požadavky
spojené s výstavbou, užíváním,
či likvidací budov? Jak zajistit, aby
stavba splňovala přísné energetické
nároky a kritéria? Jednou z cest se
dnes stává výstavba nízkoenergetických,
či pasivních domů; to se ale
týká především bytové výstavby.
Podobná hlediska je třeba zohlednit
i u kancelářských, obchodních a další
budov. Už při přípravě podkladů
pro projektové dokumentace je třeba
reálně uvažovat o otázkách nakládaní
s energií. To se týká nejen projektanta,
ale i dodavatele a konečného
uživatele stavby.
POHLED ZA HRANICE
Trendy udržitelného stavění by se
v dohledné době měly stát nedílnou
součástí projektů nejen bytové, ale také
administrativní a další výstavby. Mnohé
vyspělé země se dnes již mohou
pochlubit stovkami zajímavých projektů
staveb, kde se podařilo dosáhnout
výrazných nízkoenergetických parametrů.
Pro inspiraci nemusíme chodit
daleko; mnohé takové projekty již dnes
spolehlivě fungují například v Rakousku,
v Německu, či ve Švýcarsku, tedy
v zemích, kde si požadavek nízkoenergetického
stavění a trvale udržitelného
rozvoje plně uvědomují a tyto projekty
také výrazně podporují.
JEDEN PŘÍKLAD ZA VŠECHNY -
DANUBE HOUSE
Dokladem energeticky úsporné
kancelářské budovy je i projekt
DANUBE HOUSE. Na Rohanském
ostrově v pražském Karlíně na ploše
4 ha vyrůstá jeden z největších
pražských projektů - RIVER CITY
PRAGUE. Dominantou celého projektu
je právě kancelářská budova
DANUBE HOUSE, dokončená na
jaře roku 2003. Je považován za stavbu
výjimečně ekologickou a již na
první pohled technologicky výrazně
odlišnou od ostatních kancelářských
budov. Při jejím projektu a výstavbě
byly použity kvalitní materiály
zajišťující co nejmenší ztráty tepla
a materiály s vysokou akumulací.
UNIKÁTNÍ SYSTÉM VYTÁPĚNÍ
A VĚTRÁNÍ PŘINÁŠÍ ÚSPORY
Nízká spotřeba energie je zajištěna
také použitým systémem větrání,
ochlazování a vyhřívání kanceláří či
konstrukcí atria. Společně s přírodními
zákonitostmi se využívají přírodní
síly jako je voda, slunce a stín v sousedství
budovy, zároveň jsou však
striktně dodrženy poslední poznatky
z oblasti stavební fyziky.
To se promítá především v minimalizaci
energetických nákladů na provoz
budovy. Podle průzkumů totiž
v současné době až 50 % veškerých
poplatků za služby tvoří náklady na
energii, spotřebovanou především
k udržování přijatelné teploty. Kalkulace
slibují, že bude klient v budově
DANUBE HOUSE platit za provozní
náklady až o 20 % méně než v budově
s běžným systémem topení a chlazení,
a to při srovnatelném, nebo
dokonce vyšším komfortu.
Stranu připravil: /čej/